Xenofobie Švýcarů rozluštěna - má se to jinak, anankasticita; jazykové extrémy;

Chorobné puntičkářství a drzá poučovačnost Švýcarů ve světě absolutně bez předsudků.

V minulosti bylo o Švýcarech běžné říkat cizinecké klišé, že jsou xenofobní.

Dnes v době nejaktuálnější po 2020 je zase mantrou říkat, že to byl špatný názor a že xenofobní v žádném případě nejsou a že by to byla pomluva.

Já to vidím tak, že Švýcaři xenofobní rozhodně jsou, ale myslí to po svém. Samotná xenofobita národů sama o sobě není nic špatného, je to zdravý přírodní názor vycházející z evolučního chování savců (my).

15 let práce na asimilaci

Oni jsou totiž takoví anankastičtí, tzn. chorobní puntičkáři. Toho černocha se bojí, stejně jako přistěhovalce z bývalého východního bloku, stejně jako my se jich (nás) bojíme. Ovšem ne pro to, že je černý ani ne proto, že je z Afriky z jiné kultury ani ne, že by to byl muslim. Nad těmito předsudky mají Švýcaři rozhodně nadhled, v tom jsou o oněch padesát let (našeho socialismu pod vedením komunistů z Moskvy) před námi napřed a dokonce z celé západní Evropy mají nad rasismem a výměnou kultur nadhled nejvyšší, podobně jako třeba Švédové.

Xenofobita Švýcarů je myšlena trochu jinak. Švýcaři se bojí cizinců proto, že to prostě jenom nejsou Švýcaři, že jim nedůvěřují, že by mohli mít dostatečně švýcarskou náturu a nevěří ani, že by ji za oněch 15 let práce ve Švýcarsku mohli dostatečně pochytit.

Tím spíš se jich bojí, že jsou národem s nejvyšší kvalitou žití na světě (a tedy mají hodně co ztratit (na rozdíl třeba od Rusů)) a úměrně tomu se nemnoží a ubývají daleko rychleji než ostatní německy mluvící národy. Třeba Rakušané se také nemnoží závratně, ale rozhodně jich za 20 let tolik neubylo. Kdežto zástupy Švýcarů řídnou značně. Oni tím silněji tuší, že cizince nutně potřebují jako svoji náhražku v budoucnu, aby se ta kola ekonomiky mohla točit pořád stejně rychle, i když bělošské evangelické populace ubývá (Švýcarů). Bohužel se oprávněně obávají, že ti imigranti nebudou už tak švýcarští, jako oni sami a že Švýcarsko se jejich vlivem jednou stane sice pořád národem švýcarských občanů, ale jiných, o kterých už nebudou platit ta samá klišé jako o Švýcarech před sto lety (tedy třeba dnes).

Tato obava je znát na povinných 15-ti letech práce ve Švýcarsku, než dostanete jejich občanství. To je rozhodně nejvyšší číslo ze všech okolních zemí, ze kterých Švýcarsko sestává.

Převýchova

Švýcaři se neobávají jenom toho, že něco u nich uděláte nedokonale, ale ještě toho, že to neuděláte přesně tak jako oni. Všechno je u nich až chorobně upravené, uhlazené, vím že na nás Čechy zvyklé na postsovětský bordel, to prvních pár let působilo až neútulně. Dokonale souměrné jsou jak kupky hnoje u stodol v horách, tak lidské vztahy a pravidla ve společnosti. Se Švýcarem si vážně rozmyslete, než mu něco řekněte. Protože jakmile to jednou vypustíte z úst, už si to budou pamatovat navždy a budou to brát jako železné pravidlo. To je přesný opak nás Čechů, kteří ze zvyku chodíme pozdě, lžeme bez příčiny, posmíváme se cizincům a podobně. 

