Dual-feed

Duální automatické nabíjecí zařízení
Dual-feed autoloading

Například u ruského tanku T-90M (Proryv 3) bylo zapotřebí vyřešit vedení střelby jak průbojnými podkaliberními náboji Vakuum-1, tak všemi typy zavedeného střeliva ráže 125 mm. Vyvstal tak požadavek nabíjet dva druhy nábojů, lišících se v délce střely i nábojnice a to právě automaticky pomocích otočných prstencových nabíjecích mechanismů (karuselů, kolotočů). Toto rozlišení jednotlivých střel u tanků dřívějška právě obstarával lidský operátor - nabíječ, o nějž byla posádka tanku početnější. Typicky dnes už takto zůstal jedině britský Challenger 2, ale příští tank Británie (asi na principu německé tankové technologie) už takový také nebude. 

Byl tedy vyvinut systém duálního nabíjení střeliva (dual feed, double-flow), který je tvořen dvěma na sobě funkčně nezávislými systémy automatického nabíjení. V případě ruského tanku T-90M automatické nabíjecí zařízení sestávalo z pultového mechanismu pro střelbu tříštivotrhavým, kumulativním, programovatelným tříštivým střelivem a také pro krátké průbojné podkaliberní náboje řady Svinets. 

Pro dlouhé průbojné podkaliberní náboje řady Vakuum se použil karuselový mechanismus.

Pultové automatické nabíjecí zařízení je uloženo do muniční skříně, která je uchycena k zádi věže. V pultovém zásobníku jsou náboje uloženy horizontálně, střela a nábojka za sebou do jednoho lůžka. Zasouvací mechanismus střelu a nábojku (ano, rusové používají dělené střelivo) společně zasune do hlavně v jedné fázi. Zvedá se tím rychlost střelby na stejnou hodnotu, jaká se dosahuje při automatickém nabíjení jednotného náboje západního.

Pro dlouhé průbojné podkaliberní náboje řady Vakuum se použil karuselový mechanismus. Ten byl v tanku umístěn při dně věže.

U tanku T-14 Armata je zásobník složen ze dvou soustředných prstenců s vertikálně uloženými střelami a nábojkami, jeden je pro střely, druhý pro nábojky, oba uvnitř věže tanku. Dovoluje to zvýšit protipancéřovou schopnost Armaty na úroveň německého děla Rheinmetall Rh-120 L/55 a to jak co do úsťové rychlosti kinetických střel, tak do rychlosti střelby 12 ran za minutu.

Nabíjení a mohutnost posádky u jiných tanků světa

Nejslavnějším evropským tankem s autonabíječem je francouzský Leclerc. Ten používá nabíjecí mechanismus na principu pásového dopravníku vyvinutý Creusot-Loire Industrie a řízený procesorem Motorola, který jeho mechanické úkony přesně kooperuje s digitálním systémem řízení palby. Schopnost dual-feed zde odpadá, protože všechna tanková munice NATO je jednotná. Lůžko s jedním vybraným ze šesti typů střeliva se prostě připraví k podání do hlavně a teleskopický válec ho do hlavně vtlačí.

Podobné je to i u japonského Type 10, který rovněž nemá nabíječe a jeho počet členů posádky je také roven třem.

U tanků K2 Black Panther a Leopard 2 se sice hovoří o autonabíjení, ale je poloautomatické, tedy asistované člověkem a počet členů posádky jsou tedy 4.

Je zajímavé, že Britové a Američané autonabíječe zcela odmítají jako nespolehlivé. Abrams a Challenger 2 tak mají manuální nabíjení a rovněž 4 členy posádky.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Autoloader

https://www.armadninoviny.cz/tajemstvi-ruskeho-kanonu-2a82-1m-pro-tank-t-90m-t-14-armata.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Leclerc_tank

https://en.wikipedia.org/wiki/Category:Tanks_with_autoloaders