K9 Thunder / Vajra / Vidar

K9 Thunder
Self-propelled howitzer
Jihokorejská samohybná houfnice

K9 samohybná houfnice ráže 155 mm byla vyvíjena pro armádu Jihokorejské republiky mezi léty 1989–1998. Do výzbroje byla zařazována od 1999 a nutno dodat, že jde o exportní trhák jenž buď přímo používá nebo na němž staví řada nejpokročilejších houfnic jiných zemí.

Celoocelové tělo stroje je pancéřováno vydržet zásahy průbojné munice do ráže 14,5 mm a střepinami dělostřelectva do ráže 155 mm. Posádce také poskytuje CBRN ochranu v podobě čištění vzduchu v kabině a nouzových plynových masek pro posádku. Vozidlo pohání vodou chlazený diesel motor o výkonu 1000 koní a tělo je hydropneumaticky zavěšeno na podvozku, což byl nutný požadavek ve vývoji, aby těžká houfnice ladně zvládala jízdu rozbrázděným korejským terénem.

Hlavní dělo v délce 52 ráží má s náboji K307 BB-HE standardní dostřel 40 km. Se speciálně vyvíjeným asistovaným střelivem však má potvrzený dostřel 75 km. Díky dostřelu a výborné mobilitě se plně spoléhá na taktiku shoot-and-scoot, tedy vystřel a upaluj. Správným využitím obou potenciálů, by se tak nikdy neměla dostat do odvetné palby nepřítele. K9 je schopna přesně vypálit do 60 sekund od jízdy. Jihokorejská DAPA vyvinula také plně automatický přebíjecí systém, který redukuje počet členů nutné obsluhy na dva a vyústí v použití zcela robotické dělové věže, která je od 2016 do K9 dovybavována. Technologickou třešničkou na dortu je schopnost MRSI (Multiple Rounds Simultaneous Impact), známá ze švédských minometů a jíž implementují nejpokročilejší houfnice dneška. V tomto módu je K9 Thunder schopna vypálit 3 rány za 15 vteřin s přesně odváženou hnací náplní a pod jinými úhly tak, aby všechny tři projektily dopadly na cíl naráz. Ustálenou palbou bez MRSI je schopna dostat ze sebe 6 - 8 výstřelů za minutu.

Korejci také zapracovali na vlastním muničním vozidle K10, které je přes muniční můstek zaměřeno na ládovací otvor na zádi K9 a je tak schopno automaticky nabíjet houfnici 12-ti náboji za minutu, aniž by vystavovalo posádku nebezpečí. K10 veze 104 nábojů a v jihokorejské armádě připadá jedno muniční vozidlo K10 na dvě houfnice K9.

Největším komerčním úspěchem je prodej licencí na výrobu Turecku, jež ji dále bude vyrábět pod názvem T-155 Firtina. Podobně je tomu u projektu K9 VAJRA-T při modernizaci indického dělostřelectva. Podobně existuje také finská houfnice K9FIN Moukari.

K9 Thunder je v užívání osmi armád světa: Estonsko, Indie, Finsko, Jižní Korea, Norsko, Polsko, Turecko a v budoucnu ještě budou přibývat typy z ní odvozené (Polsko, Egypt, ...).

Specifikace

Vyráběna od 1999; hmotnost 47 tun; délka 12 m; posádka 5; účinný dostřel 38 km Base-Bleed, 56 km RAP; houfnice 155 mm; kulomet 12,7 mm; diesel motor 1000 hp; výkon ku hmotnosti 21,6 koně na tunu; rychlost 67 km/h; dojezd 360 km.

Zdroje

K9 THUNDER. Army Guide. Web. 2016
<http://www.army-guide.com/eng/product1279.html>

K9 THUNDER. Army Recognition. Web. 2018
<https://www.armyrecognition.com/south_korea_korean_army_armoured_artillery_uk/k9_thunder_self-propelled_howitzer_tracked_armoured_samsung_south_korea_korean_army_technical_data_u.html>

K9 Thunder. Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2017.
<https://en.wikipedia.org/wiki/K9_Thunder>