Electronic Counter-Countermeasures (ECCM)
Koncept elektronických proti-protiopatření (ECCM) je narůstající řádka postupů, jež je součástí elektronického válečnictví mající za cíl snížit nebo eliminovat účinek elektronických protiopatření (ECM) na elektronické senzory umístěné na zbraních, jako jsou řízené střely. ECCM v Evropě známa jako EPM (electronic protective measures) nejčastěji znamená odolnost vůči EM rušení.
Od doby, kdy byla elektronika použita v boji s cílem získat nadvládu nad nepřítelem, bylo rovněž vynakládáno úsilí snížit účinnost těchto elektronických prostředků. Nejběžnějším druhem ECM je rušení radaru zahlcením nebo jeho klamání manipulací s vráceným signálem radaru (radar jamming or spoofing).
Po britském vynálezu radaru během druhé světové války Američané vynalezli protiopatření chaff v podobě kovových proužků rozptylujících radarový signál v okolí letounu. Poprvé byly chaffs použity během náletu na Hamburk 1943. Aktivní EM rušení zase rušilo německou návodčí radiokomunikaci Luftwaffe.
A tak nacisté poprvé v dějinách potřebovali ECCM. Prvním logickým krokem bylo zvyšování výkonu německých radiovysílačů, aby se jejich signál propálil britským rušením. To sice nepomohlo úplně, ale způsobilo Britům potřebu, aby rušiče byly na palubách letadel a cestovaly spolu s útvary, jejichž radarový obraz měly rušit. To je dodnes prvotním principem ECCM. Airborne jammers, letecké rušiče dneška detekují příchozí signál a pozměněn ho vysílají zpátky s náhodnými časovými odstupy ve snaze zmást nepřátelský radar. Takto zmanipulovaný odraz pak nepřítel nemůže lokalizovat. Naproti tomu dnes nepřítel užívá chytrý software ve většině senzorů, který zastává činnosti oblasti ELINT (electronic reconnaissance / intelligence). Od 80. let mají armády dneška široké pole elektronických zbraní v podobě pokročilé mikroelektroniky zabezpečující hlasovou a datovou radiokomunikaci v podmínkách elektronického válčení.
Dnešní běžné techniky ECCM jsou:
Proražení či přehlušení rušivé energie reálnými radarovými signály. Němci tehdy nedokázali úplně překonat rušení chaffs a museli se s tím mnohdy vyrovnat tím, že letadla lokalizovali vizuálně. Dnes jsou užívány tajné aplikace ECCM, které detekují a odhalí princip ECM a jsou schopny anulovat jejich rušící signál. Dnes je elektronická válka složena z ECM, ECCM a ELINT činností.
Jednou z metod je chirping neboli lineární frekvenční modulace v radarových systémech.
Dále Frequency hopping neboli přeskakování mezi jednotlivými frekvencemi v rozprostřeném EM spektru.
Dále Sidelobe blanking tedy směrové rušení pomocí manipulace hlavního a bočních laloků signálu.
Využití polarizace vlnění k odfiltrovávání nepožadovaného signálu.
Dále Radiation homing, taktika protiradiačních střel (ARM), které se navádějí přímo na zdroj rušení (home-on-jam).
Je to velká elektromagnetická věda a nemá smysl se o ní více rozepisovat, protože i konkrétní principy dnešních ECCM zařízení jsou výrobci utajovány a jednotliví výrobci si svoje zařízení urovnávají jen v rámci NATO, kdežto ta východní budou fungovat do značné míry jinak a také tajně. Není to ale nic, na co by nepřišel znalec radarové vědy, v podobném duchu, jako na velkohubě popsané taje marketingu přijde každý, kdo jednou chce něco prodávat.
Zdroje
https://irp.fas.org/doddir/army/fm24-33/fm243_2.htm
https://www.emsopedia.org/entries/radar-electronic-countermeasures-techniques/
