Budoucnost tanků z pohledu různých mocností

Ještě žádný tank v historii se neprokázal jako nezranitelný a každá pozitivní změna v jeho návrhu znamenala zhoršení na jiné straně.

Západní a východní filozofie v designu tanků

Východní přístup k návrhům tanků preferuje mít dvě úrovně tanků současně. Jeden, který je méně schopný, ale může být rychle vyráběn ve velkých počtech, druhý tank, který je lépe uzpůsoben k boji a vystupuje v nižších počtech. To bylo znát na sovětských tancích minulosti a je vidět např. na dnešních tancích čínských, pakistánských, ale třeba i indických. 

Sověti odjakživa konstruovali tanky menší, lehčí, s nízkým profilem, levnější a méně pohodlné, s horší ochranou a vyšší ráží. To vypovídá o útočném charakteru a o tom, jak si rozlehlé národy nikdy příliš nevážili lidských životů a chtěli jich pokaždé mít co nejvíce nahnáno do bitevní vřavy.

Západní plánovači naopak vytvořili koncept MBT - main battle tanku, hlavního bitevního tanku. Koncept, kde naopak všechny typy aktivně používaných tanků budou co nejvíce sjednoceny, jak dnes dobře vidíme ve sbližování tanků německých a francouzských a v celkové podobnosti tanků amerických se západoevropskými.

Západní tanky jsou těžší, větší, dražší, pohodlnější pro boj i jízdu, důraz na ochranu a co nejnižší počet vlastních ztrát. Jak dodává Alexandr Potapov, ředitel ruského Uralvagonzavodu, což ale sami už 40 let víme, že západní tanky nepředstavují pro západní armády udržitelné řešení. Potapov očekává, že po 2035 přijde úplně nová generace tanků s úplně přehodnocenými ústředními koncepty.

Já (DC) to vidím tak, že rusák, ač ředitel slavné výrobny tanků, pořád jako Rus nepochopil, že tanky nejdéle do dvaceti let nejspíš zmizí úplně. Západní analytici totiž vědí to, co je i nám zřejmé, že zranitelnost dnešního tanku je obrovská a to i obyčejnou pěchotou, nemluvě o letectvu, ale také právě tanky samotnými a k tomu třeba i minometem s přesně naváděnou municí. Zkrátka tanky přestávají být nezdolnými monstry. Když připočteme skutečnost, že přes 80% dnešních útoků je vedeno vzduchem, tak jasně vidíme, že žádná tanková bitva už asi nikdy neproběhne. Vezměme britské otálení (2019-20) s rozhodnutím, zda vůbec nějaký Challenger 3 vyvíjet. Američané s dalším Abramsem rovněž nespěchají.

Potapov ruskou stranu chlácholí s připomenutím, že v moderních bitvách po studené válce se nikdy neutkaly Z a V tanky stejné třídy (síly) a myslí tím asi hlavně Válku v Zálivu.

Armata

A do této diskuze nově přichází údajně převratný ruský tank T-14, který je tak obskurní, že jedni tvrdí, že je to potěmkinova vesnice, druzí zas, že je opravdu průlomově silný. V každém případě ať lehký či těžký, je v současné době pro Rusko tak drahý, že se dosud sériově nevyráběl. Potapov na obhajobu toho ihned přidává výčet mnoha západních prototypů, o kterých ruská tajná služba ví, a které se také nikdy nevyráběly. A o kterých jsme jako novopečení zápaďané dodnes neslyšeli.

Věž

Potapov nadzdvihuje odedávný problém tankové věže. Ta je sice nejdůležitějším rysem tanku, ale sedí v ní posádka a zároveň je to nejzranitelnější část. A tak zpochybňuje její přítomnost a pochvaluje si nový koncept bezposádkové tankové věže Armaty.

Pamatuji se (DC), že na západě odjakživa princip bezposádkové nebo co nejméně posádkové věže prosazovali ve svých neuskutečněných prototypech Švédové, což se ale na západě celkově nechtělo ujmout a tak nakonec sami (rádi) museli nakoupit německé Leopardy 2.

Dodávám, že bezposádková věž je skutečně zásadním počinem co do schopnosti přežití Armaty. Skoro by to chtělo, aby se zkusmo několik nejnovějších západních tanků utkalo s Armatami v ostrém souboji někde na neutrální půdě tak, aby bylo možno vyhodnotit výsledek bitvy vzhledem k budoucnosti tanků.

