Precision-guided munition

Precision-guided munition
(PGM, smart weapon, smart munition, smart bomb)
Přesně naváděná munice

Přesně naváděná (chytrá) munice je zamýšlena k přesnému zasažení svého cíle. V dnešní době čím dál asymetričtějšího vedení války a tedy náležitě za zvětšujícího se rizika vedlejších nebo civilních ztrát, je primárním úkolem chytré munice minimalizovat kolaterální ztráty a maximalizovat letalitu vůči zamýšleným cílům.

Jelikož ničivost výbušných zbraní klesá s třetí mocninou vzdálenosti (tři rozměry, objem koule), stačí pouze skromné vylepšení přesnosti, tedy redukce vzdálenosti, o kterou se zbraň mine s cílem a už útočník může útočit menšími bombami, aby minimalizoval civilní ztráty. A to je, oč tu běží.

Politické aspekty vedení války dneška vyzrály do té síly, že na minimalizaci civilních ztrát se dnes hledí více než kdykoli předtím. Souvisí to především s všeobecnou dostupností sdělovacích prostředků v digitální éře lidstva. Ještě v takové první, druhé světové, by se s ohledem na civilní ztráty nikdo neprděl, ale dnes se na to hledí. Nejde už o to zabít teroristu, ale o to, zabít jen a pouze teroristu, který je často schválně obalen hloučkem nevinných (-pozn. red.). Stejně tak na straně útočníka se s použitím přesně naváděné munice vystavuje nebezpečí nižší počet vojáků.

Příchod přesně naváděného střeliva měl vlastně za následek přejmenování toho dřívějšího na pojmy jako "neřízené rakety, hloupé bomby, železné granáty" a podobně.

Tušíte správně, že s prvními řiditelnými bombami přišli, kdo jiní, než Němci a sice šlo o protilodní letecké pumy naváděné rádiem nebo po drátě ve Španělské občanské válce. Koncem 2. sv.v. 1945 přišli Američané s protilodními řízenými střelami s elektrooptickými senzory, naváděnými za tepelným obrazem cíle. 1967 přišlo U.S. letectvo s prvními laserem naváděnými bombami. Plošného užití se přesně naváděné zbraně dočkaly až 1990 v operaci Pouštní bouře a poté 1999 ve Válce v Kosovu. Dalším typem navádění je radarové a satelitní, umožňující taktiku fire-and-forget na dlouhé vzdálenosti a se kterými se experimentovalo pořád, jen co byly k mání nosné technologie. Ač se to možná nezdá, nejpokročilejší technikou navádění projektilů je laserové či spíše kombinace navádění laserem a GPS.

Zde vidíme, že při použití přesně nenaváděné munice, může i civilní dům nepěkně zahořet.

Z počítačových her, zejména vesmírných simulátorů ještě známe Image recognition guidance, které, jak již z názvu patrno, bude nejpodobnější lidskému mozku a asi zůstane jen ve virtuálním prostoru, neboť přesně na tomto principu v praxi funguje infrared homing (heat seeking), až na to, že lidské vnímání obrazu nahrazuje strojovým vnímáním obrazu tepelného.

Z dokumentárních filmů známe mnohá kuriózní navádění raket na cíl, jako třeba navádění pomocí živých holubů v bojových hlavicích raket, kteří byli trénováni zobákem klobat do svého ovládacího panelu tak, aby raketu uřídili k domovu. Že tam s nimi raketa vybuchne, už jim však tvůrci zatajili.

Zdroje

https://en.wikipedia.org/wiki/Precision-guided_munition

https://nationalinterest.org/feature/americas-ultimate-weapon-war-precision-guided-munitions-11389

DC home |
Portál vojenských technologií |
Ostatní články |
Organizační

Všichni jsme tak trochu divní a člověk by se měl bát těch normálních.
Sylvester Stallone