Když se Švýcarovi omlouváte, že jste to tak prve nemyslel a že to tak vlastně ani úplně není, tím se sám deklasujete z jejich společnosti. Jakmile na schůzku přicházíte jen o pět minut později, už jim telefonujte, že budete mít zpoždění. Jakmile takovýto prohřešek spácháte třikrát, už jdete z kola ven, už si vás zařadí jako podezřelého nedůvěryhodného člověka a tím navíc děláte ostudu všech národům z východní Evropy. Nezapomeňme, že Švýcaři mají rozsáhlou zkušenost s Albánci, Makedonci a jinými balkánskými národy a ti jim tam vytvářejí onu kriminalitu, která by tam snad jinak nebyla. Jak nám policejní poručík sám před 20 lety říkal: Víte, ono Švýcarsko dneška už není to, co se o nás sto let tradovalo. Bylo to k té příležitosti, kdy nám chorvatská mafie ve Švýcarsku ukradla tři kola naráz. Byl to organizovaný zločin, kdy na náklaďák parta chlapů naložila celý stojan s dvaceti koly u nádraží. Takže vidíte, že jejich obavy jsou oprávněné a spolu s přibýváním cizinců, které však sami potřebují, se to stále zhoršuje.

Kdekdo vám o Švýcarsku řekne historku, že když zapomenete na nástupišti kufr, tak ho tam za tři dny najdete přesně v poloze v jaké jste ho zanechali. Ale k tomu už dnes připojí dovětek, že to už dneska neplatí.

Pravidla mají na všechny jevy, na které můžete ve společnosti narazit

Zaznamenal jsem velký poprask na švýcarských televizích někdy kolem roku 2010, že přijali do svých řad 70 000 černochů z Afriky a zrovna z těch nejstrašnějších zemí jako Súdán, Mali a Mozambik. Ve velkých obavách je přijali počátkem léta do horských hotelů, které mají jenom na zimní sezóny, v létě je tam mrtvo, aby je jako během půl roku převychovali a všemu naučili, s tím, že jako na tu zimní sezónu je zase šoupnou jinam. To si, myslím, vzali Švýcaři velké sousto. Po městech jsme pak potkávali postávat hloučky černochů v kapucách na rozích ulic, kteří neustále telefonovali africkým jazykem a říkávalo se, že prodávají drogy. Byli to úplně jiní černoši, než takoví ti obtloustlí roztomilí američané s růžovými rty. Tihle byli vyzáblí jako kostry, velmi vysocí, černí jak bota se žlutými bělmy a koukali jako vrazi. I když jste kolem nich jenom neškodně procházel a nic nedělali, neustále vám hleděli do očí a neustále se natáčeli hlavou, jak by vás pozoroval dravec, dokud jste nebyl o dvacet metrů dál. Zřejmě aby stihli včas zareagovat, kdybyste na ně třeba chtěl tasit mačetu.

Takže tohle tam opravdu dříve nebylo a nic takového v minulosti řešit nemuseli. Tohle možná trochu přepískli. Nicméně Švýcaři si s tím rozhodně dokáží nějak poradit. Ačkoli jsou vřelí, jsou rezervovaní a všechno zvládnou svými pečlivě vypracovanými postupy, které jsou pro ně zákonem. Třeba Rakušané byli vůči problémovým cizincům dětinsky bezbranní, neschopni reagovat a až pitomě naivní a rakouské děti byly ve školách masově indoktrinovány vírou v obohacování kultur, nerasismem, nenásilím a že všechno se vyřeší láskou. Švýcaři se takhle opít rohlíkem nenechají, jsou daleko mrštnější a prozíraví.

Všechno je u nich tak drahé jako buď super kvalitní, což ve švýcarském slova smyslu znamená dlouhověké nebo aspoň dokonale úpravné. Všechny igelitové obaly, pytle, lahve, jsou opravdu pevné, poctivé. Chemické čistící prostředky jsou opravdu jedovaté dryáky, které svůj účel odvedou dokonale a u nás by se tyto látky ani nemohly prodávat. Taktéž léčivo.

Sveřepé babky moralistky

Ve Švýcarsku se připravte na vyčerpávající komunikaci třeba i s cizími náhodnými lidmi v MHD. Pokud uděláte v autobuse nějaký prohřešek proti jejich mravům, cizí devadesátiletá babka s energií šedesátnice se k vám přitočí a začne vám vysvětlovat, jak jste se správně v tu situaci měli zachovat a neodbydete ji, dokud si nebude jista, že jste to opravdu pochopili a rozumíte tomu. Neustále vás sledují a i cizí lidé na ulici jsou vždy připraveni zasáhnout jako pedantští učitelé, zejména k dětem cizinců. 

