Obecné metodiky pro mírný růst

Návod na konkrétní osvědčené výherní taktiky zatím v plén nevydám. Tohle je však posouzení obecných problémů na ruletě a rady, jak jim čelit – tzn. nedostat se dlouhodobě do mínusu.

Riskovat co nejméně a postupovat vždy po stejných krocích.

Když se snažíte předvídat výsledek po výstřelu kuličky a sázíte těsně před vypršením času a pouze na "tutovky", u kterých si jste skoro jist, že to padne, pak se vám jako dlouhodobě efektivnější způsob osvědčuje sázet po stejných dávkách nebo kombinovat maximálně tři konstantní částky stále dokola. Nedochází tolik k velkým výkyvům při sérii úspěchů nebo neúspěchů, které hráče vnitřně ruší a často ho vyvedou z rovnováhy. Vyvedený hráč pak buď vsadí ve špatné kolo nebo ještě hůře propásne pěkné kolo.

Hlavním důvodem je ubránit se úplné ztrátě kreditu při více prohrách za sebou a uchránit se tak nemožnosti napravit svoje prohry v jediné a téže seanci (bez refinancování). Jste totiž profík a vaše celková výhra přece nezávisí na náhodném hádání (riskování) jako u amatérů. Máte přece svoji pečlivě vylaďovanou taktiku, které když se budete přísně držet, máte zaručen pozvolný růst.

Hrát často, vybírat to po každém větším úspěchu a stále znovu

Klíčem dlouhodobého úspěchu hry v ruletu je riskovat co nejméně a tedy vyhrávat co nejčastěji po malých částkách. Mně se osvědčilo hrát jednou až čtyřikrát denně po maximálně pětistovce. Když to jde hodně dobře, vytáhnu výhru i několikrát denně ze dvou až pěti stovek na tisíc a to je cíl. Stroj si o vašem chování na ruletě vede záznamy a když to jde, tak vás z pětistovky na tisíc pustí celkem rychle. Situace se zásadně změní když dosáhnete tisíce z několika málo stovek (dvou až tří) a chcete jet dál. To vás to najednou na 1500 třeba celou hodinu nechce vyhoupnout. Když pak útočíte ze dvou tisíc na tři, jde to už úplně do heiselu, trápíte se tam další tři hodiny a nakonec znaven spíše prohrajete. Proto pro profesionálně zvládnuté hraní radím: Vybírat to po každé pěti- až osmistovce do plusu. Nic vás to nestojí a ještě si tím ušetříte čas i peníze. Když bude pan výplatčí remcat, že ho taháte z pelechu každých dvacet minut, odvětíte mu po způsobu Bolka Polívky: "Člověče chlape, dyť tady jste za to placenej a beztak se tam v té kukani jenom válíte a ještě čumíte na televizi v pracovní době!" V lepším případě mu zacpete ústa jednou stokorunou, což mu bohatě za ten den musí stačit.

Když to opravdu zrovna nejde

Jsou ovšem dny a je jich dost, kdy pro výhru několika stovek musíte nejdřív použít celou pětistovku a po dlouhé době a nervech se spokojit třeba jen s dvoukilovou výhrou na pivo a cigarety.

Nerozhodně

Někdy uděláte třeba po dvou hodinách hraní horko těžko remízu a pouze se z prohry dostanete zpět na svoji pětistovku, kterou vyberete a přijdete až druhý den.

Prohra

Pak jsou také dny a je jich také docela dost, kdy prostě nevyhrajete nic a o celý maximální vklad (pětistovku) přijdete. Mnoho hráčů vám potvrdí, že v takové dny je lepší vůbec nerefinancovat, protože ruleta v tomto módu vás obere o jakékoli další peníze, které tam strčíte, a je ten den úplně jedno, jakým způsobem a jak dlouho budete hrát. Proto máte pojistný mechanismus ten, že sázíte pouze maximálně pětistovku a když ji prohrajete, jdete domů. Tím se Vám nemůže stát to, co amatérům, že najednou prohrají několik tisíc nebo i výplatu během pár hodin.

Dlouhodobá aritmetika

Teď jednoduchý princip jak to funguje. Za jeden den můžete prohrát maximálně pětistovku. To je prostě železné pravidlo, které musíte dodržet, jinak vás to vyhodí z rovnováhy a už se třeba nikdy nechytíte. Při každé hře se snažíte udělat jednonásobek vkladu do plusu, tedy další pětistovku k té vložené vyhrát a vybrat tak tisíc korun. Tyto případy samozřejmě variují tím, že někdy vyhrajete třeba jen dvě stě (vyberete 700), jindy devět set (vyberete 1400). Sázíte ale vždy pětistovku a když zrovna prohrajete, jdete domů a necháte to až na příště. Tím je prachjednoduše zajištěna vaše dlouhodobá plusovost.

V sledovaném měsíci se po celou dobu snažíte minimalizovat počet proher třeba i vybíráním remízy (vybrat vklad).

Matematická věta

Pokud pravidelně vyhráváte v průměru jedno až 2,5-násobek vkladu (ale čím víc tím líp) a zároveň je za měsíc počet vašich výher minimálně o jednu vyšší než počet proher, pak nutně musíte být v plusu. Ať si každý nevěřící remcal kecá co chce, když mu ale předložíte výsledky svého měsíčního ruletového účetnictví, veškeré námitky umlknou.

Dlouhodobý problém

Ale nikdy nevíš jaká série proher tě třeba hned nazítří čeká. Takže u mě osobně se ověřilo mít vždy po ruce režijní (provozní) peníze na čtyři vklady dopředu. To znamená dva tisíce (4*500) by měly být vždy po ruce, ale neuplatňovat je nikdy hned po prohře jako spitfire (horká hlava), ale nejdříve druhý den. Jsou to vaše peníze vyšetřené čistě na ruletu a máte je vlastně pro případ nejhoršího - pokud ve čtyřech dnech za sebou prohrajete.

Jakmile jednou čtyřnásobná prohra nastane, tak na daný podnik na nějakou dobu zanevřít a chodit jinam na jiný stroj. Dejte tomu pauzu klidně na dva měsíce, pak se vracejte pozvolna - další pokusy dělejte s úplně minimálními částkami nebo nejlépe úplně nanečisto, tj. Představujte si, že zrovna sázíte a výsledky si zapisujte vedle na papírek. Pokud vám to deset až dvacet kol jakžtakž vychází, můžete začít opatrně hrát.

Amatér (horká hlava) by jel naplno hned po měsíci a bez testovacího provozu by rovnou sázel tisíce. Jaké by však bylo jeho překvapení, kdyby po absolutní prohře zjistil, že ruleta se ještě pořád neoddělila od obíracího módu.

Zdroj

Vlastní více než desetiletá praxe na ruletě