Flare (infrared countermeasure)

Flare (infrared countermeasure)
Klamný cíl flare (proti tepelně naváděným ŘS), světlice, fléra

Flares jsou protiopatření využívané letadly jako klamné cíle proti tepelně (infračerveně) naváděným (heat-seeking, infrared homing, IR-guided) řízeným střelám. V principu jde o pyrotechnickou světlici hořící při vysoké teplotě. Chemickou náplní jsou hořlavé směsi hořčíku nebo jiných kovů. Tyto směsi hoří při značně vyšší teplotě než jakou vydávají motory letadel. K posílení účinku jsou často výfukové plyny z motorů míseny s okolním vzduchem a tím ochlazovány, aby teplo ze světlic jasně vyniklo a strhlo na sebe pozornost tepelně naváděné hlavice protiletadlové ŘS.

Na rozdíl od radarově naváděných raket zde velkou roli pro ochranu letounu hraje úniková taktika. Nesmíme zanedbat, že tepelně naváděné řízené střely se při přibližování k letadlu velmi těžko odhalují, protože nevyzařují radarové paprsky, jsou většinou vypalovány z velmi krátké vzdálenosti a takřka výlučně zezadu k cílovému letounu proti teplu jeho motorů. Ve většině případů dříve ale i dnes, mají o nich piloti povědomí zprostředkované vizuálně, což je zezadu dost těžké. V akutní fázi obrany jsou nejdůležitějším prvkem únikové manévry, kdy se pilot snaží co nejvíce a nejdéle vzdálit od přibližující se střely a udržet tento stav tak dlouho, než jí dojde palivo.

Dnešní elektrooptické varovné systémy ukazující na vypálení tepelně naváděné střely zpětně detekují právě teplo motoru rakety. V případě, kdy je přibližující se raketa zaznamenána, jsou dnes automaticky vypáleny fléry z výmetnice klamných cílů (flare dispenser). Pilot je varovným tónem zalarmován a zahajuje úhybné manévry v ostrých úhlech od směru vypálené fléry, protože na ni povede terminální fáze letu řízené střely. V patřičnou chvíli také sníží výkon motorů letadla, aby snížil svoji tepelnou stopu a utvrdil tím navádění střely na světlici nikoli na sebe. V úspěšném případě se tím hlavice hledající teplo zaměří na nově vzniklý silnější tepelný zdroj (flare). Moderní infra-naváděné řízené střely proto mají značně sofistikovaný vyhodnocovací aparát, na rozlišování mezi původním a novým tepelným zdrojem a nedají se tak snadno ošálit. Boj s nimi je tak jedním z největších úskalí života vojenských pilotů.

(Pilotům civilních letadel je to jedno, protože většinou nejsou vybaveni klamnými cíli a stejně by souboj v těžkém neobratném dopravním letadlu nevymanévrovali, tak se prostě nechají sestřelit a mají po starostech. -pozn. red.)

Řada dopravních letadel nejinkriminovanějších cílových zemí teroristů (Izrael, USA a spol.) bývá poslední dobou proto vybavována varovnými systémy a automatickými výmetnicemi klamných cílů.

Zapálení světlice po odhozu z letadla je moderně kulantně řešeno: Pyroforická náplň je samozápalná při kontaktu se vzduchem a tedy v letadle jsou světlice uskladněny ve vzduchotěsných vakuových pouzdrech. Po odhození se zapalují samy. Samotné odhazování světlic bývá čistě na bázi gravitace a setrvačnosti, většinou nemají vlastní pohon. Odhazování světlic je naprogramovatelné personálem po časových intervalech nebo množstevních dávkách.

Jak výše uvedeno, čím dál dokonalejší tepelně naváděné střely mohou porovnávat teplotu obou zdrojů, mohou rozlišovat jejich rychlosti, trajektorie a velikosti, užívají duální IR a UV navádění (protože letecké palivo má jiné vyzařování v UV spektru než hořící směs světlice ...). Jak jsem předeslal, boj s nimi je stále obtížnější, proto bych pilotům civilních aerolinií doporučoval se na obranu rovnou vyprdnout, a než tam někde ve vzduchu zbytečně zmatkovat, nechat se se stovkami pasažérů důstojně sestřelit a tím budou nakonec všechny strany upokojeny (-pozn. red.). Přesně jako je ve scénce Letadlo od Z. Izera.

Zdroje

Next-Generation Spectraly-Matched Countermeasures. Northrop Grumman. Web. 2019.
<https://www.northropgrumman.com/Capabilities/AircraftCountermeasures/Documents/MJU73_MJU62_Factsheet.pdf>

Flare (countermeasure). Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2018.
<https://en.wikipedia.org/wiki/Flare_(countermeasure)>