Ariete C2

Main battle tank
Značné vylepšení italského tanku, zatím neuskutečněno

Stoprocentně italský tank Ariete C1 z roku 1995 byl po přelomu tisíciletí nasazen v rámci NATO kontingentu v Iráku, kde se jeho tvůrci rozhodli provést upgrade, který probíhal hned od roku 2004. Ačkoli původní výrobci tanku byli italští Oto Melara, renovaci na verzi C2 obstarávají řecké firmy Papadianika, Prykal Dynamics a Korovia Armaments. 

Zatímco vnější podoba tanku zůstala skoro stejná, vnitřnosti byly až nečekaně dost překopány. Zásadní změnou je autonabíjecí mechanismus, který snižuje počet členů posádky tanku ze čtyřech na tři vojáky (vyjma nabíječe). Nyní dovede ze sebe vysoukat (pro posádku) příjemných 10 ran za minutu. Také jeho zásobník nese připravených 22 nábojů místo původních 18.

Modernizaci zaznamenal také už na svoji dobu překvapivě dobrý digitální systém řízení palby Turms, který je počítačově plně integrován do celého počítačového řízení tanku a propojen se zařízeními na všech pozicích v tanku. Vylepšena byla také zaměřovací elektrooptika, která by dnes na dálku 2 km měla zajistit 92% šanci zasáhnout tank za pohybu prvním výstřelem.

Je zde nový Situational Awareness and Networking System (SANS), obstarávající tanku velení, komunikaci a navigaci. Tank má časem mít také aktivní systém ochrany, zvažuje se německý AMAP-ADS, který je samozřejmě nejlepší na světě a tedy i drahý a na standardním modelu není ještě integrován.

Pojezdová část byla vylepšena o nový podvozek s hydropneumatickým zavěšením, což sjednotilo C2 s ostatními italskými členy vozového parku armády. Italové si potrpí na ladné pohyby dokonce i u těžké vojenské techniky.

Řekové navýšili ochranu tanku. Na ocelovou korbu a stávající kompozitní pancíř z C1 byla přidána vrstva Prykal Modular Armor Protection, což je kompozit čtvrté generace s obsahem ochuzeného uranu, podobně jak to má americký tank Abrams. Tento PMAP zvyšuje celkovou hmotnost tanku o 4 tuny. Celková úroveň ochrany C2 je jako u všech všudy zatajena, ale je odhadováno, že každá z vrstev má ekvivalent ochrany (RHA) skoro jako 50 cm homogenní oceli.

Hlavní zbraní je stále tankové dělo v délce 44 ráží s hladkým vývrtem hlavně ráže 120 mm. Dělo by se asi  v případě bojových a ne mírových misí holt muselo vyměnit za delší. Tank může mít lafetovány až tři sekundární kulomety ráže 7,62 mm.

Vyzdvižena byla pohyblivost tanku s motorem o výkonu 1500 koňů na místo 1200. Novým motorem je vznětový dvanáctiválec Prykal V12 MFT1D se spotřebou 190 litrů za hodinu, který dovede tank o trochu lépe rozpohybovat na max rychlost přes 62 km/h na dojezdu délky 450 km.

Řekové z Peloponésu tímto rozhodli, že tank Ariete C2 už je zralý plně nahradit jejich dosavadní flotilu Leopardů 1. Ariete C2 vyhrál tento výběr mezi T-90AM a Leopard 2A7, což znamená, že mu Řekové a Italové fandí opravdu hodně. Rozhodující vlastností tohoto výběru měla prý být jednoduchost a nízká nákladnost tanků Ariete. Italové chtěli 2015 objednat 300 nových tanků, ale pro nedostatky ve financování snížili počet na 200 ks a posléze program prozatím zrušili. V dalších letech probíhal jen částečný upgrade 125 kusů PSO, což je verze C1 pro mírové operace s některými novými vnitřnostmi, jako čidla a řídící systém Siccona s 1600 koňovým motorem Iveco. C1 je stále jediným hlavním bitevním tankem v armádě Itálie.

Specifikace

Hmotnost 58 t; délka 9,52 m; posádka 3; rychlost 60 km/h; dojezd 450 km;

Zdroje

https://www.iveco-otomelara.com/tracked/ArieteMBT.php

https://forum.nationstates.net/viewtopic.php?f=6&t=340875

https://tanks-encyclopedia.com/modern/Italy/Ariete-MBT.php