Trident II D5 / UGM-133 (jaderný palcát USA)

Submarine launched intercontinental ballistic missile (SLBM)
Hlavní hrozba USA pro jaderné odstrašení
Americký palcát

Třístupňová, přes 13 metrů dlouhá, s doletem přes 12000 km, s jadernou hlavicí o osmi návratových tělesech (MIRV). Taková je americká mezikontinentální balistická střela Trident D5. Raketa tato je určena pouze k odpalům z ponorek třídy Ohio, také jí disponuje UK v ponorkách třídy Vanguard. Je to tedy ponorková složka jaderné triády USA. Zatím jde o poslední a největší nosič jaderné zbraně USA.

Trident II D5 byl v USA vyvíjen od 1980 společnost Lockheed Martin Space Systems a nastoupil do služby u U.S. letectva již  1990. Oproti předchozímu Trident I C4 má zvýšen jak dolet tak přesnost. Do 1994 podstoupily americké trojzubce značnou revizi, kdy jim bylo přidáno navádění přes GPS a byla vyvinuta varianta earth penetrator pro útok na hluboko umístěné podzemní základny. Přibyla nová návratová tělesa s novými pohony třetího stupně raket. Trident II D5 se tím stal velice aktuální zbraní, zejména s novými ponorkami a takto má v aktivním arzenálu USA zůstat minimálně do 2042.

V letech dvoutisících pak proběhla výměna náloží jaderných za konvenční výbušné, aby Američané svoje nejskvělejší rakety mohli vůbec kde uplatnit. Od pádu Sovětského Svazu s nimi bylo provedeno 160 úspěšných testů (jaderných i nejaderných).

Raketa D5 doručí bojovou nálož do vzdálenosti 12 tisíc km. To bylo výrazným zlepšením oproti raketám Poseidon s nižším dosahem, které aby mohly útočit na cíle v hlubokém vnitrozemí Sovětského Svazu, musely s nimi ponorky nepříjemně operovat pod arktickým ledem. S raketami Trident však Američané mohou vpravit atomovku Rusům rovnou do Moskvy a to téměř odkudkoli. Hmotnost nálože je 2800 kg a ta je rozložena do dvanácti jaderných hlavic. Po pádu Sovětského Svazu byl jejich počet snížen na osm. Jedna hlavice má mocnost 475 kilotun, což je ještě o trochu více, než má v silech umístěný Minuteman III.

Aktualizovaná přesnost rakety je 90 m od požadovaného cíle, přičemž každé návratové těleso může zasáhnout cíl jiný. Hlavice se navigují pomocí hvězd (MK 6 Astro-inertial guidance), přes GPS i inerciálně. Svoji trajektorii korigují vektorováním tahu. Všechny stupně rakety mají klasické raketové motory na tuhé palivo vyvinuté firmou Northrop Grumman. Hmotnost plné natankované rakety je skoro 60 tun. Raketa je odpálena pod vodou, kdy prostě síla plynných zplodin vyžene raketu ven ze šachty. Až nad vodou se úplně zažehne motor prvního stupně. Tím raketa nabírá výšku a po pouhých 65 vteřinách motoru vyhoří všechno palivo, slabou náloží je odpálen od těla rakety a iniciuje se druhý stupeň.

Rakety s celkem 240 nukleárními hlavicemi Amerického námořnictva jsou dle zprávy z 2016 údajně umístěny na dvou místech oceánů, 9 na ponorkách v Pacifiku a 5 v Atlantiku. V 2030 přijde nová třída ponorek Columbia, která mají operovat ve smečkách po 4 ponorkách, každá s 16 Tridenty na palubě. Také britské ponorky Vanguard unesou každá 16 Tridentů. Britové je ovšem chtějí vyměnit za nestrategické hlavice o síle pouhých 10 kt, což už raději mohli dát rovnou konvenční, aby nebyli omezováni úmluvami o nešíření jaderných zbraní a mohli s nimi pálit o 106. Beztak už roku 1999 omezili počet hlavic nesených jednou raketou na 3. Spojené Království chce rakety Trident používat jako svůj hlavní odstrašující prostředek až do roku 2050, kdy je již ponesou ponorky třídy Dreadnought.

Zdroje

https://nuke.fas.org/guide/usa/slbm/d-5.htm

https://missilethreat.csis.org/missile/trident/

https://www.lockheedmartin.com/en-us/products/trident-ii-d5-fleet-ballistic-missile.html

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Pokud jsme jediní, kdo se může ptát, pak je to naše povinnost.
NatGeoTV