Scud praotcem taktických útočných raket

Short-range ballistic missile

Zřejmě nejrozšířenějším praotcem všech "bombardovacích" raket jsou sovětské střely SS-1xx v NATO označení zvané Scud. Rodina raket Scud se vývojem rozrostla na 4 typy (A, B, C, D). Jde o nejjednodušší taktické balistické rakety, jež jsou vlastně myšlenkovým následníkem nacistických V-2.

Každý vývojový následník měl buď navýšen dolet (v Perském Zálivu až na dvojnásobek) nebo mohutnější bojovou náplň. Severní Korea například dokázala zvýšit jejich přesnost. Pokud se někde mluví pouze o raketách ve vztahu ke střednímu východu, pak jsou to právě Scudy. Teroristické skupiny používají levné Scudy pro šíření hrůzy, jako útočnou zbraň proti městům. Dalším pokračováním sovětských raket SS-1 jsou rakety rodiny SS-2 (SS-21) a jejich modifikace, rovněž označované jako Scudy. Dosah obou rodin raket se pohybuje mezi 45 až 185 km. Pro teroristy však mají "strategickou" zásadní výhodu v podobě mobilních kolových odpalovačů. Od Irácko-íránské války dosud se nacházejí v inventáři několika desítek armád světa.

Rakety Scud létají na tekuté palivo (kerosin + okysličovadlo), jehož nádrž tvoří ¾ objemu rakety. Navigace raket je inerciální (gyroskopická). Roku 1955 se Scudem Sovětský svaz provedl vůbec první odpal z vynořené ponorky. Poprvé ve válečném konfliktu byly Scudy nasazeny Egyptem proti Izraeli v Jomkipurské válce (1973), poté se rozšířily mezi teroristy, kteří si vyrábějí svoje národní varianty (Al Hussein, Hatf, Prithvi, a d.). Rakety Scud byly mnohokrát odpáleny právě coby startér války.

Zdroj

https://irp.fas.org/threat/missile/naic/part03.htm

https://missilethreat.csis.org/missile/scud/

https://missiledefenseadvocacy.org/missile-threat-and-proliferation/todays-missile-threat/russia/scud-b-ss-1c-mod-1/

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Když dokážeš z přistání odejít po svých, bylo to dobré přistání. Když dokážeš letadlo použít ještě druhý den, bylo to vynikající přistání.
Chuck Yeager