Total War: Rome 2 a Attila - dva klenoty stratégova vyřádění se v dávných časech

Žádná jiná hra doposud tak strhujícím způsobem nezobrazuje syrovou realitu světa starých římanů a vůbec dávných civilizací okolo středozemního moře kolem roku nula. TW Attila pak se svým datadiskem Charlemagne doplňuje další události v různém pohledu na věc od různých národů Evropy při vpádu Hunů a v době Karla Velikého.

Mistrovské dílo umělecké hodnoty

Ta velkoměřítková mapa syrové ranné evropy vás dokonale pohltí. S výborným nevtíravým hudebním pozadím, dobovým ztvárněním ikon ovládacích prvků a detailně strohým grafickým zpracováním je to čirá dokonalost. Hratelnost je na standardně vysoké úrovni svých předchůdců, tedy všech strategických kolových her ze slavné série Total War od výrobce Creative Assembly.

Je to čirá dokonalost, která vás strhne a nepustí na dlouhé dny, dokud nezahrajete aspoň jednu dějovou kampaň. Kdybych byl recenzent, dal bych tomu 90-ti procentní hodnocení za hru a nad to sto procent za umělecký zážitek, jaký nemá obdoby ani v nejmodernějších hraných dokumentech o starověkých římanech a že je to v poslední době nějakých dokumentů!

Cimrman - a že to bylo nějakého inkoustu!

Točí je jak na běžícím páse i s docela velkou výpravou a zřejmě to jde na dračku. Tato hra to vše mnohonásobně překonává a posouvá laťku syrového zobrazování starověké reality do nevídaných výšin.

Prostě strategie

V roli správce té které říše starověku kolem středozemního moře (Kartágo, Řím, Sparta, Atény, Pontus, Seleucid, Sassánovci, Ptolemajský Egypt, Vikingové, Dánové, Pictové...) a další na kterékoli si jen vzpomenete, jste uvržen nad strategickou interaktivní mapu světa, kde se snažíte udržet svoji říši jak ekonomicky, tak politicky. Pokud vedete některé vojsko do bitvy, máte možnost o jejím výsledku rychle rozhodnout odhadovou kalkulací nebo naopak si zahrát celou bitvu jako její velitel. V tomto případě se hra přepne do taktického módu a vy rozestavujete svoje jednotky na úchvatné scenérii bojiště, a jakmile je bitva počata, snažíte se její průběh korigovat tak, abyste zmatek v bitevních vřavách zvrátil ve svůj prospěch.

Dva módy hraní

Tato dvojjakost je vlastní celé herní sérii Total War (dále jen TW) a dělí její hráče na dvě zásadní skupiny:

Grand strategy game aspekt

Hráči upřednostňující strategický rozměr hry, kteří vlastně hrají kolovou strategii typu grand strategy game, takže je zajímá říše v celé své rozloze a takové věci jako výnosy ze zemědělství, výnosy z výběru daní, výše zdanění obyvatelstva, zahraniční obchod, jeho komodity a obchodní stezky, spokojenost obyvatelstva s vámi nastolenou politikou, kanalizace a řídění splašků ve městech, předvídání kde nejspíše začnou občané rebélii, soudržnost panovnické rodiny, politické bonusy jejich členů a celková politická integrita říše co do jednotlivých vlastností a bonusů vládců, požadavků v násilím vydržovaných koloniích a tak dále. Stratég si tady opravdu přijde na své a pokud se chce opravdu piplat s blahem své říše, nepohrdne stostránkovým manuálem v angličtině a hráčskými návody na internetu, které postihují harmonickou souhru všech herních principů.

Taktický aspekt

Druhou skupinu tvoří hráči soustředící se spíše na vedení bitev než na makroekonomii a politiku. Tito jsou orientováni na vítězství v bitvách v taktickém módu hry, kde se opět vyřádí nad přednostmi a slabinami různých typů kavalerie, pěchoty, lučištníků, lodí a obléhacích strojů. Poměřují topologii bojiště a jak v ní svoje jednotky rozeskupit tak, aby až se bitva spustí, aby jich co nejvíce využilo svoji taktickou výhodu nad slabinami nepřítele, co nejméně jich utíkalo z boje a aby počet svých padlých/raněných byl vždy relativně několikrát nižší než u nepřítele, což se málo kdy povede. Zajímají ho takové starosti jako bonus velitele k morálce vojáků, aby lučištníci nestříleli při postupu do vlastních řad, aby bitevní sloni nepůsobili paniku i v řadách vlastních, aby bitevní lodě nebyly zapáleny dřív než dorazí ke břehu, aby do pouště nešli koně ale raději velbloudi, zkrátka jde o velmi zdokonalené šachy a mikromanagement na bojišti.

