KS-172 Novator
Long range air-to-air missile
Ruská experimentální dalekonosná protiletadlová střela
Kromě toho, že projekt měl řadu přezdívek, jako K-100, Izdeliye 172, AAM-L (RVV-L), KS–172, KS-1, 172S-1 a R-172 a že střela má vlastní aktivní radar v hlavici, se toho více neví. Ona ho možná ani nemá, západ se to jen domnívá. Takto dalekonosná střela by potom byla určena k ničení nepřátelských letounů včasné výstrahy a leteckých tankovačů, čímž by hatila plány nepřítele na pomezí strategické úrovně. Šlo by o onen AWACS killer, jehož se Američané nejvíce obávají a jehož existence se už 60 let pouze předvídá.
Šlo by o logické rozvinutí dovedností současných radarově naváděných střel středního doletu nad dosah 400 km. Dle konstrukce rakety se můžeme domnívat, že trup rakety byl nejspíše odvozen od systému 9K37 Buk a bylo tedy vyvíjeno už v 90. letech. Projekt (Izdeliye) byl stopnut pro nedostatek financování, ale možná od roku 2004 znovu běží a sice s finančním spolupodílem Indie. Indie totiž vydala řadu vzdušných zbraní až překvapivě dokonalých, které zároveň vypadají, jako by byly ruské. Vše se točí okolo rozvíjení dalšího využití letounů Su-30MKI v Indii, což by neslo jako vedlejší efekt řadu převratných technologií raketových zbraní.
Prototyp řízené střely Novator měl hmotnost 750 kg, což je o polovinu více, než čínská experimentální střela PL-21 stejného druhu. Má ovšem stejnou délku 6 m, průměr 40 cm a bojová hlavice střepinová má vážit 50 kg. Střela má aerodynamická křidélka k dořizování letu, jako pohonu využívá dvoupulzového raketového motoru na tuhé palivo. Dolet je odhadován na 200 až 400 km. Max. rychlost letu na 3,3 Machu.
V prostřední fázi letu je raketa naváděna inerciálně, v terminální fázi se řídí na cíl aktivní radarovou hlavicí. Předpokládá se, že platformy vypouštění střel budou zřejmě letouny Su-27, Su-30, Su-35 a Su-30Mk1.
Dá se usuzovat, že největším omezením strategických vzdušných zbraní je zásoba paliva, tedy tankování za letu, což již máme v NATO zařízeno výborně. Taková zbraň Rusů nebo Číňanů by proto měla za cíl tankovací letouny, které by ničila na vzdálenost velkého odstupu mnoha set km. Poté by se snažila oslepit západ, zatím pouze radarově, takže by musela eliminovat letouny AWACS. A právě zde se nám připomíná podobnost se zatím protipozemními střelami Brahmos (2), které jsou financovány Indií, ale vyvíjeny možná pouze Rusy. Podle Brahmosu by se dalo usuzovat na vysokou rychlost kolem 4000 m/s, vektorování tahu do všech stran, vysokou odolnost vůči rušení a manévrování do přetížení 12 G. Kdysi se na moskevské letecké přehlídce vyskytl jeden nehotový kus, kterým se Rusové už nevydrželi nepředvést a který podobné vlastnosti vykazoval. Objekt byl pokusně nesen pod křídlem letounu Su-35BM.
