PL-9

Infrared-homing air-to-air missile
Starší exportní čínská řízená střela vzduch-vzduch

Po první jakž takž schopné střele do vzdušných soubojů pro čínské letectvo PL-8 se Čína rozhodla vytvořit její silnější variantu čistě pro export. Vývoj PL-9 tak proběhl mezi lety 1986-9. Vyrábět se měla začít 1991, ale není jasné, kolik jich Čína vyrobila ani přesně kolik jich prodala. Za vývojem stál konstruktér Dong Bingyin z čínského China Air-to-Air Guided Missile Research institutu.

PL-9 sdílí kostru raket PL-5 a 7, přičemž jejímu navedení slouží hlavice vyhledávající teplo z PL-8 (původně z izraelských Python-3). Má detekční úhel 40° od osy přímého nasměrování, hledací čidlo chlazené kapalným dusíkem. Raketa se natáčí aerodynamickými delta křidélky v předku střely a proti rotaci ji stabilizují ocasní rollerony. Raketa má mít při odpalu ze vzduchu nepotvrzeně vysoký dosah 35 km a výškový limit cíle 6,5 km. Toho je zřejmě dosaženo tím, že raketa je větší a má více paliva; ovšem oproti PL-8 je horší jak ve sledování cíle, tak při manévrování.

Raketa aktivně sleduje tepelný obraz cíle na více než jednom segmentu, cíl ničí expandujícím válcem střepin rozníceným laserovou roznětkou v blízkosti cíle.

Existovalo více variant, z nichž jedna PL-9C byla určena vypouštění z pozemních platforem (střela země-vzduch). Pro ni sloužily šestikolové odpalovače WZ551. Také byla součástí pozemního protileteckého systému Type 390 (DK-9). Tyto systémy Čína levně prodávala asijským a africkým státům. Jako vzdušná zbraň leteckých soubojů možná u čínského letectva ani nesloužila, protože nejvíce byly používány PL-8 a posléze mnohem lepší PL-10.

Maximální hmotnost rakety je 123 kg a průměr 15,7 cm; také bojová nálož je mírně těžší 11,8 kg; dosah rakety u pozemních systémů je 8-15 km, při odpalu ze vzduchu aspoň 22 km. Raketa se k cíli přibližuje rychlostí 2 Machy.

Zdroje

http://www.ausairpower.net/APA-PLA-AAM.html#mozTocId980295

http://chinese-military-aviation.blogspot.com/p/missiles-i.html