T-14 Armata už nedostojí míře své medializace

Přiznejme si, že T-14 Armata tank tvoří takový poprask především díky tomu, že je ruský a že je nový a proto jsou na něj zápaďané tak zvědaví. Jeho povaha je však značně chupacabrózní (bájemi opředena ač oficiálně nepopsána a tedy těžko uchopitelná).

Pro začátek uvedu již méně známý fakt, že do 2017, bylo vyrobeno jen asi 5 kusů T-14 pro přehlídky. 2020 se Armata měla vyrábět, ale nejspíš se bude vyrábět až letos 2021, nakonec prý až 2023, ale kdo ví, jak to nakonec dopadne.

Armata má mít řadu převratných prvků a nových technologií, se kterými je sice veřejnost naoko seznámena, ale zároveň jsou vlastně přísně tajné a nikým neviděné. Tady mám na mysli zejména balistickou ochranu a aktivní ochranu tanku. Povaha tanku T-14 se tedy dá označit za ryze chupacabrózní, zejména, pokud máme zkušenosti se spletitou povahou ruské přebornosti.

Také se tvrdilo, že pokud by Armata byla vyrobena v počtech všech dnešních tanků kapacity ruské armády, že by to znamenalo přerozdání karet v síle armád NATO a Ruska. Je to ovšem typické ruské tvrzení pro ruskou veřejnost, protože kdo dneska na západě ještě potřebuje ve velkém tanky? Jejich úloha ve válkách budoucích je dosti nejasná (2021). A tak si myslím, a je to snad pouze můj názor (DC), že pět kusů T-14 je postaveno jenom pro obhájení důležitosti a perfekce ruské armády u vlastního ruského a dálněvýchodního obyvatelstva, které je beztak odříznuto od nestranných a globálních stanovisk. Takže kdo ví, “co má Armata vlastně pod sukní.”

Ne, to přeháním, T-14 Armata je rozhodně více hmatatelná skutečnost, než třeba obskurní ruský letoun “převratných schopností” PAK-FA.

Ceny tanků a T-14

O těch se dá také celosvětově říci, že jsou všechny chupacabrózní povahy. Prototyp Armaty prý zpočátku stál 6,5 milionu $, pro sériovou výrobu stovek kusů najednou má cena spadnout na 3,7 milionu $ za kus. Podle pozdějších údajů to bude něco přes 4M$. Podle tabulky na švýcarském serveru offiziere.ch je tedy Armata dosti levná, protože levnější jsou už jenom jiné starší ruské tanky. Zde se samozřejmě projevuje celá povaha věci v geo-eko-polit podmínkách daných zemí. O něco málo dražší je indický tank Arjun II, pak jsou Merkava IV a Abrams M1A2, následovány evropskými tanky Leopard 2, Challenger 2 a Leclerc XLR, přičemž Leopard 2 je téměř dvakrát dražší než Armata, a následují tanky JV-asijské K-2 a Type-90, neuveden je japonský nejnovější Type 10, který by zřejmě tabulku završil s trojnásobnou cenou Armaty.

Ano, levné je to ještě tím, že podvozky Armata mají plošně vystupovat také v heavy IFV T-15, vyprošťovacím T-16 a dále v jakémsi super stíhači tanků s dělem z houfnice, který má ovšem zatím pouze myšlenkovou formu.

Takže jelikož to s cenou Armaty vypadá takto růžově, Moskva chce mít dle dnešního tvrzení (2021) do konce 2025 2300, slovy dva tisíce tři sta tanků T-14, což snad Rusové už nebudou ani jíst nebo já nevím. Na to se klidně můžeme spolehnout, že tomu tak v 2025 nebude. Sergej Šojgu se nechal slyšet, že by radši upgradoval flotilu T-90 prvky z Armaty, konkrétně dělem 2A82, aktivní ochranou Afganit a pancířem Malachit.

Tak tedy dělo

Aktuálně má Armata tank mít dělo 2A82-1M o dosavadní ráži 125 mm, bude však prodloužené z 51 na 56 délek ráže. Bezposádková věž T-14 má také kolotočový autonabíječ, který má z tanku vytlačit slušných 10 výstřelů za minutu a přitom dovede používat delší wolframové tyče kinetického střeliva, jako západní tanky.

