Beyond-visual-range
BVR, BVRAAM
Beyond-visual-range missile air-to-air missile
Řízená střela nad dosah viditelné vzdálenosti
Na počátku vývoje a definice pojmu samotného šlo o řízené střely odpalované ze vzduchu proti vzdušným cílům (air-to-air missile, AAM). Viditelná vzdálenost cíle o velikosti letounu byla stanovena na 37 km. BVR missiles tedy postřelují cíle na vzdálenost 37 km a vyšší.
Jako pohonu raket je zpravidla užíváno dvojstupňového motoru nebo booster motoru a poté ramjet (náporového) motoru. Jelikož jde již o poměrně velikou vzdálenost, řízená střela sama musí detekovat polohu cíle a správně si ji korigovat za letu. Nesmí se tedy zcela spoléhat na radiovou komunikaci s velícím stanovištěm.
Jde o dobu prvních radarem naváděných řízených střel, které měly překvapivou hodnotu právě v tom, že byly vystřeleny aniž byl cíl viděn a samy k němu doletěly. Jde o éru hráčům počítačových leteckých simulátorů známou řízenými střelami Sparrow, Vympel a Phoenix, tedy éru kdy nejmodernějším výdobytkem vojenské techniky byly letadla F-14.
Principiálně šlo o poloaktivní radarové navádění, kdy anténa pozemního nebo v letadle umístěného radaru ozařuje cíl tak, že seeker v hlavici letící rakety dokáže tento odraz záření zaznamenat a navádět raketu přesně vůči němu. Ten samý princip se užívá do dneška i u laserem naváděných bomb, s tím rozdílem, že nosný paprsek EM záření je posunut od radaru směrem k laseru. Jde o americkou technologii 50. až 70. let, která měla zásadní nedostatek v tom, že dokázala navádět pouze jedinou raketu k jedinému cíli.
Tento neduh později v 90. letech vyřešily rakety AMRAAAM, které přinesly označení fire-and-forget.
Zdroj
https://en.wikipedia.org/wiki/Beyond-visual-range_missile