Je to kontrast. Na jednu stranu vás potřebují, aby občané nevymřeli, na druhou stranu z vás chtějí udělat opravdového Švýcara a budou v tom bedliví až vlezlí. Zejména staré babky v autobusech MHD vás kárají a poučují jako vlastního vnuka, nebo i lidé v obchodě, když dáváte flašky do automatu na lahve, ve výškových budovách když neumíte ovládat výtah a všude možně.

Jazyky

Další problémem je nedůvěra vůči cizincům mluvícím anglicky, ti jsou sledováni obzvlášť. Švýcaři mají své tři až čtyři jazyky, které na každém vynucují, přičemž z mě neznámých důvodů ještě velmi často tolerují španělštinu. Nemyslete si ale, že budete několik let žít ve Švýcarsku a dorozumívat se tam pouze anglicky. Anglicky sice každý z nich taky umí, ale pokud u nich máte žít, budou vás tvrdě popohánět do toho kterého jazyka švýcarského a další kapitolou je německá švýcarština, kterou agresívně vynucují. Pokud mluvíte v obchodě spisovnou němčinou, obchod s nimi neujednáte. Budou si myslet, že jste čistokrevný němec a nenechají na vás niť suchou. Vždy když budete mluvit jadrnou němčinou, pokaždé jim zdůrazňujte, že nejste němec, ale že se jenom jako cizinec snažíte německy dohodnout. Pokud tam ale budete chtít vydržet pět let a déle, vyřadí vás mezi neasimilovatelné cizince (Albánci, Makedonci, Turci) pokud aspoň neprojevíte zájem učit se tu jejich zmršenou němčinu, srágoru co navíc neexistuje v psané podobě a zapisuje se pouze foneticky. Švýcarština v německé oblasti je pravé peklo. Pokud totiž například místo německého slovesa "sehen" používají svoje "luaga" a pozdrav na shledanou "wiedersehen říkají jako wiederluaga", pak je vám jasné, že s tou němčinou v německé oblasti švýcarska je to jenom takový špatný vtip. Jakmile jim jednou řeknete pozdrav wiedersehen, už zbystří, že jste němec a už vás sledují a pamatují si vás navždy podle ksichtu, kór pokud, jak je poslední dobou u Čechů v módě, máte gesicht slováka nebo rusáka. Slovanský ksicht poznají na 50 metrů dálky, takže jste pro ně asi tak nenápadní, jako by tam šel japonec.

Břímě švýcarství

Takže vidíme, že s tím Švýcarstvím to opravdu není jednoduché a nemají to jednoduché hlavně cizinci ve Švýcarsku. Čeká vás totiž 15 let života tvrdé práce na sobě a práce v práci. Domácí povaleči se do oněch 15 let nepočítají! 

Skoro bych vám poradil, že zakořenit v jakékoli jiné německy mluvící zemi, bude pro vás snažší než ve Švýcarsku a doporučuji si to se švýcarstvím opravdu řádně rozmyslet.

Vidíte, že Švýcaři rozhodně xenofobní jsou, ale v úplně jiném smyslu, než jak je to myšleno u nás v ostatních zemích. Můžete být klidně černoch, muslim a homosexuál s bledě modrou pletí, s tím problém nemají. Ale jak u nich budete déle než tři roky a ve víře, že u nich budete chtít zůstat, musíte mlít tu jejich sračku, jinak sami sebe vyřazujete pouze k formálnímu nedomovskému společenskému styku na doživotí.

Džungle mluvy - Helvétská víra, oficiálně neexistující švýcarština

Ona pověstná Helvétská víra, která se národa drží jako hovno košile, je právě ta zabejčilá švýcarština. Švýcarsko je totiž zemí Helvétského kříže, to je ta vlajka s převrácenou hodnotou červeného kříže a Švýcarsko je Confederatio Helvetica.

