Total War: Attila - Nejlepší TW dosud (2016)

Další díl série Total War, Attila, ještě více zdokonaluje ovládací prvky, zpřehledňuje UI kolem politické správy a staví potřebné shortcuty na potřebná místa, takže správa politiky a makroekonomiky je o něco méně zmatená a pohotovější. Mapa světa a zhruba i národy jsou prakticky stejné jako v Rome 2, tedy úplně dostačující. Jak se všichni recenzenti shodují, Attila je přesně takový, jaký měl být Rome 2 už od začátku.

Strategický aspekt hry je zde jasně důležitější než taktický. Když si chcete vyhrát s doslova každou blbůstkou třeba ve svém panovnickém rodokmenu, máte to umožněno.

Attila je zkrátka tolik odměňující, jak bolestně obtížnou hrou je. Osobně jsem mezi desítkami herních národů našel jeden jediný, za který je hrát opravdu výrazně jednodušší než za ostatní, dokonce jsem celou kampaň dohrál do konce! Je to Sassanid Empire, tedy někdejší perská říše. Jak v původní hře, tak v datadiskových doplňcích jsou jen asi tři národy, jejichž kampaň hra proklamuje jako easy. Byl to ještě Kordobský Emírát a nějaký nomádský kmen mezi Kartágem a Saharou, ovšem v pokročilé době jejich kampaní, jsem si stejně nakonec vylámal zuby na nejednotných malých národech sousedů, kteří vás atakují ze všech stran a nějakou větší říši mezi nimi vždy udržíte pouze krátkodobě.

Ano, na co většina recenzentů nadává, je sporadická diplomacie. Ačkoli s diplomacií hra počítá a její strategická mapa i dialogy vládců jsou dobře vyvedené, ničeho zvláštního se jí dosáhnout nedá. V podstatě budete rádi, když se vám podaří uzavřít obchodní smlouvu s jedním až třemi národy, na veškeré machrovské kousky ale zapomeňte. Žádné podplácení pro utvrzování vztahů, žádné odkupování provincií a komodit, ve světě TW se většina věcí řeší pouze mečem!

Ach vy vlastenci!

A tak každá větší říše nakonec podlehne rebelům vlastním nebo rebelům z okrajových území, kteří se generují nezávisle na situaci jejich národa a tedy je jich vlastně nekonečno, jako by jejich armády nezáležely na množství populace v místě ani na penězích.

Peníze jsou největším průserem číslo jedna. Jejich rozpočet prostě sotva vystačí na mírové udržení státu, jakmile chcete namustrovat pořádnou armádu, zdržuje vás věčný nedostatek financí.

Hra na čekanou

Jak jsem předeslal v závěru článku o Rome 2, pro obě dvě hry série TW platí, že v pokročilých fázích rozehrání trvá kolo počítače strašně dlouho, třeba i několik minut dokonce i na i7 @ 4GHz! Mapa je prostě velká, národů je moc, každý má deset dvacet veličin a stovky jejich hodnot, takže procesor prostě nestíhá počítat i když v Attilovi je využití všech jader o mnoho vyšší než v Rome 2. Prostě jako byste hrál šachy s živým soupeřem! Bohužel. Pro fanoušky této strategické série nic nového, ovšem zabiják pro nové hráče.

Datadisky

V dnešní době (Q3/2016) už doba tak pokročila, že nám vývojáři nabízejí zřejmě už konečný počet datadisků. Doinstaloval jsem je všechny a mám smíšené, leč vesměs dobré pocity. Konkrétně se jedná o:

Viking Forefathers, když chcete drancovat usedlé společnosti sekyrami v roli dávných Dánů, zajížděje ve veslicích proti proudu řek do zamrzlé severní Evropy.