Komplikace s nazýváním Česka v německy mluvících zemích; Zamyšlení nad České kontra pravé Švýcarsko
Pokud bychom se učili němčinu ve škole v Čechách, víme zcela jasně, že Česká Republika se správně německy řekne (die) Tschechische Republik. No ale když v těch německy mluvících zemích pár let žijete, přestane Vám tento nejoficiálnější knižní název naší vlasti stačit. Upřímně pojem Tschechische Republik jsem tam slyšel skloňovat za tři roky snad jednou, možná dvakrát a to ještě ve večerních zprávách, které byly vysílány z opravdového Německa.
Ale přitom o problematice mého češství se tam mluvilo imrvére nebo aspoň dvakrát měsíčně. Jak je to možné? Co třeba lidové pojmy Česko a Čechy, které řadový Rakušák i Švýcar v neformálním hovoru používá?
Dojížděl jsem ze Švýcarska na gymnázium do Rakouska (přes Lichtenštejnsko) a tam mě všichni znali jako Čecha (der Tscheche), něco jako Dolpha Lundgrena zná celý svět pod názvem Švéd. A často jsem jim o své vlasti vyprávěl. Už ale né oficiálně, jako při státnické návštěvě, ale používal jsem jejich lidovou slovní zásobu.
Takže v němčině Čechy jako přímo ty Čechy jsou die Tschechien a krásně tam hraje ten ženský rod v množném čísle. Pak ještě ale existuje moderní hulvátský pojem obdobou v češtině Česko, který je sice nechutný, ale jde tam hlavně o to zkrácení dvojslovného slova na jednoduché. Bohužel Rakušáci také pojem Česko znají a mají pro něj svůj německý ekvivalent (das) Tschechei, jako to jedno česko středního rodu. Takže přeložené to mají geniálně a gramaticky to ve všem sedí.
Ze začátku, když jsem ještě německy příliš neuměl, používal jsem knižně sucharský pojem Tschechische Republik a zdál jsem se jim tím cizinecky toporný. Dále jsem si všiml, že v přívětivé řeči se i děti ve škole (nejen učitelé) snaží skloňovat Čechy jako Tschechien s tím množným číslem a mluví tedy o těch Čechách.
V rychlosti ošuleného rozhovoru nebo v ne úplné přívětivosti, když jim to ujede, hovoří o tom jednom Česku (s Tschechei). Ale sami to vnímají jako nesprávný pojem a často se i opravují na Tschechien nebo se omlouvají, že jim to v rychlosti ujelo. Něco jako kdyby černochovi omylem v rychlosti řekli negr a pak se hned opravili.
Čech - Tscheche
Češi - Tschechen
Čechy - Tschechien
Česko - Tschechei [čechaj]
Česká Republika - Tschechische Republik
Československo - Tschechoslowakei, také anglicko-německy polsko-maďarským zápisem zkomoleninou Czechoslowakei (CZ), která pro ně definuje tu zkratku CZ a která je sice špatně, ale je vžitá všude na světě i sto let nazpátek a je vlastně roztomilá. Czechoslowakei znají třeba i staří důchodci Australané, Japonci a Američané, které tu a tam můžete ve Švýcarsku potkat. Když jsem Australskému turistovi vysvětloval, když se mě ptal na cestu, že jsem také cizinec a že se tam nevyznám o moc lépe než on, samozřejmě se tázal odkud jsem. Já mu řekl oficiálně "aus der Tschechischen Republik" a to tápal. Jakmile jsem mu řekl Tschechoslowakei, tak ihned věděl "Ahá Czechoslowakei, no jistě. No tak to jste vlastně kousek odsud." Ten Australan nějak těch 900 km chápal jenom jako kousek země a říkal, že ho strašně obtěžuje, jak my v Evropě mluvíme na jednom kontinentě tolika různými jazyky. To je prý strašné.
dále pak
(e) Böhmen (Čechy)
(s) Mähren (Morava)
O svém pronikavém češství, jako že se hlásím k Böhmen a né k Mähren, jsem bohužel mezi nimi jaktěživ nehovořil. Oni si velmi dají pozor na to, aby jakékoli národnostní specifi(e)kálie utnuli již v zárodku, když se schyluje k tomu, že někdo se rozkecá o něčem ze své vlasti, co nikdo jiný kromě něj nezná.
No, ale znovu k tématu: Tohle jsem neměl přesně prozkoumané a nikdy jsem nevěděl, jak to s tím Tschechei [čechaj] je, pouze jsem tušil, že je to mluvnicky nespisovná jednoslovná zkrácenina jako u nás. Ovšem u nás se Česko z argotu stalo běžně uznávaným označením pro celou Českou Republiku.