Švýcarština zapsána česky foneticky; vedle správně německy; vedle případně česky

[Bis šó tuna ksí?] - Bist du schon unten gewesen? - Už ses byl podívat dole?

[Jec goma ábi.] - Jetzt gehen wir abwärts. - Jedeme z kopce.

[epis] - etwas

[eprd] - jemand - švýcarsky vlastně nesprávně etwer

[Vós hama hyt?] - Was haben wir heute? - Co máme dnes za den?

[Cíštyk] - Dienstag - úterý.

[Ví špótyš?] - Wie speht ist es? - Kolik je hodin?

[dés to] - das da - tady to

[nohomol] - noch einmal

[vós mahama] - was machen wir

[mol] - doch

Ještě někdy v životě něco takového uslyším a normálně mu dám přes hubu, až by se mu to kousavý obrátilo dozádu!

Je to totální srágora, která neexistuje v písemné podobě, zapisuje se to foneticky německým zápisem, takže cizinec je úplně vyřízený. A stejně tak mluví celé Lichtenštejnsko a celý Voralrberg (ten nejzápadnější ocásek Rakouska). 

A tohle je ona helvétská víra. Naprosto nepostižitelná, nezničitelná srágora, jíž se lid urputně drží a která cizinci znemožňuje efektivní pobyt v "německy mluvící" oblasti Švýcarska.

Naštěstí Rakušané vedle ve Voralrbergu mají státem nařízeno mluvit aspoň ve vyučovacích hodinách spisovnou němčinou, což švýcaři z nevzdělaných kruhů ani neumí a ve škole nemusejí. Takže když jdete ve švýcarsku na nákup do takové lékárny, hudebnin nebo prodejny s počítači vyzbrojen pravou němčinou, s prodavačem se ani nedomluvíte. On to na vás bude zkoušet francouzsky nebo italsky, což zase neumíte vy, a nakonec se ustálíte na té lámané angličtině, která ovšem narušuje jakékoli vřelé přijetí a laskavost. 

Angličtina není ledoborcem

Angličtina ve Švýcarsku, ačkoli ji každý umí, funguje jako přesný opak prolamování ledů: Říkáte jim tím, že se nechcete učit ani jeden z jejich čtyřech jazyků, že je nutíte do nepohodlné polohy a že u nich musíte jenom na pár měsíců něco rychle zařídit, a pak už na ně serete.

Neuznávají německou gramatiku

Navíc Švýcaři zásadně neuznávají spisovnou německou gramatiku, takže třeba často narazíte na jiné mluvnické rody podstatných jmen, nesprávné pádové koncovky v množném čísle, často úplně ignorují třetí pád, neuznávají základní tvary německých sloves, takže třeba místo gewesen říkají gesein, místo Du wirst beobachtet řeknou Du bist beobachtet, zkrátka český učitel němčiny by vám za to dal pětku na vysvědčení. A ještě to nezapomenou přemlít přes mlejnek té jejich pisklavě chroptivé sračky.

Ještě za dvacet let se spocený probouzím ze snů, vždy když v televizi předchozí den uslyším tu reklamu na švýcarský instantní čaj Rikola, jak tam ten sedlák na těch horách zařve [rí-kola] a na zvukovém pozadí tam mečej ty ovce, to bych ho okamžitě proklál bajonetem! Pokud jste takoví ti správňáčtí středopravicoví slušňáci dbající na spisovnou kulturu jazyka (jiní byste být ani neměli), tak si už jenom na švýcarský přízvuk vypěstujete alergii na celý život.

Švýcarsko si raději třikrát dobře rozmyslete

Takže jak vidno, cizinec ve Švýcarsku dostává tvrdě na hubu (na mozek) každý den. Každý den je pro vás tak nechutným dobrodružstvím, že už ve čtyři odpoledne lapáte po dechu celí zpocení a jak doma večer ulehnete, tak spíte jak zařezán. Tohle by se vám v řádném Německu nestalo. Raději si přece jen rozmyslete, čím občanem se vlastně chcete stát. Proto se všichni ti osmahlí chudáci z jihovýchodu 2020 hrnou do Německa, protože tam je vše řádné, pro ně snažší a navíc v Německu se opravdu mluví jen Němčinou.