IRIS-T

Luft-Luft-Lenkflugkörper
Infrared homing air-to-air missile
Slavný evropský protivzdušný raketový komplet krátkého dosahu

Popudem k vývoji raket Iris bylo vytvořit mrštnější hbitější variantu k zastarávajícímu americkému AIM-9 Sidewinder po konci studené války. IRIS-T je raketa vzduch-vzduch krátkého dosahu s infračerveným (tepelným) naváděním. Vyrábí ji německá firma Diehl BGT Defence. 

Tento projekt počalo 1995 Německo se spolufinancováním od pěti dalších zemí. První prototypy systému byly zkoušeny od roku 2002. V roce 2005 se již raketa vyráběla pro armády Německa, Řecka, Itálie, Norska, Španělska a Švédska. Němci stvořili onu výkonnou vyhledávací hlavici, k čemuž se cítili dotlačeni bývalými Sověty, kteří začali používat až překvapivě schopné rakety Vympel R-73 známé v NATO jako ruské rakety AA-11 Archer.

Iris-T je odpalována z letounů a vyznačuje se mrštností nejvyšší. Dovede zatáčet do úhlu 60°s přetížením až 60 g. Raketa může být vystřelena jak s uzamčením cíle ještě před výstřelem, tak dokonce v módu se zaměřením cíle až po odpalu. Jejich potenciál naplno využívají jenom piloti s přilbovými zaměřovači ve stíhačkách Eurofighter Typhoon. Je ovšem zpětně kompatibilní, takže jakékoli letadlo schopné vystřelovat Sidewindery, může vystřelovat také Iris.

Raketa dovede sestřelit všechny (i rychle letící a manévrující vzdušné cíle jako právě střely s plochou dráhou letu. Nově se testuje využití proti pozemním cílům, kdy raketa sdílí celý hardware a zaměněn byl pouze software. Raketa má jinak stejnou kombinaci navedení na cíl. To kombinuje snad všechny možnosti navádění, začíná u GPS a inerciální navigace, přibližuje se pomocí radarového a cíl ničí skrz pasivní tepelné navedení. Přitom si udržuje rádiový spoj s odpalištěm během letu. Tříštivá nálož v hlavici jedné rakety je 11,4 kg těžká a je aktivována radarovou roznětkou v blízkosti cíle, poté případně kontaktní roznětkou.

Oproti Sidewinderu má IRIS-T vyšší odolnost vůči infračervenému a elektromagnetickému rušení (ECM), vyšší schopnost identifikace cíle a tím také vyšší účinný dostřel. Iris-T je opravdovou zbraní digitálního věku, protože svůj aktuální obraz cíle v hlavici softwarově porovnává s rozsáhlou databází vojenských letadel světa, kde pro každé má nadefinováno několik nejzranitelnějších míst, kam mu to vpálit, aby ho to nejpravděpodobněji sundalo z oblohy. Software reguluje tah rakety jinak pro rychlé otočky a jinak pro přímočarý let, je to jako z vědeckofantastického filmu, kde budoucnost začíná právě dnes (tedy již v 1995). Iris je vlastně anglickou zkratkou "InfraRed Imaging System Tail/Thrust Vector-Controlled".

Jedna raketa Iris-T měří 2,94 m při průměru (ráži) rakety 12,7 cm, s křidélky 4,47 cm. Hmotnost rakety je 87 kg z čehož 11,4 připadá na bojovou nálož. Dosah hlavní varianty je 25 km při odpalu z letadla, u varianty SL dosah činí 40 km.

Nejvyšší podíl má Německo, které vlastní 46% technologií. Existuje spousta variant raket pro různé odpalovací platformy, například -SL (surface-launched) nebo X (long range). Raketami Iris jsou vyzbrojeny stíhačky z půli světa, nejen z NATO.

Zdroje

https://en.missilery.info/missile/iris-t

https://www.airforce-technology.com/projects/iris-t-sl-surface-to-air-guided-missile/

https://www.diehl.com/defence/en/products/guided-missiles/

https://www.saab.com/products/iris-t