Bombardování z vrtulníku

Helicopter bombing, Barrel bombs
Improvizované bombardování, ba ano i lidským trusem;

Myšlenka užití vrtulníku jako bombardéru je tu s námi od doby, kdy se vrtulníky poprvé dostaly do armády. Zřejmě prvním organizovaným využitím vrtulníků jako taktických bombardérů bylo použití čtyřech druhů jednorotorových vrtulníků ke svrhávání napalmových bomb ve válce ve Vietnamu. Vrtulníky Chinook zase byly využívány k shazování sudů se slzným plynem na vietnamské pevnosti v lese.

Také při občanské válce v El Salvadoru 1980 až 1992 shazovaly jinak neozbrojené vrtulníky improvizované bomby na vesnice povstalců.

V libanonu dokonce ještě v roce 2007 byly víceúčelové vrtulníky UH-nn konvertovány do role bombardérů a svrhávaly na ležení teroristů 30 let staré, 250 kg těžké bomby.

To byly všechno vrtulníky amerického původu. K bombardování jsou však nejvhodnější vrtulníky sovětské výroby jako Mi-8s, Mi-17s, Mi-14s and Mi-24s, které se až v novém tisíciletí setkali s novou rolí určení, pro kterou jako by byly stvořeny. Bombardovaly např. rebely držená města v Sýrii ještě v 2012 až 2014.

Sudová IED bomba

Zde dokonce vznikl pojem sudová bomba (barrel bomb), což je improvizovaná nenaváděná letecká puma, také označována jako IED (improvised explosive device) padající ze vzduchu. Tělo bomby je spíchnuto z z velkého plechového kontejneru tvaru válce a k sudu jsou přidělána stabilizační křidélka a roznětka. Sud je napěchován výbušinou, šrapnely nebo jakýmikoli chemikáliemi jako třeba motorovým olejem. Lidové tvořivosti se meze nekladou. Největší z těchto bomb nesly 1000 kg výbušiny nebo aspoň hořlavin či jedů. Tyto mají tradici na celém středním východě, který vlastně celý pořád tiše válčí s kýmkoli navzájem jen pro potěchu z šíření zmatku a zkázy. Improvizované vyhlazovací bomby z jedné vesnice proti druhé vesnici, šíření zkázy z nebe pomocí síly bóží, to je viděno coby něco, pro co byl jejich konflikt už před tisíci lety stvořen.

Nejchudší a nejubožejší, špatně organizované armády světa, mají ten dobrodružný rys, že si nakoupily pár desítek jakýchkoli sovětských vrtulníků a dodnes s nimi víceúčelově dělají psí kusy. Dokonce až jednou 2014 zasedl bezpečnostní koncil OSN, který přijal rezoluci takovou, aby improvizované bombardování z vrtulníků sudovými bombami shazovanými na jakákoli centra populace, bylo také považováno za opravdové bombardování, aby mu byla věnována pozornost z oficiálních kruhů a aby mu byla učiněna přítrž na úrovni zasedání OSN.

V irácké Anbar kampani 2013-14 využívalo bombardování z vrtulníků dokonce irácké letectvo.

Ostatní "slušné" národy také bombardování z vrtulníků zvažovaly, ale nikdy jej nedovedly do skutečné praxe. Sovětský svaz vyňal vrtulníky  Mil Mi-8 and Mil Mi-24 ze zástupu vrtulníků kandidujících na bombardéry a těmto oficiálně přibyla další role využití jako vrtulníkových bombardérů. Vrtulníkům byly vyčleněny již existující bomby FAB pro letouny s pevným křídlem. FAB je v Rusku víceúčelová letecká puma a ZAB její zápalná varianta. Takto vyzbrojeny byly vrtulníky kupříkladu užity oficiálním letectvem Súdánu a SríLanky.

Tak se stalo roku 2014 u události 2014 Kafr Zita chemical attack, kde sudové bomby rozptylovaly všude pod sebou plynný chlór, první bojový plyn z první světové války.

Nasralláh a nejstarší nálož historie

V této oblasti panují důvodná podezření, že ty které lokální skupiny kombatantů, ať už armáda nebo povstalectvo, si do sudových bomb napěchují cokoli zrovna mají po ruce a udělají z toho chemickou zbraň. Nedivil bych se, kdyby v oněch muslimských zemích suchých záchodů, kde jsou ve styku s hromadou stolice dnes a denně, používali jako bojovou náplň fekálie. Pro nás třeba v Evropě to spláchnutím záchodu končí, kdežto na pouštním středním východě je většina záchodů suchá a nemohou si dovolit šeredit vodou. Fekálie jsou pro ně mnohem častějším životním námětem, než u nás v mírném pásu. A tak opět vzpomínají na nejdávnější bojové myšlenky, svrhnout na nepřítele něco levného a škodlivého, co nám už k ničemu nebude a co jsme si vyprodukovali sami, zadarmo. Taková vesnice o sto lidech nasere 100litrový barel za pár dnů. Proč ho tedy ještě jednou nevyužít k novému bohulibému účelu, jako ke zhoršování situace nepřítele? Já myslím, že na tom Středním Východě se jim takové věci honí hlavou od pradávna do dnes a že na ně, tak úplně nezapomněli. Myslím, že už slavný egyptský princ Naser minulého století, by mohl zalovit v paměti. Ano ten, kterému naši sověti v oficiálních kruzích v češtině raději říkáli Násir, aby jeho pravé jméno v češtině nepoutalo tolik pozornosti.

