Učitel západního typu

Nevím zda rakouští učitelé před zahájením své kariéry několik let vykonávali reálné zaměstnání v tom svém oboru, ale dělali na mě ten dojem. Zrovna tak jasně oddělují zrno od plev a v jedné hodině tak mají s jednou třídou vlastně dvě paralelní vyučování.

Jestli několik let praktikovali svůj obor je zvláště u některých gymnaziálních předmětů dost těžko představitelné, ovšem dělali na žáky dojem, že tomu tak skutečně bylo. Ať to byl dějepisář, chemik, latinář či matematik, vždycky jsem z nich měl dojem jako z někoho "od fochu", kteří se v praxi někdy živili tím, co vystudovali. Při výuce nám vždy nahazovali konkrétní příklady, jak to funguje v tom kterém zaměstnání a často se i celá hodina přerušila a věnovali jsme se výpočtům praktických úkolů třeba i v zeměpise. Nejlepší bylo, když zeměpisářka-ekonomka, která byla zároveň angličtinářkou, vedla některé hodiny zeměpisu v angličtině. Žáci tak byli zvyklí rozmlouvat nad tématy EU či o umístění jaderné elektrárny v angličtině.

Šoumen kontra nerudný stařec

Pojem učitel v ČR: Automaticky se mi vyjeví obraz vychrtlého, nervního, klepajícího se staříka, zcela ulítlých životních zájmů a často i vousatě zpustlého vzezření, který neustále řve, nadává, zesměšňuje, neustále nestíhá látku, zapomíná o čem mluvil před chvílí, plete do látky úplné nesmysly z osobního života protože prostě stařecky nedokáže ukrotit svoji ukecanost a ještě se celoživotně diví, proč tomu žáci nerozumí a že je to nezajímá. Ne snad na gymplu v Čechách, tam pamatuji snad jen jeden podobný příklad z celé školy. Ale na české univerzitě bylo těchto sklerotických cholerických dědků jako much. Jednu chvíli vám všem v aule nadávají, v druhou chvíli si vyšlápnou i na první schod publika a tu máte dojem, že vám tam dědek před třemi sty studenty, naživo, snad zaklepe bačkorami.
Ani jeden tento jev nepůsobí profesionálně, české školství po této stránce není vůbec dobře zvládnuté.

Fenomén vypravěčství

Rakouský učitel jako by věděl, že u žáků bude mít lepší jméno, když jim bude o učivu vtipně a barvitě vyprávět. Je to tak lišácky udělané, že on sám žáky vlastně nic neučí. On jim pouze vyprávěním ukáže cestu a oni sami třeba dál zatouží se o tom něco naučit. Když ti zaujatí nakonec vyvinou nadprůměrné úsilí a sami si vyberou související téma, které se před koncem roku dokonale naučí a napíšou o něm závěrečnou slohovku (ano slohovku z bio, chem, dějep, zem), učitel jim umožní vystoupat na vrchol v podobě jedničky na vysvědčení a ještě slovní psané pochvaly a písemné doporučení rodičům, že jejich syn by se měl v životě ubírat touto cestou.

Nezaujatí žáci

Přitom ti žáci, které daná problematika tolik nezasáhla, ti nikoho nevyrušují. Klidně se polohlasně celou hodinu baví někde v zadních lavicích a učitel se o ně nestará, nevyžaduje ticho ani pozornost. Někdy jsem se až smál, jaký byl v rakouských třídách o vyučovací hodině řev! Když je to nezajímá, je to jejich věc. Musí učiteli ve dvou předem ohlášených písemkách ročně prokázat, že zvládají to minimum, co se po nich na trojku chce a tím to mají vyřízené. S nimi si učitel vrásky nedělá. Naopak svoji pozornost soustředí na žáky, u nichž vidí zájem a talent. Ti s ním potom mají vlastně úplně jiné vyučování v předních lavicích. Piplá se s nimi jako s vlastními a jejich zájem chce vytěžit tak, aby daný žák časem mohl v daném oboru třeba i dosáhnout profesních výsledků.

Nikam se nespěchá a přece se všechno stihne

Je prostě několikanásobně méně látky za semestr, než u nás. S jedním klíčovým problémem se piplají třeba tři týdny, dokud si učitel není jist, že každý napíše písemku. Ne jako v Čechách, kde matikářka v deseti minutách řekla novou látku, a hned žáci zcela bezcenně počítali stresovaní u tabule nové příklady a chvíli na to už vysvětlovala novou látku a ještě to protahovala do přestávky. Jsme snad jaderná velmoc? Podělá se celý svět, když Češi nebudou velmistry v matematice? Budou snad klasy kratší a ekonomika útlejší, když zredukujeme (zejména) matematiku na čtvrtinu? Tím bychom se jedině vyrovnali západoevropským zemím, které prostě nikam nespěchají a přece si je obecně bereme za svůj vzor.

Potvrzeno na rakouském gymnáziu, švýcarských základkách, od kamarádů hovořících o německém a švédském školství a od neznámého Čecha, který vystudoval Pařížskou univerzitu levou zadní s českými gymnaziálními znalostmi. Tomu zcela věřím, protože sám rakouský gympl s rozš. výukou přír. věd mi sám často připadal obtížností jako česká ZŠ!

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Pro pravého muže není nic horšího, než práce, o které ví, že ji dělá zbytečně.
C. S. Lewis