Varginha - brazilský Rosswel

Těleso se zřítilo, hasiči chytili, vojáci odvezli

Vittorio Paccacini, autor knihy Incident ve Varginhii vypovídá: "Věřím, že nás navštívily mimozemské bytosti a že je chytili vojáci. Chci vědět, zda jsou ty bytosti ještě v Brazílii a co se s nimi stalo." Působilo by velmi podivně, kdyby autor této knihy událostem nevěřil a nad příběhem skepticky pochyboval.

Aj Gervaerd novinář místního ufologického časopisu říká, že armáda začala od určité doby vše popírat a nezáleží na tom, co teď říkají. "My jsme prostě viděli, že ty mimozemšťany ve Varginhii zajali živé."

Podle výpovědi očitých svědků (ve filmu blíže nezmíněných) havarovalo ufo na okraji průmyslového městečka Varginha v samém srdci Brazílie. Ve dvě hodiny ráno 20. ledna 1996 podle nepotvrzených zdrojů americké satelity zaznamenaly objekt vstupující do zemské atmosféry, který mířil k Brazílii. Americké úřady dále upozornily ty Brazilské, ať objekt sledují. Svědkové ho popisovali jako objekt doutníkového tvaru v plamenech, ze kterého létaly jiskry.

Tím ovšem legrace zdaleka neskončila. Následující ráno začali lidé z okolí popisovat setkání s podivným tvorem! Zřejmě s bytostí, co přežila havárii svého plavidla. 21. ledna chytili hasiči velmi podivného tvora, zabalili ho do sítě a uložili ho do dřevěné bedny. Poté ho předali vojákům, kteří si jej tam přijeli vyzvednout. Ta bytost byla prý šíleně ošklivá a tak nesnesitelně páchla po čpavku, až jim slzely oči. "Ta bytost měla kupodivu velmi silné pařáty s dlouhými silnými nehty. Přál bych Vám vidět, jak ten dřevěný stůl vypadal potom, co ho ta bytost jenom poškrábala." Když vojáci pochopili, co se vlastně děje, byli ohromeni. Z ničeho nic měla Brazilská armáda najednou před sebou mimozemšťana. Byli opravdu ohromeni a báli se, že by od něj mohli chytit nějakou nákazu.

Stanton Friedman, původně seriózní vědec, který však přestoupil na dráhu polobulvárního mystifikátora, sice v místě události nebyl, zato však o ní ví úplně všechno. Nedivil bych se, kdyby věděl dokonce i to, co není pravda.

Slunce, seno, erotika: "Nechali jsme si na Vás u firmy Fitest udělat rešerši a víme i to, co není pravda!"

Nicméně Stanton Friedman tvrdí: "Podle popisu těl spojených s tímto případem to vypadalo, že se jednalo spíše o náklad než posádku. Zdáli se být jakoby omámení, neměli žádné oblečení, zdáli se mít na hlavě drobné zvířecí růžky a ani jejich reakce nenaznačovaly nijak pronikavou inteligenci. Nemáme z toho pocit, že se jedná o nějak vyspělé mimozemšťany. Dovedu si představit, že šlo třeba o nákladní loď vyspělejších mimozemšťanů, která převážela tyto bytosti jako živý náklad a po havárii se tito tvorové dostali na svobodu."

Nick Pope z britského ministerstva obrany, který se po zrušení útvaru pro vyšetřování fenoménu ufo pustil na popularizační avšak seriózní dráhu, vysvětluje: "Něco neobvyklého se tam nade vší pochybnost událo. Naskýtá se však množství alternativních vysvětlení, která je nutno prověřit jako první. Jako první se nabízí možnost pádu některého z lidských satelitů, zkrátka vesmírného smetí vstupujícího do zemské atmosféry. Další podobnou možností je, že jde o výstup tajného vesmírného programu některé z totalitních nebo téměř totalitních zemí." Co když třeba taková chupacabra je ve skutečnosti ohořelý severokorejský kosmonaut (s trochou nadsázky)? Skutečně ale máme informace, že americké velení vzdušných sil (NORAD) zavolalo brazilským úřadům a nahlásilo jim, že ve svrchních vrstvách atmosféry detekují podezřelé těleso, které pravděpodobně spadne do středu Brazílie. Toto jsou první věci, které by ufologové měli vzít v úvahu předtím, než začnou hovořit o mimozemšťanech a spřádat konspirační teorie.

Nick Pope dále hovoří: "Pokaždé, když se vynoří svědectví o jasných světlech na noční obloze, nejpravděpodobněji se vždy jedná o tajné vojenské manévry. Ať už jde o přesun jednotek do místa nadcházející vojenské operace nebo o testovací let zcela nové technologie, v žádném případě to nemá nic co do činění s mimozemšťany. Nejtypičtější jsou případy kolony vojenských vozidel pozorované laickým divákem z velké dálky, noční operace vojenského vrtulníku či třeba klamné cíle vojenských stíhaček. A za určitých povětrnostních podmínek, zejména za silného protivětru nemusíte z onoho směru slyšet vůbec žádný hluk, dokud se nedostanete opravdu blízko."

Podle náhodných laických svědků z lidu a podle Vittoria Paccaciniho, který nad touto událostí sepsal knihu, která ho dnes živí, a navíc ani svým vzezřením vousatého chlapa s šíleným pohledem na první pohled nebudí důvěru, zkrátka tento chlap vypovídá: "Kombinovaný tým vojáků a hasičů vyprostil z trosek někoho nebo něco a následně s ním odjel do nemocnice. Tam pochopitelně došlo k poprasku, protože různí doktoři a sestry se domnívali, že by mohlo jít o mimozemšťana. Jiní si mysleli, že jde o nějaký tajný biologický experiment, jedna starší silně věřící sestřička dokonce tvrdila, že jde o ďáblovo dítě." Ať tak či tak, prostě došlo ke zděšení i u lékařů, u kterých by člověk čekal trochu uznalosti a shovívavosti.

Na místní hasičské stanici sice úřadům potvrdili, že té noci měli skutečně k něčemu hořícímu v keřích výjezd, ale rezolutně popřeli, že by se jednalo o jakékoli ufo nebo snad o mimozemšťany. Velitel hasičů říká krásnou věc: "Lidi od tisku nebo vyšetřovatelé mají stejné informace jako já!" Tím vlastně kulantně říká, že všechno ostatní jsou prostě bulvárně přibarvené bláboly. Důkazy tedy nic záhadného neukazují. Všechny zvěsti o mimozemšťanech jsou nepodložené ústně tvrzené báchorky související s místním folklórem, ručně namalované obrázky nikoli fotografie a vyvěrají z typické jihoamerické lásky k rozruchu a senzačním historkám. "Všechen náš výzkum je řízen vědou, logikou a hmatatelnými důkazy. Jenže když jim nic podobného nemůžeme poskytnout, o to více se na nás zaměří, budou na nás rozčilení a budou tvrdit, že jsme to odvezli pryč. Přitom prostředky na to, abychom polapili mimozemšťana, máme žalostné. Lidi se zkrátka snažili dostat informace, které jsme prostě neměli. To máte těžké. My Brazilci prostě potřebujeme hrdiny a nové události." A stejně jako o čupakabře se o tomhle mluví dodnes. Podle mě o tom lidé mluví zcela vážně jen tak z legrace, aby k městu přitáhli pozornost. Však se také proslavilo po celém světě. Dokonce se o tom natočily televizní fikce a byl to prostě způsob jak ukázat Varžínii světu.