Taktika náhodných checkpointů

Random checkpoint military tactic,
temporary checkpoints (CPT)
Kontrollstellen

Ve vojenském smyslu jde o taktiku k zastavení nepovolené či nežádoucí vojenské aktivity, vyhledání kontrabandu, uprchlíků nebo zbraní v rukách civilistů pomocí narychlo postavených dočasných roadblocků ať už z betonových bariér nebo spíše do cesty postavených pancéřovaných vozidel.

Roadblock má za úkol doslova zastavit provoz, zatímco vojenský personál roztroušený okolo má zastavit jakékoli činnosti v místě. Je však důležité, aby kontrolní stanoviště byla pokládána pravidelně a na náhodných místech, než se to mezi tamním obyvatelstvem roznese, což je při dnešních možnostech skoro ihned. Mají totiž využívat momentu překvapení tak, aby je podezřelí mohli jen nesnadno obejet. Proto se rozmisťují tam, kde je členitostí terénu znemožněno jakékoli předchozí pozorování.

Situace na serpentinách mořských útesů je tedy ideálním místem pro kontrolní stanoviště, kdežto na poušti překvapí zřejmě jen nevidomého řidiče, který nervózně zrychlí a napálí to rovnou do barikády, kterou neviděl. Když se nedá nic dělat a kontrolní body musí být v rozlehlé krajině, pak vždy bývají doplněny drony nebo aspoň improvizovanou rozhlednou s pozorovacím zařízením a poblíž někde v dosahu jsou vojenské vrtulníky. Případný podezřelý, jemuž se podaří nenápadně zastavit, rozmyslet si to a pak to obrátit a jet zpět už je sledován a je za ním vyslán vrtulník. To je další skrytá přednost taktiky náhodných kontrol, že kdo už po silnici z dálky viděn jede, ten už musí checkpointem projet jen proto, aby nebyl podezřelý.

Ať už policie či armáda, musí mít s sebou příslušný materiál na stavbu barikády, tedy nákladní vozidlo. Vojsko může postavit do cesty kolmo transportér, může využít ostnatých drátů nebo pytlů s pískem. Místo, kde probíhá kontrola vojáky, musí být mezi dvěma barikádami, které jsou poloprůjezdné. Na obou koncích stanoviště v intenzivnějších bojových podmínkách bývá věž se střelcem s lafetovaným kulometem.

Narychlo postavené kontrolní stanoviště musí být v provozu do čtvrt hodiny a bezpečnostní týmy pokrývají svými zraky oblast 50 - 100 m vpředu a vzadu. Nejrychlejší checkpointy na velkých plochách monitorovaného území bývají rozestavovány vrtulníkem. Zároveň nebývají na místě déle než několik hodin.

Kontrolovanci se musí nějak identifikovat a umožnit prohledat sebe i vozidlo. V případě, že se ještě zvýší podezření, může být zamítnut průjezd, osoby zadrženy, vozidlo důkladně prověřeno a kontraband konfiskován.

V poslední době byly náhodné checkpointy více používány v Kosovu jednotkami Spojených národů, Izraelem na západním břehu a US jednotkami v Iráku. Tam ale vznikl nový problém sebevražedných atentátníků, pro něž jsou kontrolní stanoviště přímo ideálními cíli.

Nesmrtící zbraně na sebevražedné útoky

Článek popisující konkrétní scénáře na DefenseOne.com udává, že po světě je v jednu chvíli rozmístěno na 3000 checkpointů. Popisuje, že na středním východě už se stalo zvykem, že kamikaze jihadisté ve velkém atakují kontrolní stanoviště útoky vedenými v autech napěchovaných improvizovanými výbušninami.

Vyhodnocující středisko prý za poslední roky pozoruje nestoupající konečný počet takových útoků za rok. Pentagon k tomu od roku 1996 zdvihl program vývoje nesmrtících zbraní. Po roce 2004 už U.S. vláda utrácí 150 mil. dolarů ročně na vývoj a trénink s nesmrtícími zbraněmi se zastavovacím účinkem. Zejména v Iráku se totiž množily případy, kdy armáda musela střílet na kryté dodávky plné rodin uprchlíků před válkou, kteří nechtěli zastavit žádným jiným prostředkem. Později se ukázalo, že prý gesta, která vojáci na civilisty dělali, aby zastavili, mají v Iráku význam přesně opačný, něco jako Jeď dál! Z pohledu Iráčanů je tedy motivovali k jízdě a pak na ně stříleli.

Proto se na zmatení řidičů raději dnes používají oslňovače (dazzlery) na bázi zeleného laseru nejméně nebezpečného pro oči. Po jejich nasazení se v reakci na to hned snížil i počet sebevražedných útoků a od té doby je v nasazení 16000 dazzlerů.

Násilné projetí checkpointem

Je zajímavé, že pokaždé když se někomu podaří násilím projet, zvýší to rozladěnost obyvatelstva, které je snad inspirováno hrdinským činem k dalšímu odporu. Pokud je přitom auto zničeno i když nikdo není zraněn, obyvatelstvo je rozčíleno také.

Pokud se někdo řítí na stanoviště a už z dálky je poznat, že nemá v úmyslu zastavit, zpravidla je v poslední chvíli oslepován světly a slyší silný zvuk ze 144 decibelových repráků. Na svět přicházejí také nové nesmrtící zbraně se směřovaným proudem zvuku schopným zaměřit a zasahovat auto na 700 metrů.

Na bližší vzdálenost jsou okolo jedoucího auta vystřelovány nesmrtící pyrotechnické granáty a vojáci míří dazzlery do místa očí řidiče. Zde se testují starší i novější nesmrtící technologie jako Active Denial System, elektromagnetické zbraně způsobující pocit pálení a další budou přibývat.

Na nejbližší vzdálenost je použit radiofrekvenční rušič elektroniky vozidla a jsou vyklopeny elektrické čelisti, které pustí 150 000 Voltů do spodku vozidla, čímž ho imobilizují už za poškození vozidla. Popisovaná zařízení samozřejmě jsou jen v déle situovaných a dobře vybavených checkpointech. Až v poslední řadě se střílí a to nejdříve na pneumatiky, potom na řidiče.

Zdroj

https://en.wikipedia.org/wiki/Random_checkpoint

https://en.wikipedia.org/wiki/Roadblock

https://www.defenseone.com/technology/2015/07/what-will-happen-you-when-you-storm-us-military-checkpoint/117898/