Proximity (laser) fuze, laserová roznětka

Laserově spínaná roznětka v blízkosti cíle

Roznětky spouštějící v raketě detonaci výbušiny jsou postaveny na mnoha principech. Starší principy roznětek byly tlakové, magnetické, zvukové a časované. Po studené válce se objevuje radiofrekvenční a laserová (optická) roznětka, která má značné výhody oproti radiofrekvenčním nebo časovaným. Zásadní výhoda v leteckém souboji je ta, že laser se zde nedá účinně rušit.

Přibližující se střela emituje laserový paprsek kolmo k přímce směru letu. Roznětka snímá paprsek odražený od cíle, k čemuž vlivem úhlu přibližování může dojít jedině pokud je raketa těsně vedle cíle nebo se ho špičkou téměř dotýká. V ten okamžik roznětka sepne.

Výhodou laserového senzoru je, že se nemusí cíle přímo dotýkat a přesto se sepne pouze v jeho těsné blízkosti. Rovněž mají vysokou spolehlivost a dlouhý funkční život, jelikož jsou bez mechanických součástí. 

Princip je totožný jako u laserového dálkoměru, narozdíl od něj zde jde o ty nejkratší vzdálenosti. Laserový dálkoměr však musí mít výpočetní aparát, který počítá vzdálenost na základě optického zpoždění doby, do níž se odražený signál vrátil. U dálkoměrů se oceňuje rychlost světla, která je u roznětek podružná. Rychlost světla je však zásadní pro naprogramování časové roznětky náboje, která je každému zvlášť vštípena až při výstřelech těsně před opuštěním hlavně.

Existují dílčí specializace senzorů např. pro plastové typy cílů, od nichž odražený paprsek má jiné vlastnosti. Armády samozřejmě zdokonalují nátěry, které laserový paprsek zcela pohlcují a proti nim se poté rozlišuje dílčí spektrum elektromagnetického záření. To může být v jakémkoli dílčím spektru (infračervené, viditelné, UV atd). Jak je zařízení složitější, přibývají další řídící obvody, které rozhodují např. co dělat, když je signál rušen nebo je ve vyšší vzdálenosti než požadované pro účinný výbuch rakety.

Není náhodou že firma Hughes vyvinula laserovou roznětku pro střely ASRAAM. Tatáž firma totiž kdysi přišla s prvním laserovým dálkoměrem (1965).

Zdroj

https://www.science.gov/topicpages/l/laser+proximity+fuze