Brutální výuka jazyků v západní Evropě, Češi, vykašlete se na matiku a důrazně přitvrďte angličtinu
Jak mladý Čech na gymnáziu v německy mluvící zemi seznává, angličtina se mu rázem stává peklem v životě.
Češi vedete si dobře, takže už jen přitvrďte ty jazyky
Jako Češi na gymnáziích v západní Evropě máte reputaci matematiků a přírodovědců. Běžný trojkař z matematiky v ČR může mít jedničku kdekoli na západ od ČR. Člověk s českou základkou v chemii, fyzice může na západě úplně přeskočit střední a jít s tím rovnou na vysokou (teoreticky). Samozřejmě pokud se doučí západojazyčné ekvivalenty chemické a fyzikální slovní zásoby, což máte za pár týdnů v kapse.
Ale kde to chce velmi zapracovat jsou cizí jazyky, resp. angličtina. Další cizí jazyk se naučíte sami od sebe pouze tím, že docházíte do školy v té které zemi. Ale s angličtinou pořádně přidejte plyn. My v ČR jako v antijazykové velmoci máme falešný pocit, že když máme jedničku z angličtiny na vysvědčení, že můžeme být v klidu. Ovšem po prvních hodinách angličtiny resp. po první písemce v zemi kdekoli západněji od nás, přijde drtivé vystřízlivění. Zjišťujeme, že jednička z jazyka na vysvědčení v ČR se může okamžitě změnit na čtyřku třeba v Rakousku a budete těžce makat, abyste nepropadli. Jako suverénní gymnaziální jedničkář z obou cizích jazyků jsem bleskurychle zjistil, že ani jeden z jazyků neumím ani na úrovni takového rakouského trojkaře.
My Češi jsme bohužel zvyklí na tu pohodu, že cizí jazyk rovná se u nás pouhé učení slovíček a nějaké gramatické doplňovačky. Šok nastává při prvním přezkoušení angličtiny v cizině, kdy zjistíte, že písemka z jazyka znamená dvoustránkou slohovku a že vůbec nejde jen o znalost slovíček, ale že prostě píšete v angličtině slohovku, kde se známkuje všechno jako v rodném jazyce.
Neadekvátní slova
Rakouský učitel angličtiny vám vlnovkou podtrhá všechna slova nehodící se významem do věty. Snažte se znát co nejvíce slovní zásoby a do vět vkládat jenom ty opravdu hodící se. Na to z Čech nejsme zvyklí! V české angličtině učitel počítá s tím, že slovní zásobu nemáte, takže tam prostě prsknete jakékoli slovo příbuzné významem a učitel vám to nehodnotí jako chybu a ještě ocení vaši snahu. Však rakouský učitel vás trestá za jakékoli významové nedorozumění ve vašich větách. V Čechách se to bere, jako že jde o cizí jazyk, který se teprve učíme a tudíž nemůžeme znát přesně významy slov a významové chyby jsou učitelem ignorovány.
V rakouské slohovce z angličtiny je to brutální: Co chyba, to známka dolů. Na dvou stránkách dvouhodinové slohovky se vám sejdou čtyři chyby špatně použitých slov a už máte pětku ze slohovky a defakto již propadáte z angličtiny a to ještě ani vůbec nedošlo na gramatiku!
Pořádek slov ve větě
Další, s čím se v Čechách nikdo nepárá je pořádek slov ve větě. V české škole snad tento nepořádek český učitel vůbec nevnímá. Na rakouském gymnáziu občas prohodíte pozici příslovce nebo přídavného jména ve větě a hned vám jde známka o stupeň dolů. Najednou vám vadí, jak je těch stupňů strašně málo. Vždyť je jich jenom pět a při pátém již propadáte z angličtiny! Dosud bohorovný angličtinář z Čech je najednou propadákem v Rakouském gymnáziu. Najednou je to pro vás úplně jiná angličtina! Najednou zjišťujete, že v Čechách pohodový předmět angličtina, něco tak obtížného asi jako výtvarka, ze které máte vždycky jedničku a srandu, že se to učí samo, je najednou v západní Evropě brána vážně! Je z ní nejobtížnější předmět, metla propadáků. Najednou vnímáte své problémy v matematice jako nicotné a v příštích měsících vám 60% učebního času zabere tato ztužená angličtina, ve které jste v Čechách vždy byl machrem. Najednou z toho samého předmětu propadáte.