Tyto dvě skupiny hráčů excelují každý ve svém a většinou by nejlépe celou hru zahrála jejich dvojice zvlášť v roli vládce a zvlášť v roli generála. Neznám nikoho, kdo by bezchybně vedl obě stránky hry. Já většinou rozhoduji bitvy autokalkulací, můj kamarád zase neumí spravovat říši.

Obtížnost vystupňována na maximum

Právě pro tuto dvojstrannost a nutnost dokonalého pochopení všech principů bývá herní série TW odjakživa brána jako výsada hráčů strategií. Kolový, nikoli realtimový způsob střídání hry člověka a počítače ještě více utvrzuje styl šachů a tím ještě více snižuje obec příznivců. Pokud by ale hra byla realtimová, asi by už vůbec málokdo byl s to, v reálném čase její kolos uřídit. Znáte to od Zdeňka Izera: "Jste nějak příbuzensky spjat s oštěpařem Železným? Ne, já si myslím, že bych oštěpem nehodil ani polovinu toho, co pan Železný, nicméně nemyslím si, že Jan Železný by byl s to uřídit takový kolos jakým je právě televize Nova."

Šachy jsou mrtvé

V podstatě jde o plnohodnotný simulátor správy říší, bohužel pouze starověkých a středomořských. Věřím, že jednou se však dočkáme dalších dílů z jiných koutů světa a z novější doby. Zatím jsme tu měli feudální japonský středověk (Shogun Total War) a napoleonské války (Napoleon Total War), což mne nikdy nebralo ani v dějepise. Věřím, že jednou přijde čas a současná doba by tomu i nahrávala, kdy si po vlastním stylu zahrajeme třeba Šestidenní válku, vyjedeme s Merkavami do pouště, či pohrozíme atomovkou a to už ne ve starém egyptě, ale nad strategií třeba z dvacátého století v tomto skvělém podání série TW.

Předpovídám, že s pokračující dobou supervýkonných výpočetních technologií dostupných pro každého, se i šachy časem snad konečně odsunou pouze do blázinců (kde zatím velmi zdomácněly) a hráči budou při stále rostoucí popularitě elektronických sportů měřit své síly nejen v simulátorech speciálních jednotek, ale také v kolových strategiích právě tohoto typu.

Pohlcující atmosféra

Opravdovost, s jakou je hráč do svého světa vržen, je ve stavu audio vizuálně myšlenkového uměleckého díla. Z hvozdů severní Evropy se kouří pára, doprovázena vytím vlků a mumláním druidů. U pouštních národů praží slunce do žlutého písku, vzduch se tetelí, a za úžasného soundtracku velkofilmové kvality, při ponurém kňourání muslimských a latinských žen, jedete se svým zmírajícím vojskem po pobřeží severní afriky a dlouho hledáte oázu, kde by šlo založit zemědělství a vojsko zde načerpalo sil.

Nevím. Možná, že na mne jako na člověka oplývajícího láskou k evropským jazykům, a který kdysi na rakouském gymplu překládal Ovidia z originálu do němčiny, působí tato hra více dojímavě, než na jiné, ale věřím že nikoli. Věřím, že už jen ta podrobná mapa Evropy v latinském popisu a starobylost navozující angličtině, jak římané z naší perspektivy viděli tehdejší svět a národy kolem sebe, je prostě strhující i pro nezaujaté publikum. Myslím, že kdo to jednou zkusí, uchvátí ho to i pokud není příznivcem strategií. Tohle je opravdu umělecké dílo plné barev, zvuků a klidně bych řekl i vůní, protože opravdovost, s jakou to vše na diváka působí, je unášející. Nic takového tu ještě nebylo! Tedy bylo, ale ne tak silné.

Pokračování TW Attila, klady a zápory slavné série

O dalším dílu TW Attila, o příchodu divokých asijských kmenů, Kordobském chalífátu a Franské říši v době Karla Velikého pojednám v samostatném článku. Pro obě dvě hry série TW však platí to samé výše popsané. Stejně tak je jim společná vysoká obtížnost a především bohužel pekelná hardwarová náročnost, protože v pokročilé kampani se jedno kolo počítače výpočetně rovná mnoha složitým transakčním zpracováním databázového serveru, bohužel však na standardním domácím počítači. Mohu vás uklidnit tím, že i na brutální síle CPU i7@4GHz, na které hru testuji, trvá jedno kolo hraní počítače skoro dvě minuty! Hra na čekanou je bohužel nejsilnějším neduhem celé TW herní série.

Zdroje

Rome 2 Total War. The Creative Assembly. Windows. 2013. PC game

DC ⋙ PC Gaming ⋙