The U.S. M1A2 Abrams

Máme zde také stanoviska američana, ředitele of the Next Generation Combat Vehicle Teamu, generála Rosse Coffmanna. Američany zase nejvíce pálí problém ochuzeného uranu (DU) v pancířích tanků a nakonec i DU střeliva a to zejména z účinků na dlouhodobé zdraví všech, kteří s ním přijdou do styku. Je to sice neuvěřitelná moc, ale za vysokou daň ve vlastních řadách, stejně jako na navždy slabě radioaktivně zamořených bojištích (zatím jen v Iráku). Druhým největším Američany vyzdvihovaným problémem tanků je jejich nízká odolnost a tedy i náchylnost k útokům vedeným shora a vůbec ze vzduchu.

Zajímavé je, jak Coffmann do Rusa tepe s tím, že Rusové sice odjakživa mají vyšší ráži děl, ale zato jsou limitováni délkou nábojnic a že ve výsledku jejich tanková děla nemají nijak vyšší výkon a pokud by chtěli v menších tancích delší nábojnice, museli by mít větší nabíjecí mechanismy a tedy větší věž a tedy větší korbu a nakonec i celý tank.

Třetím problémem Abramsů je nenasytnost plynové turbíny jako motoru na palivo a tudíž jasná neudržitelnost do budoucnosti. A samozřejmě  pro z toho vycházející generování více tepla motorem a tedy vyšší zjistitelnosti tanku.

Leopard 2

Německý Leopard 2 je často považován za nejschopnější tank v armádách NATO. Jeho nejnovějšího zástupce 2A7V je prý těžké kritizovat v jakémkoli ohledu, až na jejich extrémní nákladnost na pořízení i provoz. V minulosti měly Leopardy 2A4 velký problém s absencí aktivního systému ochrany, což je ale již dávno minulostí.

Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, k tomu udává snad jen nervozitu Němců z toho, jak si povede úplně nový Leopard 3. A také problém, jak udat starší Leopardy novým zemím NATO, které mají v inventáři velmi zastaralé tanky sovětské a staršími Leopardy 2 by si polepšili, ovšem ani na ně nemají dost prostředků.

Zároveň také zmiňuje onu spolupráci všech zemí na co možná nejsjednocenějším tanku.

Pohled do budoucnosti

Izraelci prý nastínili zajímavý náhled na budoucnost tanků se svým aktuálně vyvíjeným projektem Carmel. Je to vlastně těžké pěchotní vozidlo, mající zastávat některé úlohy tanků. Věž je vlastně také bezposádková, vlastně jsou zde tři menší věžičky, pouze dvoučlenná posádka sedí v korbě, hlavní zbraň zdaleka nedosahuje tankové ráže a vozidlo v ochraně více spoléhá na mobilitu a snad i kombinaci více různých aktivních systémů ochrany. Pro ničení tanků mají zcela používat čtyři ATGM.

Baruch Matzliach, generál a ředitel oddělení tanků izraelského ministerstva obrany soudí, že armáda musí vyrábět takové tanky, jež jasně vyhovují způsobu války, kterou chce armáda vést. Zajímavé, leč nicneříkající tvrzení. Dovysvětluje to ale tím, že malá zemička ze všech stran obklopena nepřáteli, se rozhodla soustředit na co nejrychlejší schopnost nasazení Carmelů a extrémně krátké doby od senzorů k výstřelu. Jinými slovy, Carmel nám zatím ukáže co největší míru automatizace doposud. Do budoucna velmi prosazuje koncept “volitelně omužených vozidel”  Optionally-Manned Fighting Vehicle, která již vyvíjí U.S. armáda (a Izrael je bude mít jako další první).

Zmiňuje, že pokud západní tanky stále půjdou cestou zvyšování kalibru děla, spíš než spoléhání se na rakety, budou muset zvětšovat i tanky samé, a z toho plyne již známá neudržitelnost (mimo jiné). Varuje před zvyšováním ráže tanku až k 140 mm, na což dávno narazili Švédové, že 140 mm náboj je skoro dvakrát těžší než 120 mm a tím je dvakrát těžší splnit vše z toho vyvěrající (tedy vše). Prosazuje co možná nejnižší počet členů posádky (třeba až na nulu) a z toho vycházející razantní snížení nákladů na bezpečnost a tedy i celkový provoz a údržbu. Bezposádková vozidla budou zkrátka nahraditelnější a levnější na výrobu ve velkých počtech.

Zdroje

https://nationalinterest.org/blog/the-buzz/the-game-changing-feature-russias-t-14-armata-might-make-17859?nopaging=1

https://dfnc.ru/en/journal/2020-1-60/what-can-modern-mbt-designs-tell-us-about-the-future/

https://newseu.cgtn.com/news/2019-09-20/Do-tanks-still-have-a-place-in-modern-warfare--K2BleRq2Mo/index.html

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Jednou si myslím, že jsme ve vesmíru sami, jednou že nejsme. Obě myšlenky jsou ohromující.
A.C. Clarke