Chyby v gramatice
A to ještě pořád nedošlo na gramatiku. Najednou vám je jasné, že tu musíte umět dokonale, tedy nechybovat v ní vůbec, abyste si k významovým a pořádkoslovným chybám ještě navíc nepřidával chyby gramatické. Rakušák to bere tak: Angličtina je vůči němčině brána za směšně jednoduchou a navíc je to germánský jazyk, stejně jako němčina. Takže gramatické chyby a chyby pořádku ve větě rodilý němčinář v angličtině prakticky nedělá! Je to prostě příbuzný jazyk, jako pro nás polština. To, že jste slovanem z úplně jiné jazykové rodiny, na to se u nikoho odvolávat nemůžete. Jste prostě standardním žákem rakouského gymnázia a fertig.
A to jsem byl na přírodovědné větvi s rozšířenou výukou přírodních věd! Jak by to vypadalo na větvi jazykové si ani nechci představovat.
Česká pohoda kontra rakouský brutál
Najednou si uvědomujete, co vlastně znamená umět cizí jazyk a uvědomujete si jak české školství vlastně ani nechce, aby lidi jazyky opravdu uměli. V Čechách je to jenom takové šudlání, mlácení prázdné slámy, zabíjení času gramatickými doplňovačkami, které nějak vzdáleně souvisí s angličtinou. Jenom proto, aby učitel v pracovní době "něco dělal" a žáci aby si v pohodě zůstali předmětem skoro neposkvrněni a přesto nepropadli!
Pokud já jazykový suverén na všechny cizí jazyky v Čechách jsem na rakouském gymnáziu těžce bojoval o čtyřku na vysvědčení po obě první pololetí, tak si představte, jak by asi dopadli ti čeští standardní jazykoví trojkaři (troškaři).
Pamatuji se, jak jsem do anglických slohovek psal hudební texty z písniček od anglicky zpívajících hudebníků, které jsem znal nazpaměť. Při písemce jsem si vduchu zpíval ony písničky a z nich jsem jen s minimálními úpravami poskládal celou slohovku. Říkal jsem si: Čím větší část slohovky poskládám ze známých anglických textů, tím méně chyb tam vnesu. Jedině díky tomu už jsem si pak další roky udržel v angličtině trojku na vysvědčení! Rakousko je sice náš jižní soused, ale po stránce výuky angličtiny je to úplně jiný vesmír. A to se týká celé západní Evropy snad kromě Francie a Itálie, o nichž jsem v Rakousku i Švýcarsku slýchal, že angličtinářsky stojí za hovno, že jsou to naparující se jazykoví idioti neumící žádný jazyk, než vlastní! Opakem se silnými jazyky jsou německy mluvící země a všechny skandinávské, kde je dennodenní život angličtinou natolik prosycen, že ji vlastně umí každý, třeba i řemeslník.
Přesunutí talentů na jiné koleje
V Čechách jsem býval jazykový génius, který platil za průměrného přírodovědce. V rakouském gymnáziu jsem v tu ránu platil za jazykového idiota, poněvadž jsem neuměl pořádně ani anglicky ani německy, ale zase jsem tam byl geniálním přírodovědcem - měl jsem dvojku z matiky a jedničku z chemie a fyziky, tyto předměty pro mě najednou byly něčím jako výtvarka = bez úsilí jedničku na vysvědčení. V angličtině si o mě museli myslet, že jsem snad úplný vůl. I v anonymních slohových cvičeních mě poznali podle typických chyb (slovanských), které by rakušák v angličtině (taky germán) v životě neudělal. Naštěstí si nemohli myslet, že jsem idiot opravdový, protože v přírodovědných předmětech jsem jim natrhal prdele všem. Byl jsem například jediný ze třídy, kdo měl jedničku z fyziky a z chemie, navíc z obou současně. Na přírodovědné předměty zase byli jelita oni, přitom to měli čtvrtinově tak těžké.
