Tactical nuclear weapons a desovětizace

Myšlenka nestrategických zbraní a přesto s nukleární náloží je stará jako atomovka sama. Ve článku o mikroatomovkách jsem popsal zdůvodnění, proč z fyzikálních důvodů jaderné zbraně nijak malé být nemohou. Zkrátka vytvořit velkou atomovku je mnohem snadnější. U malého množství štěpného materiálu v náloži (štěpka) hrozí, že zbraň nukleárně vůbec nevybuchne.

Na obou stranách studené války probíhaly pokusy s cílem dodat své straně taktickou nukleární zbraň. Taktická zbraň narozdíl od strategické svým působením neovlivní vítězství ve válce (jenom v bitvě).

Neutronové bomby

Prvním řešením, které se nabízí, by byla neutronová bomba, která způsobí v místě jen malý pustošivý výbuch, avšak vydává v okolí místa maximální ionizující záření. Taková zbraň by mohla splňovat požadavky taktiků, tedy zanechala by celkem nepoškozenou nepřítelovu infrastrukturu, ale vyhubila by na zasaženém území všechno živé. Působila by prostě jenom na živou masu a neživé baráky by nechala stát. Zdálo by se, ideální zbraň pro převzetí moci nad územím. V 80. letech mělo NATO připraveno několik neutronových hlavic k útoku na střední a východní Evropu za účelem de-sovětizace. Tyto hlavice byly vkládány do 155 mm a 200 mm nábojů dělostřelectva a do raket krátkého dosahu. Sověti měli ty samé úmysly, ovšem z jejich historických záznamů byly neutronové zbraně vymazány. Nakonec nebyly neutronové zbraně nikdy použity.

Nukleární výbušina

Američané také vyvinuli Special Atomic Demolition Munition (SADM), nálože pro průmyslové využití jaderné výbuš(n)iny. Ty byly přenášeny v kožených zavazadlech s hmotností 23 kg. Výbušniny s touto výbušinou měly razit tunely při podzemních výbuších o síle 1-2 kilotuny TNT. Skutečné použití se ale rovněž nedá ověřit.

Taktické atomovky

Američané dělali pokusy se zbraní Davy Crockett, což byla nukleární taktická střela ráže 120 mm odpalovaná z bezzákluzové roury podobně, jako protitankové zbraně dneška odpalované z ramene. Zatímco nukleární výbušina (SADM) by tunely stavěla, taktické atomovky měly naopak ničit klíčové body nepřítelovy infrastruktury, jako např. letiště. Na to, že byly na fyzikální hranici minima štěpného materiálu, s nimi bylo neuvěřitelné množství problémů kolem skladování, bezpečnosti a hlavně legalizace, protože to zároveň byly špinavé bomby.

Protivzdušné nukleární zbraně

Vyvinuty a rozmístěny byly dokonce protiletecké nukleární zbraně. USAF disponovalo třeba zbraní AIR-2 Genie, která měla sloužit v unikátní roli jako "nenaváděná protivzdušná bomba". Ta byla vyvíjena hned koncem 40. let. Přesně naváděné protivzdušné rakety ještě téměř neexistovaly. Genie měla utvořit "jaderný štít" - výbuch, který by v místě eliminoval nepřátelské bombardéry a rakety. Nálož měla během 12vteřinového letu rychlostí 3,3 Machu vyletět kam až to půjde a tam s klasickou protileteckou časovanou roznětkou utvořit jaderný výbuch, který by smazal vše do poloměru 300 m (pouze) za cenu jaderného spadu na půli zeměkoule. Je jasné, že většího rozmachu se bomba nedočkala. Další obdobné americké zbraně se jmenovaly AIM-26 Falcon, Nike Hercules, Sprint a Spartan. Nám dnes po Hirošimě, Černobylu, Fukušimě a počátkem 2022 s Putinem je jasné, že jejich použití bylo co možná nejdále odkládáno na nejzazší mez, ke které nikdy nedošlo. Později byly nahrazeny naváděnými protileteckými střelami s konvenční hlavicí, hned jakmile to bylo možné.

Analogicky existovalo i pár protiponorkových jaderných zbraní - mina a torpédo.

Je zřejmé že takové zbraně kromě jaderného odstrašení by působily zkázu i na vlastní straně, nikomu by nic nevyhrály a navíc měly tendenci okamžitě a rezolutně eskalovat jakýkoli konflikt, ve kterém by byly použity, takže když 1991 studená válka skončila, obě strany si oddechly a světová veřejnost má za to, že USA a USSR skutečně odstranily tisíce jaderných hlavic ze své výzbroje.

Zdroje

https://www.airforcemag.com/article/the-neutron-bomb/

https://www.nature.com/articles/d41586-020-00794-y

https://en.wikipedia.org/wiki/Tactical_nuclear_weapon

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Všichni jsme tak trochu divní a člověk by se měl bát těch normálních.
Sylvester Stallone