Z-20 (Harbin)

Medium-lift utility helicopter
Čínská kopie amerického vrtulníku BlackHawk

Čínský Blackhawk je výsledkem překotného pozápadění Číny.  Čína si prostě na světě vytipovala nejsilnějšího soupeře,  vzala to,  co je pro něj nejcharakterističtější,  tedy vrtulník BlackHawk, vytvořila vlastní kopii stroje, aby dala USA  signál: My ho máme také. Čína navíc celému světu ukazuje,  jak je vrtulník schopen operovat z paluby čínské letadlové lodě Liaoning.  Význam těchto gest je pochopitelně geopolitický a symbolizuje mnoho,  totiž že jádro světa  se rychle přesouvá do Jihovýchodní Asie. 

Čínský vrtulník Z-20 je podobně jako svůj americký vzor středním užitkovým vrtulníkem a z dílen čínského výrobce Harbin vyletěl poprvé roku 2013, tedy vlastně o 50 let později, než vzor od firmy Sikorsky. 

Jelikož jde čistě o politický krok Číny,  budu si všímat srovnání Z-20 se svým o 50 let starším pravzorem UH-60:

Co do výkonu jsou si  vrtulníky téměř rovnocenné. Čínský má ale skoro dvojnásobnou stoupavost 7.1 m/s oproti 4,5 m/s  u amerického. 

Údaj o výškovém dostupu asi bude pro čínský vrtulník spíše západním odhadem, ale přesto je o něco vyšší. 6,000 m Harbin oproti 5 790 m Sikorsky. 

Oba stroje jsou řízeny posádkou dvou lidských pilotů a oba mají rovněž velmi podobnou nosnost nákladů. U Z-20  je uváděno 1000 kg uvnitř vrtulníku a 4000 kg externě.  Americký UH-60  unese o trochu více: 1200 kg uvnitř a 4100 kg zavěšeného nákladu.

Drobně lépe je na tom čínský stroj i s cestovní rychlostí,  tedy s takovou rychlostí, po kterou vrtulník letí s nejmenší spotřebou paliva. U Harbinu  je odhadována na  290 km/h, což je trochu více než u Sikorského (280 km/h). 

Délka čínského vrtulníku je 20 m a průměr rotoru 16 m. Délka amerického vrtulníku činí 19,76 m a průměr rotoru 16,36 m.

Ovšem nepřekvapivě čínský vrtulník používá silnější motory.  U Z-20 má každý z obou motorů výkon na hřídeli 2400  koňů,  kdežto UH-60 má výkony motorů jen 2011 hp  každý.

Ačkoli Číňané projektovali svůj vrtulník ve všech ohledech asi o 15% výkonnějším,  původní americký kus  létá účinněji. U Číňanů se projevují ztráty energie z neznalosti, protože svůj vrtulník mohli konstruovat jenom podle vnějšího vzhledu stroje amerického.  Takže si představuji,  že Číňané  při kopírování jistě narazili na tento problém:  Xakru, proč sem ti Američané dali navíc tenhle vehikl?  Vždyť je to jenom krám přidané hmotnosti navíc! A tak, protože jim účel zařízení na palubě vrtulníku unikl, je tam nedali,  aby ušetřili hmotnost.  Američané si však byli významu součásti dobře vědomi a ta se poté podílela na kladných vlastnostech vrtulníku. Čínský vrtulník ve výsledku má nahoněn  suchý výkon  navíc,  kdežto americký vzor je užitečnější. 

Důraz na výkon se projevuje také na pěti listech čínského rotoru, oproti americkým čtyřem. Čínský Z-20 je již  řízen moderněji  s využitím technologie fly-by-wire, má aerodynamičtější tvar a míchání horkých zplodin s okolním studeným vzduchem.  Také od začátku spolupracuje s čínským satelitním navigačním systémem BeiDou. 

Tvrdím,  že Číňané by lépe zdůraznili svoji technologickou dostačivost  tak,  že by zkonstruovali fungl nový čínský  vrtulník dneška,  který by překonával současný americký ve více parametrech.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Harbin_Z-20

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sikorsky_UH-60_Black_Hawk