Combined Effects Bomb

Nechvalně známé bomby tzv. "preventivních kobercáčků"

Letecké pumy nepatří k běžným námětům tohoto webu, avšak CBU je poměrně význačná, kontroverzní a hojně diskutovaná věc, o které se mluví v politických kruzích až po válce. U CEB je několik problematických bodů, vezmu to odzadu:

Třetí význam

Konkrétní typ CBU-87 CEM je onou kazetovou pumou, kterou tolikrát negativně zmiňoval český humanistický moralista, prezident Havel v souvislosti s bombardováním Kosova. Kromě toho byly pumy shazovány během prvních dvou Válek v Zálivu a v Afgánistánu, všude zmiňované s tímtéž neduhem, že 5 až 8 % kusů submunice jsou zmetky, které nevybuchly při kontaktu se zemí a zamořily kraj nevybuchlou municí. Kritici vyzdvihují pozdější incidenty s civilním obyvatelstvem, kdy výrazně žluté válce submunice jsou podobné plechovkám s potravinovou pomocí a jejich nápadné obaly přitahují zejména děti lozící po polích. To by si ale kdokoli mohl vymyslet cokoli na jakoukoli munici a hlavním faktem kterékoli munice zůstává, že je stvořena k zabíjení. Havel nicméně v mnoha rozhovorech v soukromí dělal z těchto bomb jeden z nejohavnějších vynálezů lidstva a s despektem pacifistovi vlastním navíc připomínal, že ho použilo zrovna NATO, se kterým byl jinak právě politicky sjednocený, a to od něj nebylo profesionální, protože zrovna takováto mimomediální interview se potom na Youtube těší největší oblibě populace. Přitom ani v jednom případě nešlo o submunice s jadernou, chemickou nebo biologickou bojovou náplní, což by teprve potom snad zasloužilo sklízet takovou vlnu nevole ze stran pacifistů. Škoda, že to Havel vůbec vypustil z úst, byl to takový úlet jako s tím humanitárním bombardováním.

Druhý význam

CEM (Combined Effects Munition) je příkladem kazetových (cluster) bomb vyvinutých pro USAF firmami Aerojet a Honeywell v roce 1986. Jde o rozvinutí tehdejších kobercových bomb známých nechvalně zase z Války ve Vietnamu.

První význam

CBU-87 CEM (Cluster Bomb Unit) sklízí ponejvíce kritiku proto, že je vlastně příkladem "hloupé munice". Bomby jsou sice používány se sadou zohledňující při shozu sílu větru, ale to je jediná jejich chytrost. Jinak jde o volně padající bombu bez vlastního pohonu, jež musí být zaměřena před odhozem z letounu. Po svém odhození nemůže přijímat žádné povely, na rozdíl od munice řízené. Pilot před odhozením navolí jeden ze dvou způsobů uvolnění submunice z pumy a sice přístup časový nebo přibližovací. V prvním se kontejner se submunicí otevírá po uplynutí času po odhození, v druhém případě se kontejner otevře v odměřené výšce nad terénem. Oba přístupy však musí být nastaveny před odhozem pumy a nabízí se jim skokové odstupňování více možností.

Kombinovaný účinek spočívá v kontejneru bombiček submunice, kterých je ve velké bombě 202 kusů. Také jednotlivé bombičky mají kombinovaný bojový účinek a to hned trojí - kumulativní nálož proti pancíři, střepinový a zápalný účinek. Na zemi to vyvolává efekt koberce tvořeného výbuchem obdélníkové oblasti o rozměru 200×400 m.

Combined Effect je v tom, že jedna bomba působí v ploše na všechny typy cílů - pancéřované, měkké a živé. Ve zmíněných dvou konfliktech byly bomby použity k ničení radarů, dělostřeleckých pozic a personálu.

Bomba není malá. Je dlouhá 2,33 m, má průměr 40 cm a váží 430 kg.

Zdroje

https://www.globalsecurity.org/military/systems/munitions/blu-97.htm

https://military-history.fandom.com/wiki/BLU-97/B_Combined_Effects_Bomb

Youtube, Havel, Humanitární bombardování, jsou o tom spory;

Na youtube kdysi bylo dostupné video, kde Havel použije termínu "humanitární bombardování" právě ve větě, že toho termínu nikdy nepoužil a že je to nesmysl. Já si také myslím že ne, protože to nevyhovuje Havlově logice pojmů a to i přes to, že po jeho smrti se dnes kloníme k daleko kritičtějšímu názoru na Havla, stejně jako třeba na Husitství (slyš. Smoljak, České Nebe).