Arrow (1-3)
Exoatmospheric Hypersonic Anti-ballistic missile
Izraelský protibalistický systém středního dosahu
Vývoj systému Arrow započal po 1980 v reakci na obrannou iniciativu prezidenta Reagana. Financování dostaly dvě firmy, americký Boeing a izraelské Israel Aerospace Industries. Takto vznikl Arrow-1 interceptor. Dvoumotorová raketa na pevné palivo určená k eliminaci balistických střel v konečné fázi letu v krátkém až středním dosahu (typicky sovětské rakety Scud). K tomuto účelu se Arrow ukázal od začátku vhodnějším než americký Patriot. U IDF byl plně operační od 2000.
Antibalistický systém Arrow sestává z více subsystémů pro identifikaci, sledování a sestřelení cílů. Hrozba je ničena ve vysoké výšce výbuchem fragmentační hlavice. Rakety byly odpalovány z mobilních odpalovačů a systém k tomu využíval střelecký radar Green Pine s fázově posunutým snímkováním a dosahem 500 km. K řízení palby bylo využíváno mobilní velící centrum Citron Tree.
Od 1995 začal vznikat Arrow-2, jehož rakety byly kupodivu lehčí (1300 kg). Jsou také dvojstupňové, také na tuhé palivo, ale mají vyšší letové výkony. Dosah 90 km a výškový dosah 50 km. Cíl je rovněž ničen tříštivotrhavou hlavicí. Dosahy byly přitom znatelně vyšší, než u konkurenčního Patriot/PAC-2. Arrow-2 měl zase jinou nevýhodu, byl určen pouze proti balistickým střelám.
Jako další vývojový stupeň vzniká od 2011 Arrow-3 opět s navýšenými výkony. Navýšena je nejen výška a dolet ale také rychlost raket. Rakety jsou schopny exoatmosférické intercepce, přičemž cizí těleso je ničeno přesným zásahem tělesa vlastního interceptoru čistě kinetickou silou principem hit-to-kill. K tomu má Arrow-3 upgradovány subsystémy komunikace, senzory navádění a představuje další snížení nákladů na provoz. Arrow-3 pracuje současně s Arrow-2 a oba systémy mohou spolupracovat. Takto se Arrow-3 vypracoval do současné podoby 2017.
Rakety Arrow-3 jsou hypersonické, využívají vektorování tahu a jsou připraveny sestřelovat také mezikontinentální balistické rakety (ICBM) v jejich vesmírné fázi letu. Výškový dosah je přes 100 km a vyšší rychlost. Mají potvrzený dosah 2400 km, přičemž mohou sestřelovat satelity z oběžné dráhy. Samotné těleso intercepce ve výškách nejvyššího dosahu má údajně dramaticky navýšené manévrovací schopnosti. Účinnost sestřelení tím prý vzrostla na 99%, což zní skoro neuvěřitelně. K zaměření cíle je využíváno radaru Super Green Pine ve spolupráci s optoelektronickými senzory letadel a také amerických radarů AN/TPY-2. Rakety Arrow-3 jsou opět menší než Arrow-2 skoro o polovinu a mohou být umisťovány i na lodě. Pozemní podoba je odpalována z opevněných raketových sil.
V současnosti se jeví největší hrozbou pro střední východ Írán a jeho masívní zbrojení a modernizace arzenálu. Nicméně zdá se, že Izrael je aspoň s protibalistickým systémem Arrow-3 připraven.
Zdroje
http://missiledefenseadvocacy.org/missile-defense-systems-2/allied-air-and-missile-defense-systems/allied-intercept-systems-coming-soon/arrow-israel/
https://en.wikipedia.org/wiki/Arrow_3