Právní úpravy

Samozřejmě je těžké nějak právně řídit povstalecké třenice v středoafrických zemích, tam prakticky bílý muž nemůže porušení válečných předpisů nijak uspokojivě vymáhat. Ale těch několik málo právních úprav již pro improvizované bombardování existuje. Musely mu nejdříve padnout stovky obětí v postižených zemích, než to vyprovokovalo řídící mocnosti k činu, jak to tak na světě nejprve bývá. Takže na jakýkoli dílčí poddruh bombardování (zde improvizované, sudové) se vztahují základní úmluvy mezinárodního práva o bombardování obecně. Pokud je toto bombardování vyšetřováno, pak se bere v potaz jeho vojenská nezbytnost. Také zda při svrhávání bomb svrhávající brali v potaz rozlišení potenciálních obětí na kombatanty a civilisty. A za třetí koncept proporcionality, kdy každá útočná akce musí být vedena s myšlenkou pomoci vlastní armádě porazit nepřítele. Když je vojenského cíle dosaženo, měří se, zda ztráty na životech civilistů byly v nějakém poměru ke ztrátám vojáků v konfliktu. Jde tady o to, mezinárodně stíhat trestný čin samozvaného neřízeného vyhlazování jedné etnické skupiny jinou, často vyvraždění jedné vesnice tou další.

Rezoluce 2139 OSN vznikla roku 2014 a nařizuje, aby se neprodleně ukončilo užívání všech zbraní s přímým dohledem právě na sudové vyhlazovací bomby jedněch civilistů proti druhým, aby se v daném konfliktu (jenž dospěl) zastavilo používání dosažené vojenské převahy a zamezilo se dalším zraněním a lidskému utrpení poté, co konflikt politicky někam dospěl.

 

Sovětské pumy a zapalovače

Letecké pumy a zapalovače sovětské výroby vycházejí z trhavých dělostřeleckých granátů FAB-50 a -70 od 152mm a 203mm dělostřelectva. Ty se po 2.sv.v. dělily na základní, pomocné a speciální. Dále byly rozvinuty v letecké pumy s tělem z tenkostěnného betonu FAB-250 -500 -1000 a -2000 s číslem představujícím hmotnost trhaviny. Jejich používání v poválečné době se stalo kontroverzním, neboť největší z nich, devítitunová bomba, byla schopna živou sílu vyřadit z boje pouze v okruhu 200 m. V horském prostředí se takové nálože používaly spíše ke strhávání lavin a zavalení nepřítelova ležení kameny.

Byla měřena jejich sféra značných poškození životně důležitých orgánů a tím se rozumělo rovněž poškození cihelného zdiva, poruchy dřevěných staveb a vybití oken. Výpočtům závažnosti se věnuje úžasná metodika zpracovaná v práci „Výpočty pro řešení zraňujících možností standardních a analogických případů při výbuchu tříštivé dělostřelecké munice, min, granátů a NVS“ od autora V.Bilického z roku 1999.

Pro každou z oblastí pum: Tříštivých, trhavých, průbojných, protibetonových, protitankových a zápalných byla používána zvláštní pravidla.

Konečně nám, hráčům počítačových her, připadají jistě nejzajímavější pumy zápalné, jejichž věda vznikla během 30. let. Jim předcházelo "ohněmetání z letadel", kdy bylo možné bez problémů použít chemické kropící letecké přístroje jako letecké plamenomety. Ukázala se zde ta potíž, že zapálená směs často shořela ještě před dopadem na zem. Také poškozovaly cíl jenom při přímém dopadu a byly lehce uhasitelné. Proto vývoj přešel k rotačně rozsévacím pumám, čímž vlastně vynalezli dnešní kazetové (cluster) bomby se submunicí (Scatter Bomb Container).

Jako hořlavé chemikálie bylo použito nesčetné množství směsí od cykloparafinu až po termitovou náplň. Dále byly používány samovznětlivý bílý fosfor a práškové alkalické kovy s okysličovadlem i bez. Čím dokonalejší hořlavá směs byla vynalezena, tím byly pumy mechanicky náchylnější k selhávce, takže nic nešlo snadno.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Armed_helicopter#Helicopter_bombing_uses

https://en.wikipedia.org/wiki/Barrel_bomb

Letecké pumy a zapalovače sovětské výroby. Václav Bilický.

https://www.armypoint.cz/files/letecke_pumy.pdf

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Člověk se poučuje ne tím co slyší, ale tím, co vidí.
japonské přísloví