TAM

Tanque Argentino Mediano
Main battle tank / Infantry scouting vehicle
Lehký tank Argentiny

TAM byl projektem Argentiny získat vhodný tank pro druhou půli studené války. Argentina tehdy měla vynikající zkušenosti s u nich žijícími nacisty a požádala proto o vývoj západoněmeckou společnost Thyssen-Henschel, což je dnešní Rheinmetall. Ti nezaháleli a vhodně rozvinuli podvozek německého bojového vozidla pěchoty Marder a postavili na něm lehčí tank kolem 30 tun hmotnosti. Argentinci se shlédli ve stále přebornějších francouzských vozidlech AMX a byla to doba v Německu nově příchozího Leopardu 1, takže Argentinci se nechali oběma inspirovat v požadavcích na svůj nový bitevní kočár.

Požadavek Argentiny byl tehdy jasný: Mít lehký mrštný tank s nízkou siluetou a s dostačující palebnou silou. Vývoj Němci započali 1974 a konečný model nastoupil sériovou výrobu 1979. Výroba již probíhala v k tomu postavené továrně v Argentině, poblíž Buenos Aires. Celkem snad bylo vyrobeno 280 tanků TAM.

Nakonec bylo usneseno, že z osvědčeného Marderu bude použit nejen podvozek, ale rovnou i korba, když to má být tak lehké. Podvozek byl ovšem zesílen aby unesl přidaný pancíř, který byl vzápětí na korbu přidán. Němci prototypy testovali čtyři roky a ujeli s nimi 10 000 km, šlo tedy o opravdu solidně prověřené vozidlo.

Za hlavní zbraň bylo vybráno britské tankové dělo Royal Ordnance L7A1 ráže 105 mm a sekundárně dva kulomety / granátomety od belgické FN. Dělo bylo časem nahrazeno německým ekvivalentem Rheinmetall Rh-105-30. Pro dělo byly navrženy protitankové kinetické průbojníky M735A1 (podkaliberní s oddělitelným vodícím pouzdrem a stabilizované křidélky), jež dokázaly prorazit 370 mm homogenní oceli při zásahu z 1 km. Dalším střelivem bylo několik typů výbušné munice.

Toto tehdy velmi moderní řešení drsné síly hlavní zbraně bylo umocněno systémem řízení palby s balistickým počítačem využívajícím laserového dálkoměru do vzdálenosti 9,9 km. Velitel měl k dispozici značkovou optiku Zeiss s v infračervených a denních periskopech s osminásobným přiblížením.

Na první pohled i podle výkonnostní obálky byl tank TAM určen jako bojové vozidlo s důrazně útočným charakterem: Rychlé, dobře akcelerující, lehké, s nižší obranou a vyšší palebnou silou. Rozpohybováno bylo díky německému motoru MTU MB-833 Ka 500 diesel, produkujícímu výkon 720 koňů, spojeným s automatickou převodovkou  Renk HSWL-204. Na tehdejšek měl prvotřídní specifický výkon 24 koně na tunu hmotnosti. Rychlost byla skvělých 75 km/h a s přídavnou nádrží díky nízké hmotnosti a spotřebě činil dojezd 900 km. Tank měl závěs pomocí torzních tyčí a dvojí brzdný systém.

Schopnost přežití zcela spoléhala na pohyblivost, vysoké zkosení pancíře a nízkou siluetu. Tělo vozidla nabízelo ochranu vůči průbojnému střelivu do 35 mm ráže. Čelní pancíř byl ještě silnější, ačkoli na tank bylo vozidlo chráněné nikoli dost ve srovnání se skutečnými tanky.

Tanky TAM byly nakoupeny Malajsií a vyvěralo z nich množství typů dalších vozidel po celé jižní a střední Americe. V Argentině bohužel TAM nebyl hotov včas, aby se stihl účastnit války o Falklandy a tak se nikdy nevyskytl v boji. Němci a Francouzi na jeho motivy později vyvinuli množství typů pěchotních vozidel ba i houfnic.

Specifikace

Hmotnost 30 t; rychlost 75 km/h; dojezd 500 km;

Zdroje

https://military-history.fandom.com/wiki/TAM_(tank)

http://www.military-today.com/tanks/tam.htm

https://www.vojsko.net/pozemni-technika/44-tanky/332-tam-tanque-argentino-mediano