K hodnocení raketového dělostřelectva

Raketové dělostřelectvo má původ ve středověké číně, kde znamenalo především psychologický účinek boje na pěchotu a jízdu nepřítele. V současnosti jsou mobilní raketomety významnou složkou dělostřelectva, rozsévající zkázu na velkou dálku. Mají hned několik výhod oproti houfnicím: Doručení bojové nálože na vzdálenost stovek kilometrů, často s vlastním GPS navedením jednotlivých raket, takže se zde hodnotí vysoká přesnost zásahu. A stejně jako u houfnic (hlavňového dělostřelectva) jsou jejich nosiče mobilní (vozidla), což poskytuje oproti středověku nebývalé možnosti útočení. Prostřednictvím navedení rakety v terminální fázi jejího letu má být ideálně dosahováno co nejvyšší přesnosti zásahu přesně vytyčeného cíle, aby docházelo k co nejmenším vedlejším (civilním) ztrátám. Na světě je to tak, že čím východnější výroby raketomety jsou, tím jsou méně kvalitní (přesné) a o to levnější. Některé špičkové a drahé raketomety západu dosahují takové přesnosti, že raketa dopadá jen centimetry od zamýšleného bodu dopadu. Jak vidíme dnes 2023, ruské raketomety působí zkázu zhruba náhodně na ploše cílového území.

Raketomety v této sekci webu hlídané, se řadí mezi drobné nenaváděné raketomety pozemního dělostřelectva a sahají až po taktické balistické raketomety, kde se udává spíše název rakety než název celého systému. Třetí jsou strategické balistické rakety, jež nejsou v tomto seznamu zahrnuty a jsou zvlášť v sekci Největší hrozby. Zvláště jsou také taktické řízené střely typu vzduch-země.

CEP

Hlavním ukazatelem k hodnocení raketových systémů je circular error of probability (CEP), kruhová odchylka dopadu rakety od cíle nebo také "kružnice stejné pravděpodobnosti" nebo "pravděpodobná kruhová chyba CEP50". Hodnotí se střední nebo maximální hodnota. Střední jest při kruhové normální distribuci poloměr kruhu obsahující 50 % jednotlivě provedených měření nebo poloměr kruhu, v němž je 50 % pravděpodobnost lokalizace.

Vzorec výpočtu skóre

Můj vzorec srovnání sleduje, jak velkou bojovou nálož dovede systém doručit na jak velkou vzdálenost s jakou přesností.

Dalšími faktory kromě ráže rakety jsou rok navržení, odrážející technologickou modernost, palebná vzdálenost (dosah) nejširší z raket, hmotnost bojové náplně (většinou nálože výbušiny), odchylka v přesnosti (CEP), operační dosah nosiče (dojezd vozidla).

Hlavním faktorem je proto průměr rakety (její ráže). Raketomety kolem ráže 120 mm jsou brány za malé, naopak nad 300 mm jsou ty největší.

"Salvové raketomety"  patří k těm menším, často s nenaváděnými raketami.  U nich je pojmenováno celé vozidlo "systém, komplet". Rakety velkých ráží mívají koncové navedení a jejich jméno se vztahuje zpravidla k samotné raketě.

Vývojový trend směřuje k názoru, že ztrátovost raketového dělostřelectva způsobuje ponejvíce lidský faktor, takže kolem 2050 budeme svědky éry zcela robotických raketometných vozidel, pokud v té době nebudou úplně nahrazeny bezpilotními leteckými prostředky (k čemuž se směřuje ještě více).

Zdroje

Nejucelenější shrnutí problematiky raketového dělostřelectva:

https://www.britannica.com/technology/rocket-and-missile-system/Tactical-guided-missiles

http://www.fortifikace.net/soubory/studie_takticke_jaderne_prostredky_csla.pdf

Vývojové trendy v naplňování operačních schopností a podíl perspektivních technologií ve vyzbrojování zbrojními systémy. Pikner, Zetocha. Ústav Strategických Studií Univerzity Obrany. Brno. 2008.

Zprávy pro chemiky a vědce: https://www.researchgate.net/publication/235141807_Human_Factors_Evaluation_of_the_High_Mobility_Artillery_Rocket_System_HIMARS_in_the_Combined_HIMARS-Guided_Multiple_Launch_Rocket_System_GMLRS_Initial_Operational_Test