Porovnání samohybných houfnic

Samohybná houfnice, Self-propelled howitzer (gun); Hlavňové dělostřelectvo

K hodnocení hlavňového dělostřelectva

Inspirace k algoritmickému posuzování dělostřelectva z oficiálních kruhů světové scény

Našel jsem v angličtině výtah studie o hodnocení dělostřeleckých systémů z Ústavu aplikovaných věd vojenství z Univerzity v Azerbajdžánu (zřejmě rovnou v Baku), kde mezi základní veličiny srovnávání houfnic a minometů všech armád světa patří: 

Ráže, max. dostřel, rozsah úhlů vertikální a horizontální natáčení hlavně, hmotnost náboje, kadence, hmotnost nálože, úsťová rychlost projektilu, počet vojáků personálu (omužení jedné zbraně), přesnost zásahů a jakási veličina Ammunition equipment?? 

Na vyhodnocení Azerbajdžánci použili řadu vzorců z vysoké statistiky z nichž dali dohromady vzorec Mathematical model of effectiveness factors calculation, z něhož jim vyšly tabulky dat pro jednotlivé hlavňové systémy na světě dneška. Je však klíčové, že tento model se jen s drobnými obměnami dá použít na hlavňové i raketové systémy obou dělostřelectev. Já mám vzorec pasovaný zvlášť pro hlavňové, a druhý vzorec přiléhající víc raketovému dělostřelectvu.

Můj algoritmus srovnání

Inspirován tímto epochálním rozborem, jal jsem se utvořit podobné srovnání v soukromých českých, civilně získaných, dnes aktuálních podmínkách a jako statistický model jsem využil něco z toho, co mi dalo Systémové inženýrství na univerzitě v rodných Pardubicích. Vytvořil jsem jediný vzorec s využitím směsice postupů z předmětů jako Statistika II, Shluková analýza, Zpracování dat v Excelu, jak nás to učili po roce 2003 v Pcích. Vzorec je platný jedině pro hlavňové dělostřelectvo.

Konkrétní matematický výraz ve vzorci neuvádím, protože sami Azérbajdžánci ho uvádějí jedině po zaplacení studie čtenářem.

Nejhorším úskalím pro mě bylo získávání přesných údajů pro všechny zúčastněné zbraně světa, pročež chci uvést v potaz i pravdivost údajů, jaké kde vzali kolegové z Azérbajdžánu. Mám dojem, že si některé buď vycucali z prstů nebo jim je musel dodat zdroj od tajných služeb nebo kdo. Já jsem masivně využíval celosvětový internet, takže pro jednu houfnici jsem poměřoval data z až deseti vojenskotechnologických webů světa, ze kterých ostatně čerpám celý svůj web.

Faktory mého srovnání

Faktor je to, co v něčem hraje roli. Mnou zvolené faktory použité pro hodnocení dělostřelectva jsou:

/Posádka - s kolika nejméně členy je houfnice plně bojeschopná

*Ráže hlavní zbraně

Délka hlavně

*Kadence - kolik ran ze sebe houfnice vymáčkne za první celou minutu intenzivní střelby.

Dostřel STD - dostřel se standardními originálními náboji výrobce

*Dostřel MAX - maximální dosažený dostřel s nejlepším kompatibilním střelivem světa

*Veličina "ARTarmor+cbrn+mrsi+kulas", která je tím vyšší, pokud je samohybná houfnice pancéřovaná, pokud má CBRN ochranu posádky, jestli dokáže mód střelby MRSI a když má ochrannou zbraň (kulas). Toto jsou čtyři klíčové důležitosti, které teprve odlišují houfnice sovětské od špičkových západoevropských houfnic dneška. Možné hodnoty jsou 1 až 4.

Rychlost přesunu po silnici

Bojový dojezd

*Hodnoty s hvězdičkou jsou umocněny na druhou, protože mají pro porovnávání nejvyšší váhu.

