Olifant Mk2

Main battle tank
Hlavní bitevní tank Jihoafrické Republiky

Původní tank od jihoafrického výrobce Denel byl Olifant Mk1 z let sedmdesátých. Roku 2003 Denel již jako součást BAe Systems prováděl vylepšení na verzi Mk2. Olifant Mk2 byl vyvíjen s ohledem na aktuální situaci, takže byl konstruován vyrovnat se a překonat sovětský T-72.

Zvenčí vypadá Mk2 úplně stejně jako Mk1B, avšak má opravdu solidní motor, jímž je přeplňovaný vznětový dvanáctiválec s objemem 29 litrů a o maximálním výkonu 1040 koňů. Tím se sice zásadně zdvihl specifický výkon oproti verzi Mk1B, ale přesto činí pouhých 17 koňů na tunu, což jsou asi ¾ požadavku na ideální tank dneška. Oproti Mk1 získal tank nové zcela automatické řazení a další pojezdové detaily. Snížena byla zásoba paliva, zřejmě po úvaze, že JAR nebude tanky skoro potřebovat, čímž bojový dojezd tanku klesl na 360 km jízdy po silnici a až 260 km terénem. Důležité je, že se veřejně ví, že tank by zvládl bez poruchy ujet 1200 km. 

Ovšem to, co není úplně běžné a čímž disponují povinně pouze australská vozidla, jsou dvě vodní nádrže pro napájení vojáků, celkem slušných 100 litrů vody. Tato zásoba je vojákům přístupná ze dvou nasávacích stanovišť v poloze nabíječe a u velitele. Ne snad, že by Jižní Afrika viděla vodu nějak zásadně důležitější než ostatní národy, ale zdůvodňuje přítomnost vodních nádrží na palubě tím, že snižuje nutnost kvůli vodě zastavovat a opouštět tak formaci vozidel, s čímž zřejmě již Jihoafričané mají své zkušenosti.

Velitel má k dispozici digitální displej zajišťující situační povědomí okolo tanku a zvyšující bojeschopnost tanku. Toto byl první upgrade, který měl odlišovat verzi 2 od 1. Také nabíječ zde má svůj episkop (nepohyblivý periskop).

Další taktická vylepšení čítají nové hledí velitele, počítačový systém digitálního bojiště, digitální systém řízení palby. Tyto dvě zařízení umožňují tanku střelbu za pohybu, střelbu za všech podmínek počasí za dne i noci. Dále poskytly možnost veliteli a střelci operovat nezávisle na sobě a tedy maximalizovat šanci zásahu cíle prvním výstřelem, čemuž se dnes moderně říká hunter-killer mód. Tím se Olifant Mk2 vyšvihl nad ostatní africké tanky té doby.

Olifant Mk2 je řízen posádkou nutných čtyř členů, je zde tedy nutný nabíječ jako v klasickém britsko-americkém pojetí tanků. Tepelná objímka hlavně a ejektor zplodin po výstřelu dovolují tanku lépe udržovat ustálenou rychlost palby 1 výstřel každých 8 vteřin.

Pro Olifant existují čtyři klasické druhy střeliva s rozdílnými úsťovými rychlostmi nad 700 m/s a s účinným dostřelem nad 7,5 km. Jeho průbojné tankové projektily (APFSDS) jsou odhadovány na průbojnost 580 mm homogenní oceli. Tank existoval ve dvou variantách se 105 mm drážkovaným a 120 mm hladkým vývrtem hlavně, přičemž od 120 mm bylo nakonec upuštěno. Pro africkou situaci opravdu není k dnešku aktuální tank nutný.

Od 2005 bylo vyrobeno jenom 26 kusů tanku Olifant Mk2, které jsou skutečně v provozu u jihoafrických písečných složek (SANDF). Jihoafrická vláda pozastavila financování výroby, protože nemá na rozhazování stejně jako nikdo jiný, ale navíc si uvědomila, že pro potřeby Jižní Afriky má vyšší prioritu námořnictvo a letectvo než pozemní tanky. Však také s pouhými čtyřmi kusy se trvale trénuje, kdežto dalších 22 dlí uskladněno v garážích.

Specifikace

Hmotnost 60 t; posádka 4; rychlost 58 km/h; dojezd 350 km;

Zdroje

https://tanks-encyclopedia.com/modern/south-africa/olifant-mk2-main-battle-tank/

https://www.militaryfactory.com/armor/detail.php?armor_id=267