Psí společnost; srovnání duševní vyspělosti společností u nás versus na západě

Jako bývalí sovětští rovnostáři máme stále ještě vysokou toleranci k psím povahám primitivních křiklounů.

Po stránce technologicko-socio-ekonomické si po roce 2020 již s Rakušáky a Švýcary můžeme podat ruce. Stále u nás ovšem vidím tu všudypřítomnou křupanskost postsovětských států v čistě lidské rovině.

Mám na mysli ten styl chování, kde na sebe lidi stále jen řvou a i při běžné komunikaci si vlastně pořád vyhrožují, jak to známe z českých filmů socialistické éry, např. se Sovákem, Donutilem, aj. a také hlavně z českého základního školství a i z novodobých českých detektivních seriálů. Takové to chování typu: Já jsem učitel a ty jseš žák a ty tady přede mnou budeš dělat bůhví co, když já budu chtít.

V ČR elitaření ryze autoritativních typů

Takovíto lidé, kteří dovedou komunikovat s ostatními a řídit je jenom z pozice moci, to jsem v Rakousku již viděl mnohem méně a ve Švýcarsku jsem se s tím vůbec nesetkal.

V České Republice mi stále připadá, že se tito autoritativní zmetci dostávají do vedoucích pozic a je to vnímáno úplně přirozeně a jako správné nebo jediné možné. Podřízení si od nich nechají celoživotně nadávat a berou to jako, že on je přece šéf a že se to musí. Tenhleten východní autoritářský přístup sem páchne z Ruska a bude možná jednou viditelně páchnout z Číny, z bývalých rovnostářských režimů, kde se tito uštěkaní psi nosili.

"Psí" jednání

Třeba v takovém Švýcarsku, dokonce i na vesnici (,ono celé Švýcarsko je vlastně velká pospojovaná vesnice), tam jsem pozoroval způsoby přímo opačné. Jakmile byl někdo takto neomaleně ukřičený, tak dělal jenom skladníka nebo sklepníka, možná školníka. A byl to doživotní skladník. Prostě do vedoucích pozic byli voleni výlučně lidé vedoucí ostatní dobrým příkladem, či vlídným slovem. Jak byl někdo autoritář, tak se na něj shlíželo a byl vlastně v zoufalé menšině skladníků a nosičů pytlů s cementem a nakonec začal chlastat a vlastně se v tom utopil. Taky je zajímavé, že ve Švýcarsku vůbec nebylo tolik psů. Psa jsem tam v asi 20 tisícovém městě viděl za tři roky snad jen dvakrát a vlastně to byla výjimečnost na kterou si děti ukazovaly: "Hele, támle jde pes!" U nás v Čechách pořád tyhle uštěkané zmetky mezi sebou trpíme a snad proto máme přehršel psů.

U nás (v ČR), co jsem zažil, to bylo obráceně, že školník byl vlastně ta nejhodnější dospělá postava ve škole, dětmi obdivován, zatímco ti učitelé byli jako psi. A tohle jediné se ještě musí u nás změnit, počítám, že to zabere ještě minimálně další generaci, takže snad někdy kolem r. 2050 u nás bude nátura lidí srovnatelná jako v západní Evropě. Tam jsem to ovšem pozoroval už v roce 2000.

A přesně osoby stylu Zemana a Babiše nebo dokonce pupkatí levicoví bradavičnatí uřvanci jako Paroubek nebo Ringo Čech by se u nás neměli dostávat k moci, protože to jsou přesně tihle uštěkaní postsovětští křupani, kteří na první pohled vypadají jako prezidenti postsovětských "republik" střední Asie, tzv. "-stánů".

Úměrně tomu politická situace

Tohle až se obrátí, tak si budeme moci se západní Evropou podati ruce. Zemano-Babišo-Putinovský gang to nesmí ovšem pořád strhávat směrem na východ. Snad se ten Putin tímhle 2022 definitivně znemožní a s ním i celé Rusko konečně sklapne paraple. 

Naopak lidé typu Fiala, ač těm uštěkancům připadají příliš mírní a vlastně nudní, toto jsou přesně politici západoevropských demokracií a tím nemyslím Británii ani Francii, toto jsou přesně lidé, kteří tvoří elitu, jak jsme je v roce 2000 obdivovali v německy mluvících zemích. Lidé typu Fiala, važmě si jich, podporujme je a držme si je nahoře za každou cenu, tolerujme jim prosím i nějaký ten přešlap, žijí v těžké době a způsobem vlídného slova či dokonce dobrého příkladu, to mají dvojnásob těžké uspět mezi cholerickými uřvanci. Fiala je totiž přesně tím, o co se tenkrát snažil Schwarzenberg, ušlechtilá spředopravicová síla dobrého vzoru, ale byl na to již dost starý a špatně artikuloval. 

To by se mělo změnit celospolečensky i v českých firmách. Pokud v každé střední firmě budou dělat manažírky uřvanci typu Faltýnek, pak stále i většina jeho lidu bude vypadat jako z filmů s Donutilem, Skamenem a Landovským. Nebo se Sovákem. Filmy, které se na západ od nás netočí, neboť by z nich publikum nebylo nadšeno tolik, jako u nás.

Neotesané hovadství tvaruje společnost

Ono třeba v takové armádě to asi vždycky trochu chce, ale takové základní školství by nemělo být pro děti jako výchova do armády. A každý kdo přijede ze západu k nám, vám řekne, že byl pár dnů v české škole a že mu to tam připadalo jako ve vojsku, když to přeženu, tak třeba jako v dnešní Číně. V Číně jen ještě navíc strkají zlobivé děti do temných komor. Tento zrůdný přístup prosazování vlastní vůle pouze autoritou potom vedl k tomu, že vojáci na smrt nenáviděli vlastní velitele, a Sověti proto museli mít pro případ skutečných konfliktů stínové útvary a stínové velitele, protože kdyby se opravdu něco strhlo, tak vojáci by jako prvního zastřelili svého nadřízeného a poté teprve by stříleli na nepřítele. Sověti tak v případě války museli zaměnit stínového velitele útvaru za jiného, kterého vojáci nikdy neviděli a tedy neměli důvod ho zastřelit zezadu a jedině tak to mohlo fungovat. Přitom si sami nasrali do bot, jak říkají moraváci: do vlastního hnízda. Zbytečné režijní náklady navíc. Pak byl navenek ten ruský přístup ve srovnání se západním vždycky daleko více debilní (neschopný), protože si sami přidělávali problémy, jako by jich už tak neměli dost. No a tato nenávistná atmosféra "vlastní ke vlastnímu" stále přetrvává na základních školách. Já jsem to zažil někdy 2004 ještě na gymnáziu v stotisícovém městě. Rakouští učitelé toho sice naučili méně, ale v podstatě byli svými žáky obdivováni, až na pár nepěkných výjimek. U nás je podíl převrácený. 

Ta změna jde pomalu, ale zaplať pánbů jde, je viditelná. Chce to vydržet v dosavadních středopravicových kolejích a volit všichni tak, aby psí lidé (uštěkané hlavy) neměli šanci vyšvihnout se do vedoucích pozic, jako třeba právě ve Švýcarsku. Ono sice každé připodobňování ČR ke Švýcarsku je ironické, ale vydržme to ještě. Jak říkal sám švýcar C.G.Jung: Ideál je sice špatný jako cíl, ale výborný jako ukazatel směru…