Útěcha v moderních výdobytcích
Ale dnes máte elektronické slovníky v podobě počítačů a mobilů s internetem, což je opravdu veliké usnadnění. To jsem já tenkrát v roce 2001 nemohl. Se slovníkem v ruce jsem si pečlivě rozmýšlel, jestli ono namátkové slovo je opravdu tak důležité, abych mu věnoval 20 vteřin hledání ve slovníku. Úměrně dnešním prostředkům v počítačové době by se mělo vaše učení slovní zásoby navýšit. Díky mobilu na cestách najdete do třech vteřin jakékoli slovo, co se vám zrovna namane. Takže to s angličtinou pořádně osolte. Pokud ji studujete jenom na střední škole v Čechách a chcete jednou pracovat na západě, pak se musíte doma navíc učit další angličtinu vlastní, pro život. Máte k tomu dokonale dabované počítačové hry a filmy a celý youtube videí ve všech jazycích. Pouhá česká školská angličtina je vám akorát k popisu toho, co roste na zahrádce nebo běhá v lese.
Dokonce i němci již upřednostňují angličtinu
Máte tím o poznání lehčí rozhodování. Pokud máte cizí jazyk jenom jeden na jednooborové střední škole, pak se nemusíte rozhodovat, který z jazyků si vybrat a volte rovnou angličtinu. Berete automaticky angličtinu, protože o ní dnes v době internetu snad konečně již nikdo nepochybuje, že mu k něčemu bude.
A angličtina je jednoduchá
Proto ovládla celý svět, protože se tak snadno šíří. Domluvíte se o všem a to s minimem úsilí než třeba v němčině nebo v češtině a ještě navíc je to gramaticky správně, o čemž si takový němčinář může prvního půl roku v cizině nechat jenom zdát. Mimochodem ze stejného důvodu je druhým nejrozšířenějším jazykem španělština, protože je stejně jednoduchá (účinná) jako angličtina a stejně rychle se šíří.
Vykašlete se na matiku, jestli chcete na západ
Takže Češi, z vlastní zkušenosti vám dobře radím, vykašlete se na Bělouny a Kubáty, matematické fachidioty se sbírkami vzorečků. Z matematiky se na západě dnes nikdo neposere. Přehnaná česká matematika je u nás jenom reliktem z dob sovětského svazu. Zabírá v Čechách strašně moc učebního času a přitom vám v životě k ničemu moc nebude, pokud nebudete přímo programovat vlastní vědecké kalkulačky. Všichni ostatní na to ve svých zaměstnáních již v roce 2000 měli dokonalý software, takže znalost matematiky co do vzorců a počítání příkladů v životě nikoho nevytrhla (snad kromě učitelů matematiky).
Trendy a jazyky v německy mluvících zemích
To, co se v západní Evropě naopak bere vážně, jsou společenské vědy jako psychologie, etika a náboženství a nejvážněji se zde berou jazyky, přesněji angličtina, která se rázem stane vaším nejpalčivějším problémem, jakmile jen vstoupíte na střední školu do německy mluvící země. Bude dokonce palčivější než němčina sama, kterou se budete učit ve všech předmětech ostatních. Díky tomu němčinu rychle namaxujete na vrchol (do půl roku). Ale k angličtině budete mít příležitosti pouze v hodinách angličtiny, takže tam musíte tvrdě zabrat sami doma u počítače. No a jelikož na gymnáziu jsou povinné dva cizí jazyky a němčina se Vám právě stala mateřštinou, tak vám k tomu přibude ještě latina nebo francouzština nebo španělština. Zde radím, pokud budete moci, rozhodně volte španělštinu. Je to pro cestu nejnižšího odporu, protože španělština je snad ještě jednodušší než angličtina a přitom jako druhý jazyk se v německy mluvících zemích nebere tolik vážně, takže z ní nakonec uhrajete třeba i lepší známku, než trojku na vysvědčení.