Ka-50 Hokum / Black Shark / Werewolf (Kamov)
Kamov Ka-50 Hokum "Black Shark, Werewolf"
Ruský bitevní vrtulník
Ka-50 nese kódové NATO označení Hokum a byl dokončen sověty roku 1982. Vývoj měl od počátku za cíl vytvořit nový bitevní vrtulník pro boj se západními tanky při současném zachování protiletecké obranyschopnosti a to za dne i noci. Je to tedy přímý konkurent Mi-28N a dokonce se ukázal lepším. Za sovětské éry však byly informace o Kamovech přísně střežené, věděli jsme sotva o Mi-28 a po pádu sovětského svazu tu najednou byl paralelní a novátorštější Kamov. Ka-50 je jednomístný a z něj byla 1997 odstěpena dvoumístná varianta Ka-52.
Ka-50 byl prvním vyvíjeným vrtulníkem s katapultovacím sedadlem pro případy nejvyšší nouze. Při katapultáži je nejprve výbuchem odstřelen rotor a poté je kabina s pilotem shozena. U Ka-50 je ta zvláštnost, že za svůj životní cyklus prošel snad patero renovacemi nočních optoelektronických systémů, se kterými byly stále nějaké nedostatečnosti co do schopnosti a spolehlivosti. Nakonec zde zůstal ruský ekvivalent západního FLIR a termovize, zvaný Škval někde nahrazený systémem Samšit. Za zmínku stojí izraelsko-turecko-ruská varianta pojmenovaná Ka-50-2 Erdogan. Ten se odlišuje především tandemovým kokpitem, západními elektronickými systémy a používáním pokročilých protitankových ŘS.
Ka-50 Hokum je bitevním vrtulníkem pořádného kalibru. Má velkou palebnou sílu, přitom je rychlý a pohyblivý, není tedy označován jako těžký vrtulník. Je konstruován pro ničení bojových vozidel, které jsou vybaveny protileteckou ochranou. Do očí bijící zvláštností všech Kamovů jsou dva protiběžné rotory nad sebou, podávající vrtulníku vynikající stabilitu v letu a manévrování a postupně je tento princip přebírán i západními konstrukčními kancelářemi pro některé experimentální vrtulníky budoucnosti. Moment setrvačnosti k svislé a podélné ose je při této konstrukci dvakrát nižší než u vrtulníků s jedním a ocasním rotorem. Avionika vrtulníku je blízká západním standardům - spoléhá na inerciální navigační systém, pilotův head-up display (HUD), FLIR a terén sledující radar. Vrtulník má také přesný digitální target designation system a komunikační systém, jímž si vrtulníky udržují společný přehled o cílech na bojišti. Jako u západních vrtulníků, ovládají piloti Kamovů své stroje pomocí multifunkčních displejů a mají vestavěné laserové dálkoměry a termovizi ve svých přilbách.
Pro vlastní ochranu mají Hokumy varovný přijímač ozáření radarem (RWR), systém elektronického rušení a výmetnice klamných cílů typu chaff a flare (klasika). Systém sám vyhodnocuje hrozby a vymetá klamné cíle, podle své detekce ozáření radarovými a infračervenými paprsky. Kokpit Ka-50 je také ze všech stran pancéřován a měl by snést zásahy průbojnou municí do ráže 12,7 mm a třístivou do ráže 23 mm, což je na vrtulník dosti solidní. Listy rotoru by měly vydržet několik zásahů z ručních zbraní. Dalším prvkem zvyšujícím přežití je právě dvoumotorová redundance, stejně tak záloha životně důležitých systémů a proti pádu odolný trup a podvozek vrtulníku. Přežití na bojišti zvyšuje také absence oceasního rotoru.
Výzbrojí vrtulníku je 30 mm autokanón Šipunov, který nese tři typy munice včetně zápalné. Raketovou výzbroj tvoří až 2000 kg munice na čtyřech závěsnících pod křídly a dvou na koncích křídel. Jde zejména o 12 protitankových laserově naváděných ŘS Vichr s dosahem 8 km. Dále může nést raketnice neřízených raket S-13 a S-8, různé typy bomb, protiletadlové střely Archer (Vympel) a Igla. Kamovy byly nasazeny ve válce v Čečensku a v Sýrii.
Specifikace
Posádka 1; délka 16m; hmotnost 7700 kg; max. rychlost 315 km/h; stoupavost 12m/s; dostup 5500 m; dolet 545 km.
Kamov Ka-50. Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2017.
<https://en.wikipedia.org/wiki/Kamov_Ka-50>
Ka-50 Black Shark (Hokum) Attack Helicopter. Air Force Technology. Web. 2016.
<https://www.airforce-technology.com/projects/ka50-black-shark-helicopter/>
Kamov Ka-50. Military-Today.com. Web. 2016.
<http://www.military-today.com/helicopters/kamov_ka50_hokum.htm>