Osvětlení se rýsuje
Až jednou, v jedno páteční odpoledne, ve formálních kruzích, jsem tomu problému stanul tváří v tvář! Byl jsem po každém odkrouceném roce na pohovoru s ředitelem, který se mě vždy ptal, jak tam sám sebe vnímám a pozoroval mě, jak se stále zlepšuji v Němčině. No a padla řeč také i na slovo Česko (Tschechei)! A nečekaně, až výbojně se na mě ředitel urval, že to prý já nemohu takle mluvit o své vlasti jako o Tschechei! No to by prý nešlo! Před 20 lety prý česká menšina v Rakousku si stále stěžovala, že jí vadí pojem Tschechei, že je to uráží a ať říkají spisovně Tschechien v množném číslu. Takže pak proběhlo v celorakouských médiích odhlasování a ustanovení jediného správného jednoslovného názvu pro Českou Republiku v němčině jako Tschechien a byla prý kolem toho velká mediální štvanice a strašně dlouho jsme s takovým nesmyslem Rakušany srali, že trváme na množném čísle Tschechien a vyžadujeme to po nich. A teď si představte, že já živý Čech v roce 2002 na pohovoru u ředitele jsem mu do očí o své vlasti řekl Tschechei. No ten to málem nerozdejchal a ještě než za mnou zapadly dveře, volal: Sami jste si to rozhodli, tak teď to musíte dodržovat! No já o tom jako čerstvý cizinec vůbec nevěděl. Zřejmě si myslel, že ho s tím schválně provokuju!
Tak mi to bylo osvětleno. Velice zajímavá, až cimrmanovsky poučná historka z mojí německy mluvící anabáze. Takže nedivím se, že v tom Rakousku-Uhersku bylo takové národnostní tření. Protože jestli tam Češi buzerovali stařičké mocnářství s takovýmito kravinami, tak se to rozpadnout muselo.
Paskvil České Švýcarsko
No a když už jsme u toho, tak zde musím napsat i o hluboce odsouzeníhodném paskvilu, jakým je název České Švýcarsko, který když jednou za pět let slyším ve zprávách, když tam vždy buď hoří nebo je naopak vyplaveno povodní, tak mě to až bolí u srdce. Já být Švýcarem, tak bych za to Čechy žaloval u mezinárodního soudu. Za tu nestoudnou potupu!
Jak si pamatuji, ve Švýcarsku jsme tenkrát žili v nížině, ale přesto o 500 m výše, než v polabské rovině v Čechách. Naopak Hřensko je známo jako nejnižší bod České Republiky, a zrovna nestydatě leží v jakémsi samozvaném Českém Švýcarsku. To je první urážka. Nejnižší bod nížinné České Republiky nazvat Švýcarskem, tedy střechou Evropy s nejvyšší nadmořskou výškou.
Skály jsou v Alpách šedobílé, čedičové, ostře hranaté až ostnaté, kdežto u polabských pískovců u nás naopak jsou naopak tmavě žluté, pískovcové a omleté, kulaté, zvětralé. Je to způsobeno tím, že Alpy jsou nové hory a tedy ještě nestačily zvětrat, tak jako skály v Čechách a v jejich Českém Švýcarsku. Druhá urážka. Jsou starší o několik geologických období a moc dobře víme, že to jsou pro nás hory jenom takzvaně. Víme, že i třeba naše nejvyšší hora Sněžka je vlastně jenom největší zabroušený, travou porostlý kopec a o žádné skály jako o obnažené horniny, tam nemůže být ani řeči. Třetí, do očí bijící urážka.
Zkrátka nevím, kdo ono označení českého parku a s jakými pohnutkami vymyslel, ale nedivil bych se, kdyby to pravé Švýcary mělo za úkol jen nasrat. Kdyby na to Švýcaři šli důsledně, což většinou všude jdou, já bych Českou Republiku za toto politováníhodné potupné označení ihned žaloval. Nebo bych to přejmenoval s uvozovkami, aby každý viděl, že je to ironie, České "Švýcarsko" v uvozovkách, protože je to vlastně opak Švýcarska!
Představte si, že by třeba někdo kus Běloruska nazval Běloruskou Českou Republikou! To bychom je pane hnali! Jak se opovažuje rusák jeden? Podobně nás totiž Švýcaři vnímají, jako záhadný neznámý slovanský stát z bývalého východního bloku (a tedy podezřelý…).
Chápu, že to Češi tenkrát mysleli v dobrém, ale je to naprostý průser, který jenom přilévá olej do odedávných slovansko-germánských třenic. Myslím, že Švýcaři o tom taktně mlčí jenom proto, že nejsou v Evropské Unii a tedy nám nemohou nijak rozkazovat.
Jeden z příkladů, jak prostý geomorfologický pojem může někoho pěkně naštvat. Vemte, co se nadělalo kolem rumu a špekáčků. A ironický pojem České Švýcarsko jim nevadí! Však, myslím, když jsem ono téma nadnesl, se o něm počne hovořit aspoň v českých médiích. "Cikána vyhodíš, černoch ti nevadí!"