Comanche RAH-66 (Boeing–Sikorsky)

RAH-66 Comanche
Americký útočný / průzkumný vrtulník

Ano, Boeing–Sikorsky RAH-66 Comanche je právě oním LHX (Light helicopter experimental), jehož starý dosový PC simulátor jsme před pětadvaceti lety pařili jako zběsilí. Ač čistě vrtulníkový simulátor, pro mě osobně šlo snad o nejlepší počítačově herní zážitek vůbec.

Skutečný projekt Comanche začal být příliš dobrý a tak byl oficiálně 2004 zrušen, ale počkejme tak ještě jedno desetiletí a uvidíme, že se zničehonic vynoří jako bombastický, najednou oficiálně ustanovený bojový prostředek budoucnosti.

RAH-66 má pětilistý rotor a vyniká neobyčejně pokročilým ovládáním a hbitostí. Pamatuji, že v dokumentech z dob živého vývoje, kdy se s ním ještě počítalo, se zkušební piloti přímo rozplývali nad jeho řízením, že to je jako pilotovat formuli 1 mezi vrtulníky, s vysoce automatizovaným řízením letu a naprosto ladným ovládáním, kdy se údajně Comanche choval jako živý tvor dokonale reagující přesně tak, jak pilot zamýšlí. Kdo pamatuje onen počítačový simulátor LHX, bylo to i tam patrné. Řiditelnost Comanche v porovnání s Apachem a Ospreyem byla prostě famózní.

Skutečný Comanche ztělesňoval jednu inovaci vrtulníku vedle druhé a myslím, že pozastaven byl hlavně proto, že předběhl dobu o hezkou řádku let. Jednak byl prvním skutečným stealth vrtulníkem. S radar absorbenty, s povrchem z rovných šikmých ploch i tepelné vyzařování potlačujícími materiály měl 360x menší radarový otisk (RCS) než Apache! Také měl mimořádné schopnosti komunikace se všemi stroji na bojišti. Dále měl skutečný Gatlingův 20 mm trojhlavňový rotačák s mistrným zaměřováním přímo jako prodloužením pilotova zraku. Dále měl 6 Hellfirů a až 12 Sidewinderů / Stingerů zapouzdřených do trupu letounu a vyjížděcích jenom před vypálením, aby nenarušovaly stealth princip. K tomu mohl nést další 4 Hellfiry nebo 8 Stingerů na zbraňových křídlech při porušení stealth schopnosti. Jako vrtulník byl neuvěřitelně sexy, něco jako Lamborghini mezi vrtulníky, ale to je zřejmě názor pouze jeho příznivců. Na tehdejší dobu měl nejšpičkovější senzorové vybavení. Dokázal provést 180-ti stupňový obrat za méně než pět sekund, což bylo revoluční. Měl průkopnicky řešené oba rotory pro tlumení zvukové stopy a dokonce za letu přepínatelný tichý mód (!), o jehož hlasitosti není příliš známo, ale prý se výrazně lišil od všech vrtulníků do té doby. Měl digitální fly-by-wire systém řízení letu. Oba piloti měli helmové průhledové displeje přehledu nad bojištěm. Měl max. rychlost 324 km/h a max. dolet 2220 km!

Program LHX byl zahájen 1982 a měl ambiciózní cíl: Plně nahradit všechny vrtulníky UH, AH a OH jedním vysoce pokročilým modelem. A to by se mu jistě povedlo, neboť 1991 jasně vyhrál konkurz pro tuto roli mezi několika dalšími uchazeči. 1999 začal rozsáhlý testovací program několika vyrobených prototypů. Pro nečekaně velký úspěch byla US Army ještě 2003 rozhodnuta zaplatit výrobu 1200 Comanchů, které měly být dodány do konce 2006! A pak těsně před nastoupením do výroby byl projekt záhadně zrušen.

Před pozastavením programu bylo naplánováno vyrobit snížený počet 650 kusů a 2004 přišlo jako blesk z čistého nebe úplné ukončení programu s oficiálním důvodem, že teď jako nejnovější trend frčí bezpilotní průzkumné prostředky UAV a že se raději investuje do nich.

Z výše popsaných skutečností zaníceným nadšencům jasně vyplývá, že v takovémto stádiu zhotovení a s tolika předobjednanými kusy tu rozhodně nešlo o mrtvý projekt. Spíše si myslíme, že šlo o pozastavení příliš vynikajícího řešení, které silně předběhlo dobu a tak se z hlediska ekonomiky stálého růstu zatím nahradilo šedivějšími alternativami, než přijde jeho čas. Jiní autoři se domnívají, že šlo o učebnicový příklad příliš horlivých požadavků na prototyp technologického supermana, které se později ukázaly jako zbytečně dobré a drahé. Myslím si a nejsem sám, že Comanche je vyroben a operuje, ale zatím jako supertajný projekt, něco jako SR-71 za studené války. Ano, pochopitelně byl velmi drahý a údajně zkonzumoval dvě třetiny rozpočtu celého letectva za fiskální rok 2008. Já osobně bych ho dovedl do konce za každou cenu a použil v boji dřív, než s něčím podobným přijdou rusáci, ovšem jak známe jejich přehnaný propagační humbuk kolem Kamovů, nic podobného asi hned tak nespatří světlo světa.

Specifikace

Hmotnost 4,2 až 5,5 t, délka 14,3 m, posádka 2, max. rychlost 328 km/h, stoupavost 7 m/s, bojový dolet 485 km, dostup 5000 m, 20 mm autokanón, rakety Hellfire, Sidewinder, Stinger

Zdroje

Boeing–Sikorsky RAH-66 Comanche. Wikipedia the free Encyclopedia. Web. 2017.
<https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing%E2%80%93Sikorsky_RAH-66_Comanche>

RAH-66 Comanche. SIKORSKY PRODUCT HISTORY. Web. 2014.
<https://www.sikorskyarchives.com/RAH-66%20COMANCHE.php>

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Pokud s nimi budeme bojovat stejnými zbraněmi, budeme mít i stejné ztráty.
zbraňoví konstruktéři