BTR-T

Heavy armored personnel carrier
Těžký obrněný ruský transportér pěchoty

Potřeba tohoto těžkého experimentálního transportéru rusáků vyvstala v 90. letech při invazi Ruska do Čečny. V čečenské válce se totiž stalo to, k čemuž se dlouho schylovalo i jinde na světě, ale nebylo pro to vybavení. Tady Čečenci v městských zastavěných bojištích masakrovali ruské transportéry BTR-80 svými ručně odpalovanými protipancéřovými střelami, navíc původně sovětskými, takže oplatili rusům jejich vlastní mincí. Rusáci byli v zoufalé situaci: Byli sice v jasné početní i technologické přesile, ale přesto nebyli schopni doplňovat nové jednotky do boje účinnou mírou. Jejich invazní transportéry byly prostě proti jejich vlastním RPG (raketou poháněný granát) zcela bezbranné.

Státní podnik Omsktransmaš (Omsk Transport Machine-Building) odpověděl roku 1997 na tuto naléhavost svým vozidlem BTR-T. Experimentální vozidlo mělo kostru a pojezdový základ z těžce obrněného tanku T-55 a ještě navrch opláštěné reaktivním pancířem, tehdy nově vzniklým, průlomovým, Kontakt-5.

Prototyp byl nakonec svojí životností tak tuhý, že se pro nedostatek financování už nikdy nevyráběl. Jeho balistická ochrana totiž byla dostačující a tedy pochopitelně těžká. Takže vozidlo kromě obslužné posádky uvezlo už jenom pět vojáků výsadku, což je málo. Do boje je sice dovezlo živé a nezraněné, ale na to Rusové nikdy příliš nedbali, v jejich očích prostě dovážely malé dávky vojáků.

Vozidlo vzniklé mezi 1994 až 1996 ze základu T-55 vážilo necelých 39 tun, celkem mělo kapacitu 7 vojáků a ještě bylo na obranu těžce vyzbrojené.

Zbraňová věž tanku T-55 byla odejmuta a místo ní usazena malá mrštná věžička pro jednoho střelce, s lafetovaným dvojkanónem ráže 30 mm nebo s odpalovačem nyní už pořádných protitankových střel Konkurs 9M113 a ještě s ochranným kulometem. Takže z myšlenky těžkého transportéru nakonec vzniklo spíše těžké bitevní vozidlo pěchoty. Pořádná byla i protiminová ochrana podlahy a z reaktivního pancíře byla dokonce i střecha, proti nadcházejícím západním, zeshora útočícím ATGM.

Vozidlo poháněné vznětovým motorem to po čečenských planinách mohlo hnát 50 km/h na běžný dojezd 500 km.

Zdroje

https://tanks-encyclopedia.com/modern-russia-btr-t/

http://www.military-today.com/apc/btr_t.htm

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Neznělo to jako kulomet, ale jako když se trhá plátno.
MG 42