Armor- Chobham / Burlington

Chobham armour
Britský tankový pancíř

Pancíř Chobham nese název místa svého stvoření v Británii 60. let. Jde o kompozitní pancíř vyvinutý pro tanky, který pro svůj materiál postupně přejal obecný název keramický kompozitní pancíř. Další neformální označení jsou "Burlington" a "Dorchester."

Ačkoli přesná technologie výroby a složení zůstává vojenským tajemstvím, za těch 60 let se už ví, že sestává z drobných keramických dlaždic v síti kovových rámů, které jsou několika vrstvami elastického materiálu připevněny k opěrnému plátu (nejspíše ocelovému). Díky extrémní tvrdosti keramiky, která se díky orámování při drcení nemůže rozpínat, je docilováno slušného navýšení odolnosti vůči tvarovaným náložím a také vůči kinetickým průbojníkům, které oba tvoří hlavní složky tankové munice. Rozdrcená keramika v místě dopadu obrušuje a mění tvar penetrátoru, čímž snižuje jeho účinnost. U tvarovaných náloží zase funguje křehkost keramiky a její nepravidelná struktura, která způsobuje, že žhavý paprsek nejde přímočarou cestou jako u kovu, ale štěpí se do stran, což opět snižuje jeho účinnost.

Účinnost Chobhamu je přirovnávána k účinnosti explozivního reaktivního pancíře. Stručně by se jeho princip dal označit za modifikaci očekávané dráhy penetrace žhavého paprsku. Dlaždice keramického materiálu mají kapacitu na několik zásahů, poté již nejsou v zadržování střel tak účinné a musí se vyměnit. Použití Chobhamu je známé u tanků Abrams, Challenger 1 a Challenger 2. Pláty pancíře Chobham bývají doprovázeny tlustou vrstvou neenergetického reaktivního pancíře. Pro laickou veřejnost je proto těžké zjistit, do jaké míry se kolik centimetrů Chobhamu podílí na celkovém zvýšení odolnosti.

Udává se příklad, kdy posádka uvízla s Challengerem 2 v Basře a přežila nezraněna v tanku po mnoho hodin, když ho Iráčané opakovaně zasahovali RPG.

Rozsáhlý popis známých fyzikálních a chemických vlastností jednotlivých složek i výsledného celku nalezneme na anglické Wikipedii. S různými složeními materiálů kompozitních pancířů se za dobu dějin tanků opravdu hodně experimentovalo. Jejich výhoda je v nižší hmotnosti oproti pancíři celoocelovému, dá se ho tam tedy naložit silnější vrstva a přitom zároveň dnešní kompozitní pancíře nabízejí pětkrát silnější ochranu, než stejná vrstva válcované oceli.

V 80. letech se pro Challenger 2 začal kompozit obohacovat slitinami titanu, wolframu, uhlíkovými vlákny a karbidy polokovů a kovů (brousek na kosu). Vesměs látky vynikající vysokou teplotou tání nebo tvrdostí. Tyto materiály v patřičných strukturách zpevnily výsledek tak, že mohla být opět o něco snížena hmotnost, při zachování stejné úrovně ochrany. Chobham druhé generace naopak obsahuje těžké kovy, typicky ochuzený uran.

Pancéřování kovovou maticí s ploškami karbidu bóru nachází využití také u současných amerických vrtulníků a konvertoplánů. Závěrečný poznatek by pro nás měl plynout ten, že armor Chobham je vlastně vynálezem keramického pancíře v 60. letech.

Zdroj

https://below-the-turret-ring.blogspot.com/2016/03/chobham-armor-facts-and-fiction-1.html

Chobham armour. Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2017.
<https://en.wikipedia.org/wiki/Chobham_armour>