HQ-9

Medium- to long-range
Čínský protivzdušný systém středního až dlouhého dosahu

Jde o hlavní protivzdušnou ochranu Číny. Hóng Qí-9 znamená Rudá vlajka. Představuje srovnatelnou schopnost s ruskými systémy S-300 a americkými Patriot, avšak protibalistické schopnosti jsou odhadovány jako omezené. Ve službách Lidové osvobozenecké armády je od 1997, vývoj však byl dokončen již 1980 a jak je pro Čínu obvyklé, představen veřejnosti byl teprve 2009. Za jeho uskutečněním stojí China Precision Machinery Import-Export Corporation (CPMIEC). Pod názvem FT-2000 nebo FD-2000 je nabízen pro export. Podezřelé je také to, že popisy jeho schopnosti spočívají výhradně na výčtu množství radarů.

Systém je používán na čtyřech druzích odpalovačů. Jsou to buď osmikolové náklaďáky Taian nebo křížníky čínského námořnictva třídy 052 a 055. Využívá detekčních PESA radarů HT-233 na zemi nebo HHQ-9 na moři. Kromě toho systém lze operovat ve spolupráci s dalším množstvím jiných čínských radarů, jejichž seznam je rozsáhlý.

Dedikovaný radar HT-233 sdílí podobné vlastnosti s ruskými a americkými. Pracuje v NATO pásmu G 4-6 GHz snad proto, že některé komponenty amerických Patriotů získala Čína z Izraele. Radar pracuje současně jako detekční, vyhledávací i zaměřovací v dosahu 300 km. Jeho výkony se blíží americkému AN/MPQ-53 avšak PESA anténa obsahuje o tisícovku víc fázově posunutých prvků. Druhým dedikovaným radarem je Type 30 a jeho ekvivalenty, pracující jako 3D radar v pásmu S. Pro posílení protibalistické schopnosti číňané zaměstnávají západní AESA radar Thales Ground Master 400 AESA. Jak jsem uvedl, možných radarů jsou zde mraky, mezi nimi také český Tamara a Vera od 2006, sloužící na odhalování stealth letounů, jmenovitě F-35.

Raketa je dvoustupňová na tuhé palivo, váží 1300 kg s délkou 6,8 m. Na bojovou hlavici připadá hmotnost 180 kg. V první fázi letu využívá inerciálního navádění a komunikuje s radarem přes rádio, poté se přepne na vlastní aktivní radarový navaděč v hlavici. Postupem času existuje více vývojových verzí, takže jejich dosah je proměnlivý od 200 do 300 km (HQ-9B). Rakety dosahují výškového dostupu 27 až 41 km a maximální rychlosti Mach 4,2. Dva stupně rakety mají rozdílný průměr 700 mm a 560 mm. Vzhledem k tloušťce raket západní analytici odhadují, že dostřel raket bude delší než ten Čínou zveřejňovaný.

V základní pozemní konfiguraci jedna baterie systému HQ-9 sestává z detekčního radarového stanoviště, dále ze zaměřovacího radaru, z dieselového 200 kW generátoru energie a osmi odpalovačů každý se čtyřmi raketami. Všechny části jsou samostatně mobilní pomocí náklaďáků Taian. Systém jako celek je neustále prověřován na pravidelných cvičeních a honosí se značkou vysoké mobility i v severozápadní části Číny.

Systém HQ-9 roku 2013 importovalo Turecko, USA však správně blokuje jeho integraci do protivzdušné ochrany NATO. Čína nabízí systém HQ-9 zemím jako Vietnam, Uzbekistán a Turkmenistán výměnou za ropu. Zcela komerčně byl 2016 importován Pakistánem a Marokem.

Zdroje

https://nationalinterest.org/blog/buzz/chinas-hq-9-vs-russias-s-300-air-defense-system-whats-difference-35777

https://www.ausairpower.net/APA-HQ-9-FD-FT-2000.html