Zebu
Indické "Bullet-Proof Vehicle" z roku 2018
Firma DCM Shriram Industries Limited existuje v Nai Dillí od roku 1959. Je to hrdě indický výrobce pyšnící se tím, že vyrábí s podporou indického ministerstva průmyslu a vyrábí ryze v Indii produkty zbrojního charakteru, od vozidel až po drony.
Zebu je rodinou zatím třech zástupců obrněných silničních 4x4 vozidel pro ozbrojené složky. Výrobce Shriram by svá vozidla nejraději viděl hojně používaná indickou armádou, ale naznačuje, že jeho vozidla jsou vhodná i pro partyzány v regionu kolem Indie a Pakistánu, kde se může schýlit k propuknutí ozbrojeného konfliktu každou chvíli, již posledních 16 let.
Čtyřkolové obrněné vozidlo je dlouhé bezmála 5 metrů, schopno pojmout 4 až 8 pasažérů (max. šestičlenný výsadek ozbrojenců). Dle propagačního videa to vypadá, že vozidlo se honosí především množstvím střílen, odkud mohou členové posádky, chráněni pancířem vozidla, vystrčit svoje útočné pušky. Výsadek může vystupovat dvoukřídlými dveřmi a dva řidiči mají k dispozici dvoje postranní dveře do kabiny. Všechna skla ve vozidla jsou neprůstřelná pro zbraně do síly kalašnikovů s průbojným střelivem.
Výrobce Shriram je bohužel tou firmou, která propaguje svůj produkt, se kterým chce uspět, ale zároveň nám zatajuje jeho vlastnosti. Takže ani na domovském webu se nedočteme o vozidle víc, než běžné reklamní řeči. Jedna z věcí, kterou se kromě standardizované neprůstřelnosti výrobce chlubí, je mimořádný systém osvětlení, který prý super výkonem ozáří každou nejtemnější skulinu. Řidič tak může bleskurychle přepínat různé směry a výkony čelního osvětlení.
Vozidlo je podle vzhledu velmi mohutné, ve skutečnosti však patří k těm nejlehčím. Bojová hmotnost vozu je 4 tuny, takže mu na pohon stačí onen vznětový čtyřválec o objemu 2,2 litru. Ten spolu s automatickou převodovkou udělí Zebu až maximální rychlost 130 km/h při dojezdu 300 km cestovní rychlostí (né moc, na palivu se ušetřila hmotnost). Užitná zátěž je nijak slavných 550 kg. Vozidlo je posazeno ve světlé výšce 20,6 cm a přebrodit vodu dokáže do max hloubky půl metru.
No a nakonec to nejdůležitější: Balistická ochrana vozidla dle NATO standardu STANAG 4569 má pouhý Level-1, to znamená v podstatě je pancéřované pouze vůči střelbě z pistolí. Ochranu lze údajně zvýšit přidáním dalších plátů pancíře, ale o tom je ticho po pěšině.
Takže vzhledem k nízké ochraně, nízké užitné zátěži a nízké zásobě paliva, vozidlo chce nejspíš dobýt svět svojí lehkostí a zřejmě i levností. Jinak si nemohu vysvětlit, proč Shriram vozidlo Zebu vůbec vyvíjel. Plus samozřejmě má dojezdové vložky v pneumatikách, klimatizaci a ony již podruhé zmiňované střílny. Nemohu se ubránit dojmu, že vyvinutí obrněného vozidla v Indii je asi tak neotřelou věcí, jako v Evropě vývoj vrtulníku. To jsou teda zlatí další dva přední indičtí výrobci obrněných vozidel, Mahindra a Tata.
Je tu ještě lehčí bratříček - Zebu Carmel Lite, u nějž se výrobce pyšní ocelovou konstrukcí a modulárním návrhem (dnes by to jinak na světě ani nešlo). Shriram se zde dále chlubí nehořlavými sedadly a vůbec interiérem, který při požáru nedusí posádku jedovatými výpary a ani se při jeho hoření nevyvíjí moc kouře. To bude asi spíše vedlejší důsledek volených materiálů, než že by to výrobce prvoplánově zamýšlel. Předností vozu má být také pohotovost, s jakou je možné při havárii bleskově sáhnout do přihrádky pro lékárničku! Aha, takže vidíme, že ta Indie je opravdu někde jinde, geograficky i technologicky. Vozidlo Zebu a jeho oficiální prezentace mi úplně "vzaly dech". O něčem tak podprůměrném takto vychváleném jsem ještě nepsal!
Zdroje
https://www.dcmshriramdefence.com/carmel.php
https://forceindia.net/feature-report/defexpo-2018-briefs/