Matemafie (1) - Stalinové českého školství
O tom jak se z intelektuálů dělá dělnictvo, o samoúčelnosti matematiky pouze k výuce; co matematik to učitel;
Po zkušenosti toho lehára ve školství v německy mluvících zemích, kde když ovládnete němčinu tak, už jste ve všech předmětech prakticky za vodou, najednou přijedete zpět do českého gymnaziálního koncentráku. Ne, že by se tam žáci zabíjeli fyzicky, ale zabíjejí se potenciální kariéry většiny mladých dětí studentskou smrtí. A největším zabijákem u nás, je jak známo matematika.
Z intelektuálů dělnictvo
Zatímco v západní evropě je intelektuálně tažena nahoru a tlačena dolů vždy jen jedna polovina budoucích občanů, u nás na gymnáziích se bere v úvahu jen ten horní škraloup 10%, možná 15% géniů, a ze všech ostatních se dělá dělnictvo. Takové ¾ gymnazistů v ČR jsou tlačeni dolů pod hladinu, která je u nás proklatě vysoko. Matika je doslova sítem, které ale na prahu 3. tisíciletí směřuje mimo mísu. Vlastně ji v životě málokdo bude potřebovat do všech nuancí toho matematického aparátu, jaký jsme nuceni umět. Na západě vidíme jasný odklon od matematiky, která je jenom tak důležitá, jako fyzika, biologie nebo dějepis (tedy nijak zvlášť).
Počátky české matemafie
V ČR vznikla mafie někdejších matfyzáků, kteří na našich SŠ většinou matematiku učí, a dělají z ní nejvyšší učení lidstva, na kterýžto titul MAT rozhodně nemá. Každý z oněch učitelů, protože učí 40 let to samé, zná to nazpaměť a nudí se u toho, dělá každým rokem příklady obtížnější a obtížnější, až se to vyvinulo do podoby tak extrémního drtiče potenciálních studentských kariér, jako byla univerzita v Pardubicích ještě minimálně do roku 2010, jak jsem tam sám českou VŠ mašinérii dosyta poznal.
Matematika se na západě upozaďuje
Proč? Pamatuji že v rakouském gymnáziu s rozš. výukou přír. věd, právě proto, že s rozšířenou, odehrávaly se všechny hodiny matematických seminářů v počítačové učebně, kde jsme v programu Derive, modelovali tvary funkcí. Šlo pouze o to, vidět v softwaru k tomu stvořeném, jak graf té oné funkce vypadá a jak se s jejími parametry mění tvar a šmitec! Nikdo to nechtěl po nás počítat v tisících příkladů ručně. Ty české výpočty velké jak kráva. Dokonce na obohacení standardních hodin matematiky s třídním učitelem Waltrem Frickem jsme si celá třída objednali speciální vědeckou grafickou kalkulačku od Texas Instruments, která dovedla počítat soustavy rovnic a měla grafický mód, takže kreslila grafy probíraných funkcí a dělala za nás analytickou geometrii. Bylo to skutečně obohacení, protože jsme se naučili zacházet s přístroji a se softwarem, který to pak skutečně jednou na pracovišti bude za nás dělat, pokud tedy přijdeme s matematikou vůbec kdy do styku. Žáci nějak tušili, že kdysi se to dělalo na papír ručně, a že jejich rodičové to tak ještě museli dělat, což znamená, že se to reálně neprobíralo vůbec, protože otravovat rakouského žáka v roce 2001 s analytickou geometrií a počítáním s písmenky, to bylo prostě neprůchodné. Vnímáno jako předpotopní, že kdysi v době ne tolik technologicky pokročilé, to halt museli ti největší gymnaziální matematikové psát a kreslit. Jakmile jsem však přejel zpět do Čech, už jsem tady znovu měl popsané tři matematické sešity za semestr, a už se jely zase ty kosíny, kotangenty a jejich derivace v různých intervalech. O dalších 20 let zpět to vidím jako skutečnou buzeraci žáků náročnými nepotřebnostmi, jen tak samoúčelně, aby bylo co počítat, aby se žáci unavili, porobili a matika jim byla otrávena na celý život.
Kromě toho na gymnáziu v Rakousku byla ještě větev jazyková a umělecká, kteří matematiku pravděpodobně neměli vůbec.
Dokonce ani v programování databázových aplikací v PHP a SQL, ani v Delphi v rakouské IT a v Basicu a v Pascalu na čes. univerzitě, ani při zpracování dat v Excelu a při shlukové analýze jsem nikdy nijak zásadní matiku nepotřeboval. Pouze velkou násobilku a statistické pojmy.
Nikdy jsem rovněž nepozoroval, že by programování bylo aplikovanou matematikou, jak nám jistý mgr. Karel Naimann neustále omílal. Prostě nebylo. Algoritmizace stojí více na jazykové inteligenci, schopnosti analyzovat a kombinovat a na tom, kolik slovíček a konstruktů programovacího jazyka máme prostě aktivně v hlavě.