Senzory Armaty mají moci detekovat cíl velikosti tanku na 7,5 km ve dne a 3,5 v noci. Optické hledí má mít 12x zoom. To je takové aktuálně běžné, nic moc, v žádném případě ne špičkové. Mnohé západní tanky jako nový Abrams, Leclerc a Leopard mají znatelně lepší výkony senzorů (např. 50x optický zoom).

Ještě v 2015 se říkalo, že Armata má mít také abnormální sekundární zbraň o ráži 30 mm. Nakonec však zůstane u klasického 12,7 mm kulometu Kord a spřaženého kulometu PKTM. 

S posílením schopnosti přežití to rovněž nebude slavné

Armata má revoluční usazení veškeré posádky tří členů v korbě. Věž je bezposádková a plná střeliva a tento prostor je zcela oddělen od posádky. To nepochybně zvýší schopnost přežití posádky. Na druhou stranu ta korba je zase o půl metru vyšší než u M1A2 a navíc přehled posádky bude plně závislý jen na kamerové soustavě.

Dosti slibný je ochranný aktivní systém Afganit, který v sobě integruje jak aktivní hard-kill protiopatření pro zničení přilétající hrozby, tak soft-kill prvky, pro zmatení nepřátelské naváděcí soustavy. Kritické hlasy se nechávají slyšet, že ačkoli výrobci tuto skutečnost adresovali, tak Armata bude stále relativně bezbranná vůči protitankovým střelám se schopností top-attack. Západní tanky již mají schopnost pokrýt ochranným polem APS celou polokouli úhlů, tedy míří i nahoru. Armata zatím se sklopeným čelem bojuje pouze proti hrozbám horizontálním, jak by řekl JdaC. 

Rusové také tvrdí, a je to asi čistě jejich dezinformace, že APS Armaty má být účinné i proti kinetickým penetrátorům, což se západnímu pozorovateli nezdá fyzikálně možné. Tvrdím, že pokud to nebude na principu laseru, jako německý AMAP APS, a to nebude, tak prostě včas nestihne detekovat hrozbu, zareagovat a ještě ji sestřelit. To se zdá být něčím stále na principu výbuchu, tedy rakety nebo brokovnice, zhola nemožné. 

To samé platí i pro explozivní reaktivní pancíř Malachit, který je sice nejnovější, ale na stále stejném principu síly výbuchu a je konstruován vůči průpalným kumulativním střelám, ale ne proti kinetickým průbojníkům (fyzikálně nelze). Se vším všudy má mít Armata odolnost pancíře, odhadováno západními analytiky, 1,1 až 1,3 m ekvivalentu RHA, což bude stačit proti starším západním protitankovým střelám jako TOW, ale ne proti novým.

Někteří západní pozorovatelé a znalci tanků konečně přicházejí s tím, co pro mě bylo hned do očí bijící, a sice, že lehká hmotnost tanku Armata (necelých 48 tun) nějak nekoresponduje s takovým stupněm ochrany. Západní tank by při takto nastíněné ochraně byl o 10 až 20 tun těžší. Armata má mít pancíř také z nové slitiny kovů. Pro balistický pancíř je nutné použít co nejhustší a tedy těžký kov. Jak víme, americký Abrams s pancířem z uranu váží 70 tun!

Pohyblivost

Výtky existují také vůči mobilitě T-14. Tank sice dokáže udržovat papírovou silniční rychlost 80 km/h, což je rozhodně více, než evropské tanky. Nějak se ale čachruje s objemem motoru, který měl mít původně 1500 koňů, teď už jen 1350 a někteří Rusové naznačují, že možná budou dvě varianty Armat s výkony 1200 a 1500 hp.

Závěr

Takže nakonec je jasné to, co by každý starší Čech s odhadem naučeným za sovětských let věděl ihned. Přinejmenším už je nám snad jasnější, proč je Armata relativně dost levná a přitom Rusko stále otálí s její výrobou v plných počtech. Je to stroj doposud jen politického významu pro vnitrostátní obyvatelstvo (na přehlídkách). Časem to sice bude nový úspěšný tank, ale schopnosti současných T-90 příliš nepřevýší.

Zdroje

https://www.offiziere.ch/?p=30851

https://dfnc.ru/en/journal/2020-1-60/what-can-modern-mbt-designs-tell-us-about-the-future/

https://sputniknews.com/military/201511171030258753-prototype-armata-gun/

https://nationalinterest.org/blog/the-buzz/the-game-changing-feature-russias-t-14-armata-might-make-17859?nopaging=1