Podpásovka pro cizince – švýcarština - Helvétská víra

O Švýcarsku se všude udává, že hlavním úředním jazykem je v německé oblasti němčina. Pravda se ale má tak, že pokud nejste přímo na obecním úřadě (Gemeinde), nemáte šanci se s naší učebnicovou němčinou vůbec setkat, protože mezi lidem vládne švýcarština. Pro cizince tam nastává úskalí, že žije v zemi kde tiskoviny jsou psány němčinou a mluvené slovo švýcarštinou která v psané podobě ani neexistuje, ale o to urputněji se to mezi lidem drží, doslova jak helvétská víra (Confederatio Helvetica (CH) = Švýcarská konfederace).

Ačkoli jsme bydleli ve Švýcarsku, právě švýcarština byla důvodem, proč jsem na gympl dojížděl do Rakouska, kde měli učitelé povinnost při hodinách mluvit spisovnou němčinou.

Suisse allemand

Schwizerdütsch (německy Schweizerdeutsch, francouzsky Suisse allemand, italsky Svizzero tedesco a rétorománsky Tudestg svizzer) je sdružující označení pro dialekty němčiny, jimiž se mluví v německy mluvících kantonech Švýcarska. Wikipedia ale upozorňuje a Švýcaři jsou na to skutečně velmi hákliví, že se standardní němčinou Hochdeutsch by se jazyk vůbec neměl ztotožňovat.

Wikipedia udává, že počet lidí hovořících švýcarštinou je 4,9 milionů a to výhradně v mluveném styku a pouze ve Švýcarsku. Podle oficiálního statutu však není úřední řečí nikde a jak já s oblibou připomínám, vůbec neexistuje v písemné podobě. Lidi si ji sice zapisují, ale je to pouze fonetický zápis slov pomocí německé abecedy. U švýcarštiny platí, že na rozdíl od ostatních dialektů němčiny, se ve všech situacích dennodenního rozhovoru ujede vždy přednostně ke švýcarštině a teprve když to s cizincem opravdu nejde, teprve pak se velmi neradi přehoupnou do spisovné němčiny a tam už jsme doma.


Každý pes jiná ves

Das deutsch-alemannische Dialektkontinuum sestává ze stovek nářečí, kde doslova každá vesnice měla vlastní výrazy pro určité významy. Švýcaři na to jsou hrozně pyšní naopak k velké nevůli cizinců, kteří chtějí mluvit standardní němčinou a švýcarština je jim velkou bariérou. Jak ovšem mohlo něco takového vzniknout? Je to kvůli silnému topografickému členění Švýcarska, jsou to převážně údolí mezi horami a kvůli tomu titěrná mobilita až do počátku 20. století, neboť tradice zde spočívá převážně v drobné zemědělské výrobě. Soused to měl k sousedu několik kilometrů horským terénem a tedy proto se nářečí každé vsi dost silně od sebe odlišují. Se standardizací psané podoby si tenkrát nikdo příliš starostí nedělal.

Odhalil jsem důvod Švýcarské jazykové nadutosti

Oni považují švýcarštinu za středověkou němčinu, jejíž tradici dokázali jako jediné uchovat od středověku a tu oficiální němčinu německou a rakouskou považují za svoje nechtěné a zmršené dítě, které se jim vymklo z kontroly a přerostlo je. Proto ta nenávist a rivalita vůči Němcům, kterou vám potvrdí každý, kdo nějakou dobu žil někde ve větším švýcarském městě (tím spíše na Venkově). Kvůli izolaci ve vesnických horách kde venkov mluví nejednotně tak, jak jim zobák narostl a kde každá vesnice, každý rodinný klan mluví svým vlastním nářečím, jejichž množině se dohromady říká švýcarština [švycrdyč, švycdyč]. Ano pouze díky izolacionismu, kde každá vesnice měla k sousední minimálně půl hodinky pěší tůry v horách, ve městech, kde žije ruch a díky kterým celé Švýcarsko dobře prosperuje, tam po nich chtějí v televizi, školách, v obchodech i na úřadech mluvit jednou jednotnou normální učebnicovou němčinou. A oni si připadají znásilněni. Zneuctěni tím, že ve své vlastní zemi se po nich chce, aby mluvili němčinou, jakou se mluví mimo jiné v Berlíně a ve Vídni. Proto jste možná slyšeli ty haldy historek, kdy Němec přijde v Basileji do baru a odmítnou mu tam nalít pivo, dokud si ho neobjedná švýcarštinou. Jazykem který oficiálně neexistuje a který se možná pět set let předává v ovčíně ústní tradicí. Čili jazykem, který nikdo jiný ani nemá šanci se naučit, pokud se tam nenarodil a když ho neumí spíš ho mezi sebe nikdy nepřijmou a tím ten koloběh pořád běží.

Pouliční buzerace

Jako Čech jsem se tam léta dohovoříval učebnicovou němčinou, kterou známe z českých škol a pamatuji, že jsem tam zažil řadu situací zejména v obchodech, kdy jsem jim zcela gramaticky německy správně před pultem vysvětlil co přesně chci a oni kroutili hlavou a odmítli mi to prodat jako že to nemají, nebo že by se to muselo přiobjednat a přitom to měli několik kusů za výlohou na chodníku. Zcela jasně jsem vnímal, že ten chlap v počítačovém obchodě nebo ta ženská v lékárně moc dobře ví, co si od něj chci koupit, ale prostě mě považoval za Němce a tak jsem měl smůlu.

Dokonce jednou jsem zašel v obchodě s hudebními cédéčky tak daleko, že jsem jim vysvětloval, že jsem Čech. Dokonce se mě jeden chlap zeptal na příjmení a když ho uslyšel a říkal, že mu to zní podobně jako jména českých hokejistů, tu náhle jakoby z něj to břemeno spadlo a najednou mi vyšel vstříc a prodal mi to, co jsem nalezl v jeho nabídkovém katalogu černé na bílém! Dokonce jsme tam měli známou, která učila někde v Curychu [cýrí] na katedře slovanských jazyků a ta mi to velmi nenápadně, trochu z druhé strany toho švýcarského pohledu, potvrdila. Náhodou to byla Švýcarka, která měla několik let s manželem překladatelskou firmu v Praze a tak to poznala i z té druhé strany a s pokorou musela několik let chtě nechtě mluvit učebnicovou němčinou.

Přepínání jazyků v přímém přenosu

Podobné to máte ve zpravodajských relacích na švýcarských televizích. Copak, ve francouzských a italských částech mluví svým úředním kantonálním jazykem. Problém nastává jen u německých kantonů. Vy se díváte na zprávy dne mluvené standardní němčinou a jakmile začne počasí, kultura, sport, najednou ti samí lidé mluví jiným jazykem, ze kterého pouze zachytáváte kontext, ale větám nerozumíte. Korunu tomu nasazovaly pořady kuchařské, koníčkářské (basteln) a zejména pořady pro děti (Murmi – přerostlý svišť), které jsme v sobotu dopoledne se sestrou sledovali a nad kterými nám po jazykové stránce zůstával rozum stát.

Zdroj

Vlastní švýcarské mládí Digitálního Cestovatele (mládí v trapu)

Schweizerdeutsch. Wikipedia. Die freie Enzyklopädie. Web. 2015.
<https://de.wikipedia.org/wiki/Schweizerdeutsch>

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Nedbalost je matkou neschopnosti.
z dokumentu o haváriích jaderných elektráren