/Hodnota s lomítkem Posádka je negativní, snižuje výsledek. Tím jsem tam vnesl moderní prvek robotismu, takže čím více členů posádky je potřeba pro udržení ustálené kadence, tím hůře. Jedna z houfnic má minimální nutný počet členů posádky pro střelbu 8, takže ta tím jasně patří do historie. Nejlepší automatizované houfnice světa (západoevropské) mají minimálně potřebné jen 2 členy obsluhy (řidič a střelec), bohužel bez živých vojáků se to v roce 2023 stále ještě neobejde (, ale už se to blíží).

Tyto hodnoty jsem algoritmicky prohnal vlastním vzorcem, který využívá prvky geometrického průměru a váženého průměru. Výsledné hodnoty se liší v osmi desetinných řádech, pročež jsem je předpřipravil pro graf normalizací a přeškálováním do intervalu <1;10000> tak, aby to co nejméně smývalo proporce mezi jednotlivými houfnicemi. Toho nikdy nelze dosáhnout úplně, ale právě proto je graf takto divný mezi 1 a 10000, aby bylo vidět, jak obrovsky se nejhorší levné houfnice liší od špičkových uměleckých děl na poli dělostřelectví. Nejmodernější západní houfnice jsou proti těm starým sovětským úplně jak z jiného světa. Toť k výpočtu grafu.

Doslov o obou dělostřelectvech

Moderní vojenská příručka říká, že hlavňové a raketové dělostřelectvo se vzájemně doplňuje a ani jedno z obou nemůže nahradit to druhé. V poměru ničivé síly na jednotku peněz vítězí houfnice. 

Palba kanónů není vypozorovatelná na noční obloze, kanóny dneška jsou přesnější než rakety. Děla jsou lepší na nasycovací útok, kdežto rakety na bodový útok na pohyblivé cíle (i když dnes už je asi rozdíl úplně smazán). Houfnice dokáží zajistit trvalý proud střeliva padajícího na nepřítele, kdežto u raket je to horší, protože po vystřílení kontejneru se musí dlouho nabíjet. Houfnice jsou ideální na obrannou palbu (nižší dostřel a trvalejší příval než u raket).

V absolutních číslech drží raketové dělostřelectvo většinu výhod nad hlavňovým. Hlavňové dělostřelectvo  si přesto přechovává některé výhody dodnes: Dělostřelecké granáty jsou levnější na výrobu, méně zmetkové a méně rozměrné. Hlavňové dělostřelectvo tak umožňuje zasypat nepřítele větším množstvím výbušiny proporcionálně k jednotce nákladů.

Však také z obého může člověk ohluchnout, nemá-li ochranu sluchu. 

Rozšiřující zdroje do celé problematiky dělostřelectva

Souhrnná oficiální nauka o veškerém dělostřelectvu u americké armády:

Tactics techniques and procedures for the field artillery, Manual cannon gunnery. U.S. marine corps. Headquarters department of the army. Washington, DC. 1999.

https://www.marines.mil/Portals/1/Publications/mcwp3_16_4.pdf

Typicky komunistická učebnice, sbírka vzorců o dělostřelectvu z Číny:

General design principle of artillery for firing accuracy. School of Mechanical Engineering, Nanjing University of Science and Technology. Nanjing. 2022.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S221491472200191X

An Analysis Of Aggregated Effectiveness For Indirect Artillery Fire On Fixed Targets. Georgia Institute of Technology. 1977. https://smartech.gatech.edu/bitstream/handle/1853/25669/alexander_robert_m_197708_ms_119723.pdf

Článek o vyhodnocování budoucí houfnice pro Švýcarsko v 2026: Artillerie Wirkplattform und Wirkmittel 2026. https://www.edrmagazine.eu/swiss-army-new-artillery-system-shortlist-decision-made

Všechny výdobytky současného ukrajinského dělostřeleckého průmyslu (pro příklad):

https://ukrspecexport.com/uploads/files/Categories/pdf_2/145136.pdf