Zoubin, Navab, Majib, Kashef - SHORAD

Nové AA systémy Íránu

Na výzbrojní přehlídce v Íránu “Defenders of Velayat Skies 1400" v říjnu 2021 bylo představeno překvapivé množství nových a snad i v Íránu vyvinutých protivzdušných obranných systémů. Celosvětová taškařice s drony snad bude od nyní představovat pro islámskou "republiku" nižší hrozbu než doposud.

Zoubin, Zubin, Zuben

Zoubin má představovat účinnou obranu nejen vůči dronům, ale i střelám s plochou dráhou letu a dokonce prý má být schopen sestřelovat i přilétající projektily od vzdáleného dělostřelectva. Má tedy být agilní posilou na ochranu íránských radarových stanovišť. Vzezřením i popisem se velmi podobá současným nejdokonalejším taktickým plnospektrálním protivzdušným systémům z USA a Izraele.

Jeho rakety jsou odpalovány ve vertikální poloze a systém tak s nimi má pokrýt 360° polokouli o poloměru 20 km na sestřel a 30 km pro sledování vzdušných objektů s radarovým podpisem střední velikosti (cross section).  Radar Zoubinu umožňuje sledovat současně 100 cílů a současně postřelovat 8 z nich.

Zoubin, Navab

Systém je navíc pohyblivý, instalován na šestikolovém náklaďáku. Jedno vozidlo veze odpalovač s osmi raketami v polohovatelných kontejnerech. Íránci prý zde využili veškeré znalosti získané vývojem velmi schopného systému Bavar 373, jehož dovednost je západními pozorovateli hodnocena nad poměry vysoko.

Navab

Stejný systém protivzdušné ochrany jako Zoubin je umístěn na íránských křižnících na moři, ze kterých je rovněž odpalován vertikálně, ale nese jméno Navab. Ať křížníky nebo pozemní odpalovače, mají si s sebou vézt zásobu dalších 4 až 16 raket.

Majid AD-08

Ještě drobnější nový protivzdušný raketový systém Íránu nese název Majid. Ten je vezen na taktickém čtyřkolovém vozidle a v odpalovači nese čtyři rakety systému Majid. Ty představují protileteckou obranu do vzdálenosti 8 km a výšky 6 km. Jeho devízou je reakční rychlost, která je větší než u systémů větších, ale i než u ručních. Jeho dvě rakety jsou totiž připraveny vždy, mohou být vypáleny tři vteřiny po zaznamenání hrozby (takže nevíme, co tento údaj vlastně znamená). Odpalovač Majid snímá cíl infračervenou optikou a je stvořen pro ničení rychle a nízko letících cílů s vysokou přesností. Má vlastně jít o něco na způsob západních CIWS / RAM systémů. Jeho rakety mají letět nadzvukovou rychlostí, ale přesněji není západu známo nic. Má představovat plnospektrální krátkou protivzdušnou obranu, tedy jeho cíli může být vše od vrtulníků po střely s plochou dráhou letu. Majid je po zemi mobilní díky 4x4 vozidlu ARAS-2, což je íránská vojenská Toyota Land Cruiser. Tento komplet má jet rychlostí 100 km/h do dojezdu 500 km. Majid má umět postřelovat rovněž čtyři cíle současně (všemi raketami) do vzdálenosti 15 km. Jeho rakety se navádějí na cíl pasivně tepelně. Mají průměr 156 mm a hmotnost 75 kg.

Kashef-99

Schopnost sestřelovat svůj cíl má pohyblivým pozemním systémům zdokonalovat nově vyvinutý radar Kashef-99. Jde o 3D radar s fázově posunutým snímkováním, jenž umožňuje sledovat 300 vzdušných cílů současně na vzdálenost 12 km, čímž zvyšuje detekční vzdálenost Majidu na 30 km.

Alborz má být další nový 3D radar Íránu, schopen sledovat 300 cílů současně do vzdálenosti 450 km.

Borhan má být nové řídící stanoviště podobných radarů a raketových systémů. Jako aktivní prvek má ale sloužit radioelektronickému boji k rušení a klamání. Údajně má také umět sledovat nepřátele na jejich vlastních základnách, takže opět nevíme, co s tím.

Závěr íránského parlamentu je ten, že: "S takto navýšenými kapacitami protivzdušného boje už Írán nebude potřebovat poptávat pomoc po ostatních zemích." Zbytek světa Írán pozorující uznává, že Írán učinil několik technologických skoků a kvalita jeho raket i letadel je nesrovnatelně vyšší, než s čím se kdy předvedli dříve.

A kdyby se opravdu něco dělo, tak nad tím vším ční radar z S-300PMU-2 importovaný od Medvěděva, ke kterému si íránci sami dovyvinuli svůj převratný Bavar-373, založený na starších amerických raketách, kterému jsem se věnoval ve vlastním článku. K tomu má Írán několik kusů záložního sovětského systému S-200, ke kterým si Írán dovyvinul protiletadlové hypersonické rakety dlouhého dosahu.

Celkově má Írán další počty neuvěřitelného množství typů protivzdušných raketových systémů importovaných z celého světa, bohužel zastaralých. Jmenujme americký Hawk, francouzský Crotale, ruský Tor M1, Buk M2, S-200, S-75 a Igla, čínský HQ-7 (FM-80), HQ-2 a HQ-1.

A ty všechny podomácku zmodernizovali, případně si k nim vyvinuli vlastní rakety, z těch lepších: Sayyad 1-4 a Khordad. Takže celkově to dle slov Járy Cimrmana Írán se svojí raketovou obranou vidí: "Docela růžově." I když samozřejmě proti nejmoderněji vyzbrojenému nepříteli ať ze západu nebo z východu by zřejmě příliš dlouho neobstál.

Zdroje

https://nationalinterest.org/blog/reboot/battle-or-slaughter-are-irans-upgraded-air-defenses-threat-us-air-force-193920

https://21stcenturyasianarmsrace.com/2021/12/05/iran-has-four-new-air-defense-weapons/

https://iranpress.com/content/55418/zoubin-short-range-air-defense-system

https://polygonjournal.com/2022/01/07/iran-has-developed-ad-08-majid-new-short-range-air-defense-missile-system/

https://atalayar.com/en/content/iran-unveils-new-air-defence-system