Ka-52 Hokum-B "Alligator" (Kamov)

Kamov Ka-52 Hokum-B "Alligator"
Ruský bitevní vrtulník

Ka-52 je dvoumístnou verzí Ka-50 a proto nese kódové NATO označení Hokum-B. Ka-50 byl dokončen sověty roku 1982, Ka-52 byl zalétán až 1997 a do výzbroje Ruska zařazován až 2010. Přitom ale stále bylo vyrobeno pouze několik desítek kusů, ruská armáda využívá konkurenční Mi-28. Kamovy, pokud není jejich počet stále přísně utajován, slouží spíše jako experimentální demonstátory ruských technologických dovedností na leteckých dnech, než jako reálně nasazené protitankové vrtulníky. Ka-52 nese 85% shodných součástí s Ka-50 a proto jsou západními analytiky považovány za takřka jeden a tentýž stroj, vyvíjený shodně s Mi-28 Havoc v 70. a 80. letech. Nejmodernější verze Ka-52S se snad od 2010 s mírnými výkyvy ve škrtech v rozpočtu pomalu vyrábí ve várkách po 3-4 kusech zejména pro importní partnery. Egypt má kupříkladu dostat celkem 15 ks Ka-52 do konce letoška 2017!

Vývoj měl od počátku za cíl vytvořit nový bitevní vrtulník pro boj se západními tanky při současném zachování protiletecké obranyschopnosti a to za dne i noci. Je to tedy přímý konkurent Mi-28N a dokonce se ukázal lepším. Za sovětské éry však byly informace o Kamovech přísně střežené, věděli jsme sotva o Mi-28 a po pádu sovětského svazu tu najednou byl paralelní a novátorštější Kamov. Ka-50 je jednomístný a z něj byla 1997 odstěpena dvoumístná varianta Ka-52.

Ka-52 je tedy Ka-50 s dodatečným druhým operátorem obsluhujícím optroniku, radar a zbraňové systémy a je umístěn narozdíl od všech ostatních vrtulníků vedle pilota. Dle ruského tvrzení totiž dva piloti vedle sebe daleko lépe kooperují než nad sebou, čemuž se dá věřit. Ka-52 (Aligátor) má daleko kulatější čumák než Ka-50 (Žralok). Je to způsobeno právě doplněným lepším pozorovacím zařízením, kombinujícím protizemní a protivzdušný radar, TV kameru a termovizi. Kamovy totiž původně byly zamýšleny více k dokonalému průzkumu, komunikaci a navádění zbraňových systémů Mi-28, než k samotnému boji.

Tento přístup byl později přehodnocen ve prospěch přímého protitankového určení a pro boj s vozidly s protileteckou ochranou. Ka-52 má jako Ka-50 po straně montovaný 30 mm kanón Šipunov s výběrem z tříštivého a průbojného střeliva, který je pohyblivý jen v úzkém úhlu a při zaměřování se spoléhá na míření trupem vrtulníku. Oproti Ka-50 má Ka-52 šest závěsníků výzbroje pod křídly a shodně dva na koncích křídel, kde jsou výmetnice a protiletecké ŘS. Z protitankových ŘS je vrtulník určen primárně pro moderní ruské střely Ataka a Vichr-M (laserem naváděné). Dále může nést raketnice 80 mm neřízených raket S-8, různé typy bomb, protiletadlové střely Archer (Vympel) a Igla-V. Kamovy byly nasazeny ve válce v Čečensku a v Sýrii.

Nilská verze pro Egypt je vybavena modernějším elektrooptickým pozorovacím systémem OES-52, radarem Arbalet-52, který dokáže mapovat terén do vzd. 32 km a zaměřovat pozemní cíle do 25 km a vzdušné do 15 km. Oproti západním bitevním vrtulníkům tedy žádná sláva. Nese také nový defenzivní systém proti řízeným střelám President-S, ten sestává z varovných přijímačů ozáření laserem, radarem a před přibližujícími se ŘS. Vrtulník má také rušičky elektronického a tepelného navádění, samozřejmostí jsou výmetnice klamných cílů obou typů.

Přidáním druhého lidského operátora se mírně snížily výkony vrtulníku: stoupavost 8-10 m/s oproti 10-12 m/s u Ka-50, maximální kladné přetížení ze 3,5 na 3,0 g, dostup na 3600 m.

Hlavní do očí bijící zvláštností všech Kamovů jsou dva trojlisté protiběžné rotory nad sebou, podávající vrtulníku vynikající stabilitu v letu a manévrování a experimentálně je tento princip přebírán i západními konstrukčními kancelářemi pro některé experimentální vrtulníky budoucnosti. Moment setrvačnosti k svislé a podélné ose je při této konstrukci dvakrát nižší než u vrtulníků s jedním a ocasním rotorem.

Ka-52K Katran je Rusy preferovaná verze určená pro obojživelná vyloďovací plavidla třídy Mistral francouzského původu. Varianta K má sklopná křídla i vrtule pro přepravu na lodi a piloti v nich letí v ochraných oblecích pro přežití ve vodě. Trup má protikorozní úpravu a radar je schopen operovat v mořském módu. Ruské námořnictvo mělo dostat 40 kusů Ka-52K, ale po útoku na Krym, kdy jim francouzi nedodali lodě Mistral, byly tyto i s vrtulníky prodány Egyptu.

Za zmínku stojí také izraelsko-turecko-ruská varianta pojmenovaná Ka-50-2 Erdogan. Ten se odlišuje především tandemovým kokpitem a západními elektronickými systémy.

Ka-52 i Ka-50 mají ruské ekvivalenty západního FLIR a termovize, zvané Škval nebo modernější systém Samšit. Navigačním systémem je Nadir-10.

Nejmodernější verzi Ka-52 pohání dva turbohřídelové motory VK-2500 VMA-SB3 nebo TV3-117VMA po 1863 kW. Vrtulník je schopen letu pouze s jedním motorem.

Piloti mají katapultovacím sedadla pro případ nouze nejvyšší. Při katapultáži je nejprve výbuchem odstřelen rotor a poté je kabina s pilotem shozena.

Kokpit Ka-52 je slaběji pancéřován než Ka-50 a měl by snést zásahy třístivou municí do ráže 23 mm, což je stále na vrtulník dost dobré.

Vrtulník má přesný digitální systém vyhledávání cílů a komunikační systém, jímž si vrtulníky udržují společný přehled o cílech na bojišti. Jako u západních vrtulníků, ovládají piloti Kamovů své stroje pomocí multifunkčních displejů a mají vestavěné laserové dálkoměry a termovizi ve svých přilbách.

Specifikace

Posádka 2; délka 14,5 m; hmotnost 8-10 tun; max. rychlost 310 km/h; stoupavost 10 m/s; dostup 4,3 - 5,3 km; dolet 500 km.

Zdroje

Ka-52 Alligator Attack Helicopter. Army Technology. Web. 2018.
<https://www.airforce-technology.com/projects/ka52-alligator-attack-helicopter-russia/>

Kamov Ka-50. Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2018.
<https://en.wikipedia.org/wiki/Kamov_Ka-50>