Stridsvagn 2000 / T140/40

Strv 2000
Stridsvagn 2000 T140/40
Main battle tank

Stridsvagn 2000 měl být švédským tankem nového milénia. Projekt začal v polovině 80. let a měl být uveden do sériové výroby právě kolem roku 2000. Soutěžil o místo na slunci s dnešním německým Leopardem 2, v jehož prospěch prohrál a nakonec nebyl realizován.

Švédům tenkrát maximálně záleželo na ochraně posádky a životnosti tanku na bojišti. Tomu podřídili celý vývoj možná v neprospěch mobility a výzbroje. Od začátku se také zvažovalo použití 140 mm hlavní zbraně, čímž by švédský tank vyšvihl laťku nad očekávání vysoko. 140 mm projektil dosahoval dvakrát větší úsťové energie než 120 mm, ale byl velký a těžký a představoval přílišnou logistickou zátěž, proto se nakonec výrobci podrželi standardního 120 mm děla, které je k vidění u tanků dneška. Švédské řešení ochrany posádky sestávalo z masívního ocelového těla vlastního tanku prokládaného velkým množstvím bloků kompozitního pancíře s případným doplňkovým návlekem pancíře reaktivního, tedy řešení, jaké vidíme v různých kombinacích u všech tanků dnes. Dalším prvkem zvyšujícím bezpečnost mělo být jasné oddělení prostorů pro posádku, motor a střelivo.

Během vývoje v roce 1990 bylo švédům umožněno detailně prozkoumat tehdejší americký M1A1 a německý Leopard 2, což mělo za následek uklidnění některých obav, které již měly existující tanky vyřešeny a zároveň upuštění od některých přísných požadavků, které tehdejší tanky nesplňovaly a přesto plnily svoji úlohu výtečně. Byla to řada požadavků z oblasti mobility, jež si můžete pročíst detailně na internetu, zejména pokud umíte švédsky. Byly to detaily kolem výkonu pohonu, převodovky, pásů… Nejasnosti v požadavcích rozdělily vývoj na tři hlavní větve, z nichž nakonec nejblíže sériové výrobě se paradoxně dostala ta T140/40, tedy přece jen se 140 mm kanónem a 40 mm kulomety, tedy na dnešek monstrózní řešení. Čelní pancíř měl být ekvivalentem 800 mm válcovaného homogenního pancíře proti kinetický průbojníkům a 1200 mm proti trhavým protitankovým střelám, tedy také monstrózní hodnota ochrany, když by tank ještě byl obalen slupkou ERA. Motor byl plánován na výkon 1500 koňů.

Výsledek: Návrh značně předběhl dobu! Byl zdlouhavě a větveně vyvíjen, byl příliš těžký a drahý. Návrh byl proto nakonec opuštěn a švédským hlavním bitevním tankem budoucnosti se nakonec stal německý Leopard 2, což bylo vnímáno jako rychlé kompromisní řešení, protože Leopard 2 samozřejmě ani nyní nedosahuje parametrů švédských návrhů pro Stridsvagn 2000 a navíc švédská armáda věnovala značné prostředky do vývoje prototypu a poté hromadně nakoupila tank cizí. Toto rozuzlení Švédové pochopitelně vnímají jako smutné a v myslích nemála nadšenců zejména dnes ve virtuální době straší Strv 2000 dodnes.

Naštěstí, jak nám dějinná praxe sledování vojenských technologií ukazuje, dříve pohřbené řešení se o desítky let později znovu vynoří pod křídly jiné firmy ve vysoce aktuálním provedení a zaznamená průlomový úspěch klidně o 40 let později. Není tedy vyloučeno, že se ho jednou dočkáme, doufejme, že na správné straně hlavně. (-pozn. red.)

Specifikace prototypu Stridsvagn 2000 T140/40

Hmotnost 52 tun; posádka 3; diesel motor 1500 hp; rychlost 70 km/h; dojezd 500 km; úctyhodné hlavní dělo 140 mm; úctyhodný vedlejší autokanón 40 mm, dva kulomety 7.62 mm.

Zdroje

https://www.globalsecurity.org/military/world/europe/strv-2000.htm

http://www.tanks-encyclopedia.com/coldwar/Sweden/strv-2000-t140-40