Far Cry 4 Gold: Dojmy a poznámky ke hře
Shrnutí dojmů zkušeného PC hráče ze hry Far Cry 4 Gold verze 1.8.0. (2015) po zahrání hlavní dějové kampaně. Mnohé informace zde uvedené byste v recenzích marně hledali.
A zase ty proklatě slabé zbraně!
Špatný pocit ze zbraní provází všechny hry, co mají v názvu Far Cry napříč různými týmy tvůrců odnepaměti. Far cry 4 je v tomto směru nejhorší. Dokonce bych řekl, že ze všech first-person-shooter her byla v tomto horší pouze série Postal. Pocit ze zbraní je nerealistický a velmi kazí celkový dojem ze hry. Zbraně jsou zde slabé a zejména nemají kloudnou fyzikální odezvu, tak jak by člověk podle přirozeného odhadu čekal. Pokud znáte pocit kdy střelná zbraň je jakýmsi přirozeným prodloužením ruky, které se chová ladně, svižně a nadělá paseku po výstřelu, tady to tak není. Je pravda, že tvůrci pc her z nějakého důvodu zbraně obecně dělají méně účinné, zde je to však do očí bijící. Střela právě zasáhnuvší cíl by ho přece ve skutečnosti okamžitě odmrštila, deformovala a to nezávisle na výsledku, jaký by to znamenalo ve hře. Prostě by zásah jakkoli silný měl být jasně pozorovatelný na následném pohybu a chování cíle. Ve Farcry4 prostě pocit ze zbraní nemáte. Při střelbě do cílů je to jako byste stříleli lehkými plastovými kuličkami do tuhé kamenné sochy. Nemyslím, že to cíl nakonec nezabije, ale ani to s ním nezaklepe, a spotřeba nábojů oproti reálu je na požadovaný účinek troj až šestinásobná.
Střelba do zvířat
Střelba puškou do malého zvířete je vůbec tragická. Energie střely, která by malé zvíře jako třeba tchoř odmrštila do dálky nebo roztrhla vedví, ve Farcry4 nezpůsobí žádný z těchto efektů a dokonce například z ostřelovačky je třeba 3 až 10 střel na skolení zvířete, které si po každém zásahu pokračuje nerušeně v činnosti, skoro jako byste střílel slepými. Zvěř i lidé jsou po zásahu přikováni na místě a nějak to s nimi skoro ani nehne. Ano, budete argumentovat, že nepřátelští vojáci jsou zde mimořádně dobře obrněni a že jisté pozásahové animace zde jsou a že musí být vědomě obtížná, aby člověka bavila. Tyto argumenty celkem všechny beru, ale přece jen pokud takový tygr, medvěd nebo jak na vás zuřivě útočí po celou dobu, dokud do něj nevyprázdníte prodloužený zásobník z útočné pušky a teprve potom si milostivě lehne, je tu něco špatně a hráč má pocit, že z něj výrobci dělají idiota.
Jediným výrazným kladem je zde dvouhlavňová puška na slony, která jedním zásahem spolehlivě skolí a odhodí o pár metrů dozadu jakýkoli živý cíl kromě největších zvířat.
Takže zbraně jsou prostě bezzubé, což osobně vidím jako zásadní mínus u všech takto postižených her. Ona jich je bohužel většina. Pro ideální příklad, jak by to podle mě mělo vypadat uvedu stařičkou Chasm the Rift, Soldier of Fortune 1, SWAT4 a docela i sérii Rainbow Six.
Herní prostředí
Ty tropické ostrovy ve FarCry3 byly alespoň atraktivní, magické, či chcete-li pohlcující. Myslím, že nejeden hráč v takovém prostředí chtěl doopravdy být. Ve FarCry4 putujeme po celou dobu hnusnou nezáživnou podzimní horskou krajinou, jež je sice od tvůrců vykreslena perfektně a co do grafiky rozhodně drží vrchol soudobých her. Prostředí ale působí celkově mdle, ospale, šedohnědě, chladně až mrazivě a ani odporné prořídlé zažloutlé stromy jí na veselí příliš nepřidají. Pro znalce Skyrimu je to stejné jako podzimní krajina kolem Riftenu. Tam se to dalo vydržet, protože to bylo jen na jednom malém místě. Tady je to všude.
Ozvučení textury a grafické efekty
Jednoduše dechberoucí, první třída.
Ovládání výborné
Oproti FarCry3 je kratší odezva ovládání. Lépe se tak míří, střílí, přepínají zbraně, není to takové líné či chcete-li chromé jako Farcry3. Ovšem není to zdaleka výborné, už jsme viděli spoustu her, kde byla reakce na zmáčknutou klávesu bez prodlení a dělalo to dojem, jako by to byla skutečnost. Farcry se chová podobně jako většina her jako ve stavu pod tlumícími léky. Je to ale o kus lepší než v třetím dílu a možná, že si nějakého úbytku na hratelnosti ani nevšimnete.
Cimrman: Ale vy si jich myslím ani nevšimnete
Simulátor lovu zvěře
Lovení zvířat je zde stejně obtížné jako kdy předtím, ne-li obtížnější. Ve Farcry3 tvořilo značnou plochu herního světa moře, takže zvířata neměla moc kam utíkat. Tady kvůli slabým zbraním a větší spojitosti rozlehlého prostředí, buď utíkáte vy před zvířaty a nebo utíkají zvířata a to pořádně rychle a dlouho. Je to sice zábavné, ale jen dokud vás to nezačne srát! Zásahy se zvířetem ani nehnou, teprve až smrtelná rána se na zvířeti nějak projeví. Takže hráč časem přistoupí k účinnějšímu způsobu lovu výbušninou. Buď zpožděně hodit granát do hejna divočáků, nebo nosorožce nalákat na nášlapnou minu.
Peníze nejsou problém
Velký ale opravdu velký plus na rozdíl od farcry3. Není zde problém s penězi. Lovením zvěře a prodejem kožešin si vyděláte hodně peněz, rozhodně více než na pouhé doplňování munice. To je značná změna k lepšímu oproti třetímu dílu.
Ovšem abyste si nemohli pořídit všechno vybavení a zbraně hned, hra přebytek peněz kompenzuje zavedením nových veličin jako zkušenosti, karma, propaganda atd. Které jsou tam jen proto aby vás omezovaly. Máte z toho tak marný pocit jako v komunismu: Ačkoli je vše zdánlivě dostupné, fyzicky to tam však není. A i když peníze jsou, v danou dobu si za ně není co koupit. Můžeme se pouze uklidňovat tím, že jde o chudé himalájské prostředí tibetského typu po maovské diktatuře a tak je přirozené, že věci ve hře budou odpovídající kvality a dostupnosti.