Hunter-Killer capability

Hunter-Killer tým, taktika, schopnost
Erkenner-Bekämpfer

Německé označení "rozpoznávač-bojovník" přiléhá podstatě termínu daleko lépe, než vlastní anglické "lovec-zabiják". V oblasti vojenské taktiky označuje takovou taktiku, tým nebo systém, v němž je definice cíle oddělena od vlastního ničení cíle.

Přílišná specializace systému (soubor prvků s jednotným výstupem) na jeho úlohu, skýtá zároveň nevýhodu a to především v moderní rychle vedené válce. Při náhodném výpadku jedné jeho části jsou ostatní závislé části omezeně použitelné.

A přesně tomu čelí taktika hunter-killer. Obecně je riziko nižší, když je systém rozdělen na dva, s jasně oddělenými úlohami a oba se pohybují nezávisle. Hunter na sebe strhává pozornost cíle, čímž killerovi usnadňuje nerušenou likvidaci cíle. Prvek hunter neútočí a má volné kapacity na vyhýbání se útokům cíle, případně na označování cílů dalších, případně na chránění prvku killer, který zpravidla likviduje cíl jedním mocným úderem.

Typickým příkladem je dvouprvkový tým ostřelovačů, v angličtině označovaný zde jako Spotter-Shooter, přičemž nejde o nic jiného, než výše popsanou taktiku Hunter-Killer.

Ještě patrnější je taktika u letectva: Zatímco prvek hunter ruší radary nebo provokuje palbu protivzdušné obrany, čímž je její poloha a síla přesně definována, druhý prvek killer celkem nerušeně z povzdálí vypouští protizemní řízené střely.

V moderní protiponorkové taktice to samé: Letadla pouze zjišťují polohu ponorek detektorem magnetických anomálií, zatímco křížníky na ně pálí zbraněmi.

U pěchotních vozidel se často vyskytuje chopnost práce v módu Hunter-Killer. Velitel vyhledává a označuje cíle, které pak samostatně ničí střelec. Oba prvky pracují nezávisle jeden na druhém, což zvyšuje celkovou efektivitu postřelování cílů.

Zdroj

Hunter-Killer. Wikipedia Die freie Enzyklopädie. Web. 2017.
<https://de.wikipedia.org/wiki/Hunter-Killer>