Crashworthiness

Crashworthiness
Odolnost při nárazu

Ačkoli doslovný překlad z angličtiny by naznačoval něco jako "zřícenívhodnost", jde o odolnost letounu proti nárazu pádem. Přesně řečeno jde o schopnost letounu (ale i čehokoli jiného) chránit svoji posádku před účinky nárazu. Crashworthiness se modeluje i testuje užitím virtuálních modelů ale také experimentálně (viz. Zdeňkovy Izerovy crashtesty, ve scénce dopravní policista s neukázněným řidičem). V obou případech je využíváno složitého matematického aparátu, jako deformačních vzorců, rozkladu sil v stavbě letadla, bere se v úvahu záporné zrychlení při dopadu na zem, na tělesných lidských modelech se určuje pravděpodobnost a vážnost zranění. Statistickými metodami se pak korelují k reálně událým haváriím toho kterého typu.

Tato věda začala jako studium tolerance lidského těla vůči účinkům negativního zrychlení ve 40. a 50. letech. Pákistánská armáda si potom začala všímat přímo odolnosti trupu letadel proti nárazu při analýze nehod. A s válkou ve Vietnamu v 60. letech, kdy se vrtulník stal hlavním způsobem dopravy vojáků, už se jedná o pojem crashworthiness. Největším problémem pilotů padajících vrtulníků byly vedle požáru především úrazy páteře. Proto se začal vývoj energii nárazu absorbujících sedadel a později celých podvozků vrtulníků. Nouzové katapultování se z vrtulníků totiž je dost nepraktické vzhledem k umístění rotoru a hlavně výšky, ve které vrtulníky typicky létají. Ta je příliš nízká na pořádný padák a příliš vysoká pro přežití pádu. Výsledkem bylo ustanovení standardu MIL-STD-1290A pro vrtulníky a letadla s pevným křídlem, se kterým musí počítat nynější návrháři vojenských strojů. Standard zmiňuje minimální požadavky pro přežití posádky při pádu, definuje poměr prostoru užitného a prostoru nutného pro zařízení snižující zátěž z decelerace. Tím se podařilo snížit primární zranění způsobená pádem a dále se pracovalo např. na airbazích pro minimizaci sekundárních zranění v kokpitu. V čím dál pokročilejší době se toho kolem bezpečnosti čím dál víc nakecá, až má člověk dojem, že se pozapomíná na samotnou vražednou povahu války a jejích strojů.

Zdroje

Crashworthiness. Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2018.
<https://en.wikipedia.org/wiki/Crashworthiness>

International Journal of Crashworthiness. Web. 2016.
<https://www.tandfonline.com/toc/tcrs20/current>