1. DC
  2. Školství u nás a jinde

    Zažil jsem jak gymnázium v Rakousku, (přes sestru) základku ve Švýcarsku, to samé také v Čechách, kde jsem nakonec podstoupil i univerzitu. Situace, které zde popisuji, se týkají především otřesných svědectví z gymnázia českého po roce 2003. Dva roky z gymnázia rakouského a českého jsem si nechal záměrně překrýt a ani jsem neusiloval o uznání rakouských let u nás, ačkoli mám na to z ministerstva glejt, že školy jsou si oficiálně ekvivalentní. Po prvních čtrnácti dnech v českém gymnaziálním koncentráku mi bylo jasné, že s rakouským gymnáziem prostě k české maturitě ani přijímačkám na VŠ nemohu, neboť nároky jsou u nás čtyř až desetinásobné, což bych ale rozhodně nebral jako chválu, spíše doklad předimenzované české monstróznosti. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, toto heslo v ČR dosud vévodí. Kdybychom byli světová velmoc, tak snad. Ale s 10 mil obyvatel, venku nepoužitelnou řečí a žádným exportem CZ kultury do světa je takto masakrující školství kontraproduktivní zbytečnost. Přitom naopak vidíme, že čím velmocenštější země jsou, tím mají školství jednodušší (tedy nejen školství...).

    Obrázek českého školství: rovnice, matice, přebujelá matematika a zase rovnice

    Článek o tom, jak přebujelý matematický aparát je metlou českého školství, největším sítem a zabijákem studentů. Přitom na německy mluvících gymnáziích v západně Evropě jsem byl po léta svědkem obráceného jevu: Jasného utlumení komplikujícího matematického aparátu ve školství (rakousko, švýcarsko, lichtenštejnsko). Doslova bych po skyrimovsku řekl, že se jedná o "Czechs' mathematics scourge".

    České postbolševické školství či postrakouskouherské? Zkrátka s poctivostí nejdřív pojdeš

    Jak mladičký Čech postupně poznává vertikálně napříč celou českou školskou strukturou od základky po vejšku: S poctivostí nejdřív pojdeš. Klíčem úspěchu v ČR je být šedý, nevynikající a podvádějící.

    Výuka literatury v Čechách versus v Rakousku, ztrpčování života gymnazistům

    Milí čtenáři, vzpomeňte na řadu lidí ze svého okolí, které uznáváte a kteří si po celý život skladují doma v komoře pod starými krámy knihovničku zajímavých knih a čekají s nimi až na důchod v naději, že teprve před sklonkem života budou snad mít konečně čas si je přečíst. Většina normálně pracujících a spokojených občanů českých prostě v prvních šedesáti letech života nejspíš nikdy nenajde ani chvíli k četbě knih, o které přitom stojí. České školství se snaží tento jev děsivým způsobem kompenzovat a záměrně tůruje kulturní minimum člověka. Literatura je jedním z balastních předmětů, který se rád vydává za stěžejní.

    Proč čeští žáci propadají z němčiny a proč nám česká výuka jazyků dělá ve světě ostudu?

    Někdy po roce 2000 jsem studoval na gymnáziu v Rakousku. Když jsme tam jednou v hodině angličtiny probírali národnostní klišé, učitel zcela samozřejmě řadil ČR k antijazykovým velmocem jako jsou Francouzi a Italové, kteří jsou svým neučením se jiných než vlastních jazyků nechvalně proslulí. Nejdříve mě to urazilo, ale jak běžel čas, mnohokráte jsem mu musel dát zapravdu.

    O nevybočování z řady a vynikání u nás versus na západě

    Ve Švýcarsku jsme viděli, že když je člověk dobrý a maká na sobě, stoupá mezi nimi nahoru jak raketa. Dávají mu to znát a člověk poznává, že mezi nimi roste. U nás jako u postsovětských rovnostářů je situace stále opačná.

    Učitel západního typu

    Nevím zda rakouští učitelé před zahájením své kariéry několik let vykonávali reálné zaměstnání v tom svém oboru, ale dělali na mě ten dojem. Zrovna tak jasně oddělují zrno od plev a v jedné hodině tak mají s jednou třídou vlastně dvě paralelní vyučování.

    Školství rakouské a švýcarské versus české (úvod sekce a klíčový článek)

    Situace, kterou popisuji, jsem zažil jako student na jednom z pardubických gymnázií kolem roku 2003. Stejně tak jsem zažil tři roky na gymnáziu v Rakousku, přičemž dva roky z toho se překrývaly. Záměrně jsem je opakoval v Čechách a ani jsem neusiloval o uznání rakouských let u nás, ačkoli mám z ministerstva glejt, že školy si byly vzájemně ekvivalentní. Po prvních čtrnácti dnech v českém gymnaziálním koncentráku mi bylo jasné, že s rakouským gymnáziem prostě k české maturitě nemohu, neboť nároky jsou u nás čtyř až desetinásobné (jak v kterých předmětech), což bych ale rozhodně nebral jako chválu, spíše potupu všeobecné české monstróznosti. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, toto heslo v ČR dosud vévodí. Kdybychom byli světová velmoc, mohli bychom si dovolit takto masakrující školství. Přitom naopak vidíme, že čím velmocenštější země, tím mají školství jednodušší (tedy nejen školství - daně, zákony, služby...).

    1. DC

Portál vojenských technologií,
nejnovější přírůstky:

ART, SPGH
Samohybné dělostřelectvo

T5 Denel

VLAP

SR5

AR3

T-300 Kasirga

IFV, APC
Bojová vozidla a transportéry pěchoty

Adaptiv

Borsuk

Stryker DVH (Double V-Hull)

Stryker Dragoon

Rosomak KTO

MBT, LT
Hlavní bitevní tanky

Griffin III

Ejektor zplodin výstřelu

Thermal sleeve

EMBT

Kaplan MT / Harimau

Ozbrojené vrtulníky

Z-10 / CAIC WZ-10

T129 ATAK

H225M Caracal (EC725)

Rotor a počet listů rotoru

Wire strike protection system (WSPS)

Recon, IMV - Lehká vozidla
a transportéry personálu

Caiman MRAP

RG35 6x6

Mosquito HMV AFV-420P

RG33

AJBAN LRSOV

AA, SAM, SPAAG
Prostředky protivzdušné obrany

dolet, dostřel, dosah

Střely s plochou dráhou letu

Goalkeeper

Skyshield

Type 09 SPAAA

Technologie a pojmy
vojenských prostředků obecně

výbušina vs. výbušnina

Optical camouflage

Counter-insurgency (COIN)

Muzzle brake - úsťová brzda

Digitální mapy

▾ Portál vojenských technologií |
▾ Home |
▾ Divácký výzkum |
▾ Organizační |

"Historie je kompilací minulých událostí, se kterými se lidé rozhodli souhlasit."
- Napoleon Bonaparte