XM-501 NLOS PAM
U.S. protitankové střely non-light-of-sight na moři
XM-501 bylo experimentální a velice důvtipné řešení protitankových řízených střel, mobilní za každou cenu a nezávislé na pojezdové platformě. Byl vyráběn kolem 2009 společnostmi Lockheed Martin a Raytheon.
Jde o americké (U.S.) řešení protipozemních raket vyvíjené původně pro odpal z lodí při pobřeží. Rakety jsou z důvodu úspory místa odpalovány ve zcela svislé poloze, což ovšem jedině zdůraznilo jejich NLOS (Non light of sight) charakter. Systém měl doplňovat schopnosti lehkých i těžkých brigád Strykerů a tanků Abrams. Nakonec měl nabídnout přesnou palbu okamžité reakce ze souše na pohyblivé cíle na moři.
K tomu měl využívat raket PAM (Precision Attack Missile) letících po předprogramované trajektorii s rádiovou aktualizací údajů o cílech s řídícím stanovištěm. Zároveň jsou naváděny po laserovém paprsku. Rakety PAM jsou dvoustupňové a zasahují cíle v maximální vzdálenosti 40 km. V počáteční fázi letu si udržují směr přes inerciální a GPS navigaci. K vidění cíle využívají nechlazenou infračervenou elektrooptiku, tzn. byly by oklamatelné obrazem slunce, pokud by nemířily shora dolů. Bojová hlavice využívá jak projektil utvořený explozí, tak jeho střepinový obal.
Jedna odpalovací jednotka obsahuje 15 raket PAM, jeden počítač řízení palby a komunikační zařízení. Ačkoli budou součástí síťového bojiště, přesto mají fungovat jako nezávislá jednotka, která si sama určuje cíle a sama je ničí. Rakety jsou vystřelovány v 5vteřinových intervalech nebo jako celý roj raket. Jejich kontejner byl určen pro vezení na vozidlech JLTV a FMTV nebo k nesení vrtulníkem z rodiny UH-60 nebo letadly C-130.
Jedna raketa PAM je dlouhá 1,1 m a váží 1,58 tuny. Kontejner měl rozměry 1,8x0,28x0,28 m a byl určen pro projekty Precision Attack Munition (PAM) a Loitering Attack Munition (LAM). Ačkoli je to velmi zajímavé řešení vyráběné původně pro nové lodě amerického námořnictva Littoral Combat Ships, projekt byl 2011 zrušen. Kritizovány byly snad nedostatečné letové výkony raket a ke stejnému účelu byly doporučeny stejně velké rakety AGM-176 Griffin. Mám dojem, že systém si prostě "odnesl zrušení" spolu s celým zrušeným programem Future Combat Systems, který sestával z mnoha ba i revolučních prostředků. Snad pro celkem nevídané trojnásobné navedení raket byly rakety těžší, než výkonům dovolovalo tuhé palivo.
Zbraň se dá užívat také jako letící kamera a síťový komunikační uzel, rozšiřující situační přehled za horizont. Cvičné rakety zaslaly na základnu obraz svého cíle těsně před dopadem na něj (slepé). Rakety na dálku v reálném čase disponují online databází vzhledu všech možných bojových prostředků nepřítele, takže dokázaly přesně identifikovat cíl, na který nalétaly. LAM byly k tomuto účelu vyčkávací municí, jež samostatně vyhledává cíle, avšak na tryskový pohon a kapalné palivo. Dokázaly se zdržovat ve vzduchu 30 minut, kroužit nad oblastí a skenovat ji do dosahu 72 km.
Mám dojem, že PAM a LAM příliš předběhly svoji dobu, byly totiž svým koncepčně podobné s geniální zbraní LOCAAS, která byla rovněž zrušena a to ne jistě náhodou. Stejně tak se nedočkaly využití další výtečné německé rakety Polyphem s tou samou schopností.
Zdroje
https://defense-update.com/20091014_nlos.html
Wikipedia